Stavební odpady tvoří podle průzkumů nejen v Česku, ale v celé Evropě největší část ze všech vyhozených odpadů. A stavební společnosti si to uvědomují. Podle staršího průzkumu analytické společnosti CEEC Research je pro osm z deseti stavebních společností důležitá ekologická likvidace těchto odpadů.

Valná část materiálů se dá přitom využít i na nové stavby. V následujícím článku si představíme sedm nejznámějších architektonických projektů ve světě, které vznikly právě díky cirkulární ekonomice. Které to jsou?

Atraktivní alternativa

V architektuře se recyklované a znovu použité materiály pomalu stávají atraktivní alternativou ke konvenčním stavebním materiálům. Při vhodném výběru zdrojů se ukazují jako finančně výhodné řešení.

Dnes už přitom existují recyklovatelné alternativy většiny stavebních materiálů. Nejde jen o dřevo a plast, ale i o materiály, jako jsou staré pneumatiky a plechovky od nápojů.

The Zig-Zag House

Plasty zaplavují přírodu i oceány a celosvětově jsou brány jako odpad, který je potřeba co nejvíce recyklovat. Dům Zig-Zag House, který ve Spojených státech vyprojektoval David Coleman, se právě o to snaží.

Severní stěna domu je potažena recyklovaným polykarbonátovým pláštěm v barvě zelené lahve. Dalšími materiály jsou polykarbonátový zasklívací systém, hliníková okna, dřevotřískové. Zig-Zag je podle magazínu Rethinking the Future "pozoruhodný projekt využívající recyklované materiály".

Plastic House

Dalším projektem, který je ukázkou použití polykarbonátu, je Plastic House v Dublinu od studia Architecture Republic. Polykarbonát byl použit spolu s ocelí jako architektonická stavebnice, která vytváří komplexní řadu vzájemně propojených a překrývajících se prostor.

Recyklovaný polykarbonát se dá najít ve všech místnostech, ať už jde o kuchyni, toalety, úložné prostory, ložnici či pracovnu.

L-House

Recyklovaným materiálem, který je použitý v domě L-House, jenž stojí v polské Lodži, je takzvaný termopian. Jde o plastový izolační materiál. Termopian se obvykle používá na střešní krytinu, v tomto projektu byl však použit na celou fasádu.

Má dobré tepelně-izolační vlastnosti s vynikající akustikou a může mít jakoukoli požadovanou barvu. Konstrukce domu ve tvaru písmene L vychází z tradičních polských domů s tím, že na jednom konci budovy je doplněna strmou střechou.

Manav Sadhna

Budova Manav Sadhna v indickém Ahmedábádu je centrum aktivit, jehož součástí jsou kromě jiného i dětské jesle. K výstavbě domu bylo použito mnoho recyklovaných materiálů, které pocházejí z komunálního a domácího odpadu.

Cementem jsou spojené bloky z popílku, recyklované skleněné lahve, ale i recyklované plastové lahve, které jsou opět naplněné cementem nebo popílkem. Na výstavbu byly použity i bedny od zeleniny a další recyklované materiály.

House of Mixed Hues

Z Indie pochází také Dům smíšených odstínů či Kolážový dům z dílny S+PS Architects. Tento objekt situovaný v Bombaji nahlíží na myšlenku recyklace několika způsoby.

V projketu byly využity staré dveře a okna ze zbouraných domů ve městě, což zároveň nastoluje téma jakési místní nostalgie. To je dále umocněno například použitím sto let starých sloupů z rozebraného domu. Podlaha je ze starých barmských teakových krokví a plátů.

La Fabrique

Dalším projektem, který využívá recyklované materiály v podobě recyklovaných oken, je La Fabrique ve Švýcarsku od studia Bureau A.

Okna pochází z demolic a byla namontována na asymetrický dřevěný rám, který vytvořil fasádu a střechu. Podlaha byla vyrobena z dřevěných desek a dřevotřísky.

Vegan House

Veganský dům, který vybudovalo ve vietnamském Ho Či Minovo Městě studio Block Architects, využívá recyklované materiály v podobě okenic. Okenice mají různé barvy a jsou použity na fasádě budovy i na vnitřních příčkách a dveřích.

Podobných objektů z recyklovaných materiálů vyrůstá po světě stále více. V Česku rostou hlavně takzvané pasivní domy, které by měly mít nulovou spotřebu energie a co nejnižší dopad na životní prostředí. I při jejich stavbách se často využívá recyklovaných materiálů. Plnohodnotné stavby, které by byly čistě ze stavebních odpadů, ale v Česku zatím nevznikají.