V Íránu pokračují už třetí týden masové protesty, které začaly kvůli ekonomické krizi, ale rychle se proměnily v odpor proti teokratickému režimu. Demonstrace si podle odhadů vyžádaly už tisíce mrtvých. Velká část demonstrantů vidí jako možnou alternativu bývalého korunního prince Rezá Pahlavího, syna posledního šáha a dnes nejviditelnější postavu exilové opozice.

Podle kritiků je ale korunní princ politicky vyčerpaný symbol minulosti s nedostatečnou podporou mezi etnickými a náboženskými menšinami. Mladí lidé jsou ale pro návrat monarchie a svobody, která z jejich pohledu před rokem 1979 v zemi vládla.

Írán ve varu

Írán zasáhly na konci prosince masové protesty, které si za tři týdny podle odhadů lidskoprávních organizací vyžádaly až tisíce mrtvých. Původní demonstrace proti devalvaci měny se rychle změnily v odpor proti tamnímu teokratickému režimu, který v zemi vládne už bezmála pět desetiletí. Převrat by pro Írán znamenal i možnost návratu monarchie.

Iranians protesting against Islamist regime in #Iran 🇮🇷.

On the other hand, the #US 🇺🇲has been trying its best to install its puppet Reza Pahlavi in Iran.#IranProtests pic.twitter.com/RjxaFPJpsL

— ARIKA🇮🇳🚩 (@nidhisj2001) January 2, 2026

Část Íránců by totiž v čele země ráda viděla Rezu Pahlavího, padesátiletého dědice tamního trůnu, který momentálně žije v exilu v USA. Jak připomíná server Euronews, jeho otcem byl íránský šáh Mohammad Rezá Pahlaví. I proti němu ovšem v roce 1979 protestovaly miliony lidí. Šáh následně uprchl ze země a moci v Íránu se chopili islámští teokraté.

Opoziční lídr

Rezá Pahlaví se nyní stal prakticky vůdcem íránské opozice. Narodil se v roce 1960 jako následník trůnu, kterým se však kvůli změně režimu nestal.

Pahlaví absolvoval studium letectví a politologie. Po smrti svého otce se stal nejviditelnější opoziční osobností a v zámoří dokonce založil exilovou vládu. Jeho skutečný politický vliv byl ale až do aktuálních protestů jen velmi omezený.

Chce referendum

Navzdory opakovaným výzvám monarchistů k návratu do vlasti a obnovení monarchie však Pahlaví opakovaně zdůrazňuje, že jeho cílem nutně není znovunastolení království. Na prvním místě je podle něj svržení současného režimu, po něm má přijít referendum, ve kterém by si Íránci svobodně zvolili budoucí politický systém.

Kromě podporovatelů se však objevují i hlasy, podle nichž by se Pahlaví do čela Íránu postavit neměl. Podle kritiků je totiž funkce šáha politicky vyčerpaná a sám Pahlaví je pro některé podle deníku Jerusalem Post symbolem minulosti. Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo navíc v minulosti upozornil na údajné vazby mezi Pahlavím a íránskými Revolučními gardami.

Více svobody

Návrat šáha v zemi podporují také mladí lidé. Podle magazínu Euronews za to může fakt, že ve svém životě éru monarchie nikdy nezažili a vyrůstali především v období sankcí, inflace a omezené svobody.

Na sociálních sítích se také často prostřednictvím videí či fotografií šíří srovnání ekonomické síly a svobody v Íránu před islámskou revolucí a nyní, a to často ve prospěch minulosti. To, že v monarchii bylo více svobody a prosperity, než je v Íránu dnes, je ale neoddiskutovatelné.