Od novely zákona o obalech, která do Česka zavede systém zálohování PET lahví a plechovek, si ministerstvo životního prostředí slibuje pozitivní dopady pro českou přírodu i ekonomiku. Má podporu ekologických organizací, ale také nápojářů i některých velkých firem.
Proti se naopak ozývají některé odpadové firmy, obce či menší obchodníci. Podle několika výzkumů je každopádně zálohování nakloněna většina Čechů. A to hlavně těch mladých.
Plusy a mínusy
Zálohování PET lahví a plechovek bude brzo běžnou součástí našich životů. Novela zákona o obalech by měla v průběhu roku projít sněmovnou, podle ministra životního prostředí Petra Hladíka bychom mohli začít zálohovat od roku 2027.
Stejně jako u mnoha jiných úprav probíhá i u této emotivní debata. Pojďme se proto podívat na nejdiskutovanější plusy a mínusy zálohování PET lahví a plechovek.
Dobrý krok pro přírodu
Přijetí novely podporuje ministerstvo životního prostředí, ministr Hladík zdůrazňuje její pozitivní dopady na přírodu i ekonomiku. Připomíná také, že se stejně musíme přizpůsobit povinnému zálohování v rámci EU.
Členské státy si do roku 2026 mohou vytvořit vlastní systémy, jinak musejí přijmout ten celounijní. Do roku 2029 se navíc země EU zavázaly recyklovat až 90 procent PET lahví a 60 procent plechovek. A to by bez systému zálohování prakticky nešlo.
Gen Z zálohování chce
Hlavním cílem samozřejmě je, aby z českých ulic a lesů zmizely další odpadky. Pro ty se navíc najde praktické využití. Recyklovaný PET materiál budou moct nápojáři v Česku použít z domácích zdrojů a nebudou ho muset ve velkém dovážet ze zahraničí.
Důležitým plusem také je, že zálohování má podporu občanů. Až 85 procent Čechů by podle průzkumu STEM/MARK uvítalo jeho zavedení.
Z průzkumu NMS Market Research pak vyplývá, že má zálohování petek a plechovek z hlediska věku největší podporu u Gen Z. Mezi 18-26 lety s ním spíše, nebo rozhodně souhlasí až 80 % dotázaných.
Má se měnit fungující systém?
Zapomenout ale nesmíme ani na argumenty z druhé strany. Podle kritiků je novela zbytečná, dosavadní systém je nastaven správně. Některé odpadové firmy navíc tvrdí, že by po zavedení opatření mohlo dojít k prodražení systému sběru. Na zvýšené náklady upozorňovaly i obce a města.
Ministerstvo se je snaží přesvědčit o ekonomické výhodnosti novely, dokonce na svých stránkách zveřejnilo i kalkulačku pro výpočet finančních dopadů pro jednotlivé obce. Města a obce by podle resortu životního prostředí měly získávat část peněz z nevybraných záloh, což by pro ně mělo být výhodné.
Slovenskou cestou?
Češi momentálně unijní závazek, který se týká recyklace petek a plechovek, nesplňují. V současné době třídíme 73 % PET lahví a jen 26 % plechovek. Přicházíme navíc o kvalitní materiál, který by se dal dále využít.
Inspirovat se chceme Německem či Slovenskem. Na Slovensku se podařilo během roku a půl zvýšit sběr z 60 na 93 procent. Pro inspiraci tedy opravdu nemusíme chodit daleko. Otázkou je, v jaké podobě nakonec projde novela zákona o obalech legislativním procesem.