Plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má na konci května historicky poprvé uskutečnit v Česku, vyvolává silné emoce. Napětí je o to větší, že se akce koná na výstavišti v Brně, tedy ve městě spojeném s poválečným vyhnáním desetitisíců Němců a takzvaným pochodem smrti.

Sudetoněmecká otázka dlouhodobě Čechy rozděluje mezi ty, kteří ji vnímají optikou nacistické minulosti, a ty, kteří upozorňují i na poválečné bezpráví ze strany Čechů. Téma nyní výrazně využívají politici, zejména hnutí SPD. To proti sjezdu vystupuje a mobilizuje své voliče. V úterý 28. dubna plánuje dokonce v moravské metropoli protest.

Poprvé v Česku

V Česku se na konci května vůbec poprvé uskuteční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. To sdružuje potomky Němců, kteří museli z českého území nuceně odejít po druhé světové válce.

Jeho konání na brněnském výstavišti už teď vyvolává silné emoce. Podle politologa Jana Charváta z Univerzity Karlovy je situace vyhrocená hlavně proto, že se akce koná právě v Brně, které má vlastní bolestnou zkušenost s vyhnáním německy mluvících obyvatel.

Brněnská minulost

Po konci války bylo totiž z moravské metropole vyhnáno nejméně 20 tisíc etnických Němců. Ti byli nuceni absolvovat takzvaný pochod smrti směrem k rakouským hranicím. Pochod nepřežily stovky z nich.

„Nejde jen o fakta, ale o to, kdo je v příběhu oběť a kdo viník. A jakmile se zdá, že jedna strana mluví o utrpení „těch druhých“, část lidí to slyší jako zlehčování utrpení vlastního,“ vysvětluje pro Bold News Charvát.

Proč v Brně?

Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje sudetské Němce, kteří byli po druhé světové válce nuceně vystěhováni z pohraniční bývalého Československa. Cílem spolku je "uchovávat tradice a zároveň otevírat prostor pro dialog a smíření".

Členové sdružení se pravidelně vracejí do českého pohraničí, kde pečují o zpustlé hřbitovy a pomáhají udržovat památky. Do Brna zástupce organizace pozvali pořadatelé festivalu Meeting Brno.

„Příběhy, které rodiny zažily, nejsou veselé. Jen to, že to přijmeme bez hodnocení jejich předků, je pro obě strany uzdravující,“ vysvětlili důvod pozvání do Brna organizátoři festivalu Seznam Zprávám.

Bouřlivé zastupitelstvo

Bouřlivá atmosféra provázela už dubnové jednání brněnského zastupitelstva, na které dorazili příznivci i odpůrci sjezdu. Reportér Českého rozhlasu Tomáš Kremr, jenž se jednání zúčastnil, se v pořadu Vinohradská 12 nechal slyšet, že ještě nikdy na jednání nezažil něco tak hrozného. „Čekal jsem, že se tam někdo začne bít, že dojde k nějakému napadání,“ uvedl.

Sudetoněmecká otázka však rozděluje českou společnost dlouhodobě. Část veřejnosti si sudetské Němce spojuje především s rozpadem Československa, mnichovskou konferencí a nacistickou okupací.

Druzí však argumentují, že společně s touto částí historie je potřeba si připomínat i poválečné bezpráví, uplatňování principu kolektivní viny a násilností, kterých se Češi při odsunu Němců na svých tehdejších spoluobčanech dopouštěli.

Národovci v ráži

Mezi odpůrce blížícího se sjezdu patří i část tuzemské politické scény. „Kritika se ozývá zejména od politiků stran, které jsou kritické ke všemu a využijí každou příležitost, aby sbíraly body,“ vysvětluje pro Bold News politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Univerzity.

Podle Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně se na tématu profiluje především radikální národovecká scéna, a to včetně hnutí SPD a komunistů. „Rétoriku SPD tak vnímám primárně jako takovou, která směřuje k jejich současným i potenciálním voličům,“ říká pro Bold News Mareš.

Proti je i Okamura

Nejvýrazněji se vůči plánovanému sjezdu staví právě hnutí SPD, které na konec dubna svolalo do centra Brna demonstraci s názvem Obrana národa 2. Ten odkazuje na významnou organizaci českého protifašistického odboje z dob protektorátu.

„Žádáme vedení města Brna, kde vládne koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN a které jako jediné může konání sjezdu zrušit, aby podniklo kroky k zamezení této akce na území České republiky,“ uvedl síti X šéf hnutí Tomio Okamura.

Obrana v podání SPD

Cílem hnutí je podle odborníků i zde nahnat politické body. „SPD dlouhodobě pracuje s motivy ohrožení národa, obrany suverenity, nedůvěry k elitám a podezření, že „někdo zvenčí“ chce Česku něco vzít nebo diktovat,“ říká Jan Charvát s tím, že sudetoněmecké téma se do tohoto programu mimořádně dobře hodí, neboť umožňuje spojit historii, národní emoce či téma Benešových dekretů.

Hnutí také ve své rétorice šíří strach z možných nároků sudetských Němců k majetku, který jim byl po válce zabaven. Naproti tomu však stojí usnesení Sudetoněmeckého krajanského sdružení z roku 2015, na základě kterého byl ze stanov organizace požadavek na vrácení zkonfiskovaného majetku vypuštěn.

Charvát však zároveň upozorňuje, že ne všichni odpůrci sjezdu jsou extremisté. „Každopádně to ale znamená, že SPD z tématu dělá mobilizační nástroj,“ dodává.

Je možné smíření?

Je podle odborníků vůbec možné v tématu sudetských Němců dosáhnout po dlouhých dekádách nějaké formy společenského smíření? Charvát tvrdí, že ano.

"To smíření ale musí stát na dvou věcech. Na jasném uznání nacistických zločinů a odpovědnosti nacistického Německa a zároveň na schopnosti mluvit o poválečném bezpráví, aniž by to bylo chápáno jako omlouvání nacismu,“ říká politolog s tím, že smíření vyžaduje pomalou práci historiků, škol, obcí, pamětníků a občanských iniciativ.

„Politická zkratka typu "buď vlastenci, nebo zrádci“ tomu naopak škodí," uzavírá Charvát.