Bold news

Plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má na konci května historicky poprvé uskutečnit v Česku, vyvolává silné emoce. Napětí je o to větší, že se akce koná na výstavišti v Brně, tedy ve městě spojeném s poválečným vyhnáním desetitisíců Němců a takzvaným pochodem smrti.

V sobotu se v Praze uskuteční další Pochod pro život. Pořádá ho organizace Hnutí pro život, která podle svých oficiálních stránek „nesoudí, ale pomáhá“. Ve stínu pomoci však nastávajícím matkám, které se ocitnou kvůli nechtěnému těhotenství ve svízelné situaci, cpe do hlavy především koncept zákazu potratů.

V sobotu odpoledne na Letné proběhla demonstrace, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Na místě bylo podle organizátorů na 250 tisíc lidí. Organizátoři před zahájením akce počítali s návštěvou 200 tisíc až 400 tisíc demonstrantů.

Česko podle organizátorů nedělního shromáždění na podporu prezidenta Petra Pavla nesmí zopakovat chybu ze Slovenska, kde hulvátské útoky odradily od obhajoby mandátu prezidentku Zuzanu Čaputovou. Na odpolední akci to řekl předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář.

Mezi strachem a vzdorem. Tak vypadá život mladých Íránců, jejichž zemí v posledních týdnech otřásaly masové protesty proti teokratickému režimu. Během protestů zahynulo podle tamních lékařů už přes 16 tisíc převážně mladých lidí. Vláda svým obyvatelům kvůli nepokojům vypnula internet a mnozí ani nevědí, zda jejich blízcí stále žijí.

Na začátku letošního roku zachvátily Nepál masové protesty. Mladí lidé tehdy dokázali svrhnout autoritářskou vládu a ulice hlavního města Káthmándú zaplnily demonstrace i barikády. Došlo i na střety s policií, která reagovala slzným plynem. Během protestů zahynulio víc než 70 demonstrantů.

Česko si v úterý připomene 107 let od vzniku samostatného Československa. Po celý den budou v Praze a v dalších městech probíhat připomínkové akce i veřejná shromáždění.

Vlna protestů mladých mění Afriku. Keňa, Madagaskar i Maroko čelí masivním protivládním demonstracím vedeným generací Z, která požaduje ekonomické příležitosti a spravedlnost. Protesty často přerůstají v násilí. Stovky mrtvých a svržený prezident na Madagaskaru ukazují, jak hluboká je nespokojenost.

Ve čtvrtek si Česko připomene 57 let od okupace země vojsky Varšavské smlouvy. Pietní akty, debaty i kulturní akce se uskuteční nejen v Praze, kde dopoledne proběhne hlavní vzpomínka u budovy Českého rozhlasu, ale také v regionech.

V Gruzii už víc než půl roku protestují tisíce mladých lidí proti proruské vládě, která podle demonstrantů zfalšovala loňské volby. V hipsterských čtvrtích i podnicích se objevují protiruské nápisy, demonstranti zároveň čelí výslechům, pokutám i vězení, ale nevzdávají se. Starší generace se protestů většinou neúčastní. Proč?

Na čtvrtek 8. května připadá Den vítězství. Státní svátek, který tentokrát připomíná kulaté 80. výročí konce druhé světové války, bude už tradičně v Česku patřit četným oslavám, pietním aktům i bojovým ukázkám.

Lidé napříč Evropou se bouří proti vysokým cenám potravin. Už na začátku roku se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas s předraženým zbožím Chorvati, následně se k protestům připojili i obyvatelé okolních zemí. Na konci března přestali v obchodech nakupovat i Švédové, kterým vadí především nízká konkurence mezi výrobci.

Lidé v ulicích srbských měst už několik měsíců vyjadřují svůj nesouhlas se současným stavem země. Naši reportéři se vydali přímo na místa protestů, aby zachytili jejich atmosféru a zjistili, jaké jsou důvody nespokojenosti jejich účastníků.

Slovensko a Srbsko. Směrem na východ od Česka to vře. Zatímco ulice slovenských měst plní lidé, kteří se vymezují proti proruskému stylu vládnutí Roberta Fica, v Srbsku se protestuje za změnu zkorumpovaného systému a konec autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiće.

Už několik měsíců Srbskem rezonují silné protesty a stávky. Ty jsou reakcí na korupční skandály a vládní nečinnost po tragédii, která se odehrála v listopadu minulého roku, kdy při pádu betonového přístřešku na nádraží ve městě Novi Sad zahynulo patnáct lidí.

Zrušení pořadu 168 hodin vyvolalo v jinak klidném letním čase velké kontroverze.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová opět přitáhla do ulic protesty a demonstrace. Tentokrát bylo důvodem odvolání ředitelů Slovenské národní galerie a Slovenského národního divadla.

Na předvolební mítink SPD a evropské frakce Identita a demokracie dorazilo mnoho evropských hostů. S účastí podporovatelů už to ale tak slavné nebylo. Nepomohl ani koncert kontroverzního zpěváka Ortela.

Po nepříliš dlouhé době tu máme další kolo sporů odborů s vládou. Odboráři chtěli na jednání tripartity po premiéru Fialovi omluvu za výroky jeho stranického kolegy, Fiala po nich chtěl na oplátku vysvětlit jejich podporu opozičním politickým stranám.

Protesty části zemědělců v pondělí Prahu příliš neochromily. Ještě během odpoledne se navíc téměř polovina demonstrantů vydala i se svými traktory domů, protože s průběhem akce nebyli spokojení.