Rok 2025 začal ve východní Evropě ve znamení demonstrací a zatím to nevypadá, že by protesty měly utichnout. Naopak. Po masových demonstracích v Srbsku se přidala i Severní Makedonie. Protestuje ale i Slovensko, Maďarsko a kvůli prezidentským volbám také Rumunsko.

Lidé vycházejí do ulic s transparenty a hesly, v nichž zaznívá frustrace z korupce, nedostatečných reforem a také nespokojenost s tamními vládami. Mladí lidé, kteří jsou hlavními tahouny protestů, chtějí změnu. Vyzpovídali jsme několik demonstrantů a nespokojených mladých lidí v Srbsku a Makedonii, abychom zjistili, jaké jsou jejich cíle.

Na východ od nás

Na začátku února jsme vyrazili do Srbska, kde jsme mluvili s desítkami studentů o protestech proti vládě a korupci. Studenti obsadili univerzity, stávkovali a po svém "bojovali za demokracii".

Nespokojenost se ale šíří i do okolních zemí. Lidé vyšli do ulic i v Severní Makedonii a snaží se změnit poměry ve své zemi. Protestuje se ale i v dalších zemích na východ od Česka. Zjistili jsme, jak protesty probíhají a co si o nich myslí ti, kteří se jich účastní.

Auta i sonické zbraně

Srbští obyvatelé se nevzdávají a dál hrdě protestují s cílem dosáhnout demokracie v jejich zemi. A to i přesto, že vláda proti demonstrujícím používá podle řady svědectví i sonické zbraně.

Did Serbian authorities use a sonic weapon on peaceful anti-government protesters in Belgrade? pic.twitter.com/Rt253r30Lw

— DW News (@dwnews) March 20, 2025

Jedním z protestujících je také student historie Luka Vukčevič z Bělehradu. “Protestuji už od samého začátku a spolu se spolužáky z fakulty se nevzdáme, a to ani přesto, že to mnohdy začíná být nebezpečné," přibližuje pro Bold News Luka. "Do davů najíždějí auta a vláda používá sonické zbraně. A já toho byl svědkem."

Symbol korupce

Podle Luky ale nemůže být ze strany protestujících o strachu řeč. "Za demokracii se bojovat musí. A určitě vidím, že to má smysl. Přidává se stále víc a víc lidí. Už i staří se zvedají a vycházejí z bytů. Situace v zemi je hrozná a my to přece musíme změnit. Donutíme Vučiče rezignovat,” dodává Luka.

Právě rezignace dlouholetého proruského prezidenta Srbska Aleksandara Vučiče je jedním z cílů demonstrujících. Hlavu státu berou jako symbol korupce v zemi.

Nepokoje v Makedonii

Ihned po Srbsku jsme s redakcí zavítali do Severní Makedonie. Už v únoru bylo z tamní nálady obyvatel jasné, že nejsou tak úplně spokojení s tamní vládou. Bavili jsme se s mnoha lidmi v restauracích a barech. Většina z nich nám řekla to samé. V zemi je hrozná situace, velmi nízké platy a korupce. Většina mladých odchází do zahraničí za lepším životem.

Není tedy divu, že i v Severní Makedonii v březnu vypukly protesty. Vyvolala je podobně jako v Srbsku tragická událost, při níž umírali lidé. Při požáru v makedonském nočním klubu ve městě Kočani zahynulo v neděli 16. března 59 lidí, dalších 159 bylo zraněno.

Klub neměl nouzové východy a nesplňoval bezpečnostní požadavky, neměl licenci a na místě bylo dvakrát tolik lidí, než je jeho kapacita. Tisíce lidí pak vyrazily v samotném Kočani i v hlavním městě Skopje do ulic a volají po změně. Země se podle nich totiž také potýká s obrovskou korupcí.

Albánci u moci, Makedonci bez práv

V Makedonii jsme v únoru potkali i třiadvacetiletou Magdalenu. Ta se mzitím vrátila do Dánska, kam se odstěhovala za studiem a lepším životem. "To, co se v naší zemi děje, je naprosto šílené. Nic tam nefunguje. Školy, nemocnice, úřady, vláda. Vůbec nic," napsala nám na dotaz, co říká k událostem v její rodné zemi, Magdalena.

"Albánci mají v Makedonii víc práv, než máme my. Cítíme se jako cizinci v naší vlastní zemi. To, co se stalo v Kočani, nás akorát naštvalo a konečně nás to donutilo vyjít do ulic. A zase. Všechny země nabídly pomoc. Ale Albánci? Ti se na nás vykašlali, a to jsou vedle a mají mnoho možností, jak nám pomoc poskytnout,“ dodala pro Bold News.

Zkorumpovaná Makedonie

Rozhořčení vůči Albáncům bylo v Severní Makedonii znát na každém kroku i během naší únorové cesty. A nezastíral ho ani pětadvacetiletý Stilyan Nikolov, který pracuje v baru ve Skopje. I on se plánuje odstěhovat do zahraničí. Ze mzdy prý není schopen důstojně vyžít.

“Pracuji dvacet čtyři hodin, sedm dní v týdnu a pomalu z toho ani nezaplatím nájem. Všechno tady ovládají Albánci a albánsko-kosovská mafie. V naší zemi už není místo pro Makedonce. Žije se tu příšerně. Naše země je celá zkorumpovaná,” řekl nám Stilyan. Jeho kamarádi se v baru shodli, že si všichni ve Skopje vydělají průměrně okolo 400 eur, tedy necelých 10 tisíc korun měsíčně. A shodli se tzaké na tom, že až dostudují, plánují také odejít do zahraničí.

V etnickém konfliktu

Etnické spory v Severní Makedonii se řeší už desítky let. V zemi žije víc než 25 procent Albánců a jejich strana BDI (Demokratická unie pro integraci) má druhé největší zastoupení v parlamentu.

Albánci i Makedonci si pravidelně vzájemně pálí vlajky, útočí na sebe jak slovně, tak fyzicky a obviňují se z utlačování. Konflikty pramení z historie, mnoho Albánců si totiž přeje vytvoření takzvané Velké Albánie, jejíž součástí by měl být i sever Makedonie, Řecka a jih Srbska i Černé Hory. Severní Makedonie je zároveň nejchudším státem Evropy. Otázka tedy je, jestli studenti ze země neodejdou dřív, než se zemi podaří přivést k úspěšné demokracii. Srbsko, Maďarsko či Slovensko má tu šanci o dost větší.