Mezi strachem a vzdorem. Tak vypadá život mladých Íránců, jejichž zemí v posledních týdnech otřásaly masové protesty proti teokratickému režimu. Během protestů zahynulo podle tamních lékařů už přes 16 tisíc převážně mladých lidí. Vláda svým obyvatelům kvůli nepokojům vypnula internet a mnozí ani nevědí, zda jejich blízcí stále žijí.

Ozbrojeným složkám se podle expertů zřejmě už podařilo vlnu protestů potlačit a americkému prezidentovi přes původní slib, že jeho země přijde demonstrantům na pomoc, stačilo ujištění íránského režimu, že demonstranty nebude hned popravovat.

V úterý v Praze proběhne pietní akce Amnesty International za oběti íránských represí. Jinak to ovšem vypadá, že zájem o Írán končí. My jsme se během protestů spojili se dvěma mladými Íránkami, které se nám k situaci v islámské zemi vyjádřily. Jedna žije v Česku, druhá stále v Íránu.

Írán a protesty

Írán zažil v uplynulých týdnech vlnu masových protestů. Ty se podle expertů tamní vládě podařilo prozatím potlačit, a to zřejmě za cenu obrovského množství obětí.

Íránští lékaři uvádějí, že při zásazích bezpečnostních složek zahynulo až 16 500 převážně mladých lidí.

Proti režimu

Lidé, kteří protestovali po celé zemi už od konce prosince, opět volali po změnu tamního nedemokratického režimu, který zemi vládne už téměř polovinu století. I přes to, že v zemi funguje internet sporadicky, tak se nám po třech dnech podařilo v druhém lednovém týdnu spojit s íránskou studentkou, která se protestů účastnila, a vyzpovídali jsme ji.

Jde o i třiadvacetiletá Nazanin, která studuje v druhém největším Íránském městě Mashadu. Redaktoři Bold News se s ní setkali už v roce 2025 při cestách po Sýrii, kde má studentka příbuzné.

"Aktivně se spolužáky chodíme na demonstrace. Pětadevadesát procent lidí v mém věku je proti režimu, ženy snad všechny,” vysvětluje pro Bold News na Telegramu Nazanin. “Nesnáším označení západních zemí, které o nás říkají, že jsme Arabové. My nejsme Arabové, jsme Peršané a islámské náboženství nám bylo vnuceno. A my ho tu už nechceme,” dodala Nazanim.

Popravují a zabíjí

Podle Nazanim je jasné, že demonstranti ve velkém umírají. Vojáci střílí přímo do protestujícího davu.

“Bohužel se to děje. Bojím se každým dnem o sebe i svoje blízké. Ale nic není horší než režim v Íránu. Musíme demonstrovat. Jinak nic nezměníme a budeme žít v teroristickém státě, který nedělá nic jiného, než popravuje a zabíjí lidi. A pomáhá je zabíjet třeba i na Ukrajině,” dodává Nazanim.

Nejde se spojit

O situaci v Íránu jsme mluvili i s šestadvacetiletou Zahrou, která momentálně žije v Česku, kam se provdala. Také ona se téměř nemůže spojit se svojí rodinou. Internet v Íránu stále téměř nefunguje. Režim internet vypíná proto, aby se demonstranti nemohli scházet a organizovat. Zároveň se dostane jen minimum informací o zásazích režimu do světa.

„Někteří tvrdí, že občas funguje Starlink, ale hovory nelze skoro spojit a jisté ani není, zda dojdou zprávy. Režim se prý snaží i tyhle satelitní přijímače zabavovat, aby lidi umlčel. Internet je tedy skoro úplně mrtvý,“ popsala Zahra. Íránci proto podle ní často ani nevědí, jestli jejich blízcí žijí.

Někomu to vyhovuje

I přesto, že školy byly během demonstrací zavřené, obchody nefungovaly a velká část lidí demonstrovala v ulicích, režim má podle Zahry stále svoje podporovatele. A to proto, že jsou na něm existenčně závislí.

Zahra vysvětluje, že část společnosti dostává od státu peníze, byty, výhody nebo jen lepší pracovní místa a mají strach o ně přijít. „Proto režim pořád drží. Ne silou lidí, ale jejich strachem,“ dodává.

Život ve strachu

Normální život v Íránu dnes podle dívek prakticky neexistuje. Nejděsivější jsou ale podle nich zprávy o tom, co se děje po smrti demonstrantů. Podle lidí v Íránu vláda údajně po rodinách zastřelených protestujících požaduje peníze, a to za každý náboj, který Íránská vláda nalezne v tělech mrtvých.

Za vydání těl k pohřbům chtějí úřady podle dostupných zpráv po pozůstalých prý až 150 tisíc korun.

Padne režim?

Zahra i Nazanin se shodují v jednom. Změnu chce obrovská část společnosti. Především mladí lidé. Režim si ale stále moc udržuje hlavně díky ozbrojeným složkám a brutálním represím.

„Pád režimu je možný. Ale nikdo neví kdy. Každý den se může stát cokoliv,“ vzkazuje Zahra. Podle posledních zpráv z Íránu protesty sporadicky pokračují. Pokračují ale i brutální zásahy policie.