Rumunské ulice v posledních týdnech pravidelně zaplňují demonstranti. Už na konci roku 2024 vyvolalo u části tamní společnosti nevoli rozhodnutí Ústavního soudu, který kvůli údajným zásahům ze zahraničí zrušil platnosti prvního kola prezidentských voleb. Jeho vítězem se stal krajně pravicový kandidát Calin Georgescu.

Ten chtěl znovu kandidovat i v opakovaných volbách, které se uskuteční v květnu, soud však jeho žádost zamítl. A právě tento krok vyhnal Rumuny znovu do ulic. My jsme se spojili s několika mladými lidmi z Rumunska, aby nám popsali, jak situaci ve své zemi vnímají.

Země ve varu

Ulice rumunských měst jsou v posledních týdnech plné demonstrantů. Nepokoje v zemi vypukly na konci loňského roku, kdy je vyvolalo rozhodnutí tamního Ústavního soudu, který zrušil platnost prvního kola prezidentských voleb.

Vítězem hlasování se tehdy stal krajně pravicový kandidát Calin Georgescu. Soud své rozhodnutí odůvodnil údajným zasahováním zahraniční mocnosti do předvolební kampaně.

Georgescu mimo hru

Na začátku března však protesty vypukly znovu. Jejich rozbuškou se opět stalo rozhodnutí Ústavního soudu, který tentokrát odmítl Georgescovu kandidaturu v květnových opakovaných volbách.

How can a judge end democracy in Romania? https://t.co/9MFhlq6YwQ

— Elon Musk (@elonmusk) March 10, 2025

Politik, jenž podle odůvodnění soudu údajně „porušil samotný závazek bránit demokracii“, byl přitom podle průzkumů veřejného mínění jejich hlavním favoritem. Do rumunského dění se už tradičně vložil i americký miliardář Elon Musk. Podle jeho slov je rozhodnutí soudu koncem tamní demokracie.

Co si myslí mladí?

Několik mladých Rumunů popsalo exkluzivně pro Bold News svá svědectví o aktuální situaci v zemi. Delia Scăpăriciová studuje veterinární medicínu na bukurešťské univerzitě. Podle ní se Georgescu loni objevil prakticky zničehonic, většina lidí o něm prý poprvé slyšela až těsně před volbami. O to víc bylo jeho vítězství v prvním kole šokující.

„Teprve poté jsme zjistili, jak moc je to fašistický zaprodanec. Objevil se důkaz, že je podporován Putinem a obklopen soukromými žoldáky se stejnou politickou příslušností. Jeho spolupracovníci byli později zadrženi policií s výbušninami, dalšími zbraněmi a penězi v hotovosti ve chvíli, kdy mířili na místo konání studentských antifašistických protestů,“ říká Scăpăriciová.

Proč nezasáhly dřív?

I přesto však podle ní nebylo vítězství krajně pravicového kandidáta až tak překvapivé. „Je to výsledek posledních 35 let, kdy je rumunská politika zaplavena korupcí. Úřady se v současné době snaží ze sebe smýt špínu a zřejmě konečně bojují proti extremismu,“ dodává s tím, že všechny zajímá, proč úřady loni nezamítly už první žádost Georgescua o prezidentskou kandidaturu.

Scăpăriciová dává najevo také své obavy z dalšího vývoje v zemi. „Kéž bych se teď mohla radovat, že zrušili první volby a zamítli jeho přihlášku k další kandidatuře na prezidenta. Pravda je, že stále nejsme v bezpečí. On už možná znovu kandidovat nebude, ale dohánějí ho další extremisté s podobnými názory. A bohužel je mnoho lidí, kteří jejich lžím věří a podporují je, aniž by chápali, jak nebezpečné to je pro všechny,“ vysvětluje. První kolo opakovaných voleb se v zemi uskuteční 4. května.

Chápu, že jsou naštvaní

Podobně vidí situaci i studentka chemie Andrea Minea, která taktéž žije v rumunské metropoli. „Z mého pohledu bylo zrušení voleb ústavním soudem správné poté, co vyšly najevo všechny podrobnosti o kandidátovi Georgescovi, ale už bylo pozdě,“ říká s tím, že demonstrantům zároveň rozumí.

„Právo volit svého favorita jim bylo jednou odebráno a já chápu, že jsou naštvaní. Je otázka, proč se instituce státu více nezabývaly informacemi o kandidátech před prvním kolem voleb. Jak jim můžeme nyní důvěřovat?“ ptá se Minea.

Současnou situaci v zemi však nevnímá až tak černě. „Není tak hrozná. Prezidentské volby se budou konat za dva měsíce a myslím, že nyní máme jména všech kandidátů. Takže je čas přemýšlet o nejlepší variantě. Rozdělení společnosti určitě vidíme, ale bude takto viditelné jen v následujících měsících. Nakonec budou lidé klidnější a pravda si vždycky najde cestu, jak vyplout na povrch,“ dodává.

Fašistické tendence

Jako křehkou popisuje aktuální situaci v rumunské společnosti absolventka sociologie Monica Hanganová. „Řekla bych, že mnoho příznivců Calina Georgesca je zmatených. Říkají, že chtějí demokracii, ale jejich „vůdce“ otevřeně vyjádřil svůj obdiv k Ionu Antonescovi, který byl zodpovědný za holocaust v Rumunsku,“ připomíná Georgescovu adoraci rumunského fašistického diktátora z období druhé světové války.

Právě Antonesca podle ní bývalý prezidentský kandidát v lecčem připomíná. „Calin Georgescu nevypracoval konkrétní plán pro zemi, jen se dotkl slabých míst v myslích lidí. Mluvil o podpoře místních podniků, kladl důraz na vymýcení korupce, ale také na propagandu proti LGBTQIA+ a samozřejmě zdůraznil význam náboženství pro rumunskou identitu,“ vysvětluje Hangnová.

Zajistí rozkvět?

Rozdělení společnosti podle ní není největším rumunským problémem. „Rumunská společnost byla vždy rozdělená, nyní si to jen víc uvědomujeme. Musím zmínit, že celý svět je nyní rozdělený. Nemůžeme předstírat, že to, co se děje v Gaze, Kongu, Súdánu nebo na Ukrajině, neovlivňuje rumunskou politiku,“ říká a dodává, že mezi podporovatele vyřazeného kandidáta patří i část její rodiny.

„Bohužel, velká část mé rodiny není v politice příliš vzdělaná. Musím přiznat, že mám strýce, který žije v zahraničí, ale podporuje Calina Georgesca spíš proto, že se mu stýská po Rumunsku a věří, že Georgescu zajistí Rumunsku ekonomický rozkvět,“ uzavírá.