Psaní seminárek, vyhledávání podkladů do práce či běžné zjišťování zajímavých informací. Díky internetu to denně dělá každý z nás. Snažíme se čerpat z ověřených a oficiálních zdrojů, nakonec ale často sklouzneme ke kopírování textu z Wikipedie.
A to i přesto, že se to například v akademickém prostředí nedoporučuje a někdy i zakazuje. V roce 2001 ji jako rychlý zdroj informací založili Jimmy Wales a Larry Sanger. Už 23 let nám odpovídá na otázky, které nás zajímají. Jednu otázku, která se této encyklopedické sociální sítě existenčně týká, pokládá i britský deník The Guardian. Jak se Wikipedie popere s nástupem umělé inteligence?
Proč se o ni bát
Wikipedie je fenoménem, který v životě použil asi každý z nás. Už přes 23 let je pro internetové publikum jedním z hlavních zdrojů informací. Při vyhledávání nějakého enycyklopedického hesla je často první odpovědí, která na vás vyskočí.
Její budoucnost je ale ve světě umělé inteligence nejistá. Vždy spoléhala na aktivní uživatele, kteří se starali o aktualizaci a doplňování informací. Jejich motivace a zapojení se ale s nástupem AI může zásadně měnit.
Zabije ji AI?
Nástroje umělé inteligence z práce Wikipedie značně těží, ne vždy to ale podle Guardianu přiznávají. Z otevřené internetové encyklopedie se tak ovšem v mnoha případech pomalu stává pouhý pomocník umělé inteligence.
Wikipedia is facing an existential crisis. Can gen Z save it? | Stephen Harrison https://t.co/tiJ5HhmLWL
— Guardian Tech (@guardiantech) September 12, 2024
A to se může negativně projevit na aktivitě dobrovolníků a přispěvatelů, kteří se o ni starají. Objevují se dokonce hlasy, že Wikipedie může čelit existenciální hrozbě.
Potřebuje mladou generaci
Řešením má být podle informací Gurdianu větší zapojení a motivování mladých příslušníků Gen Z. Mezi těmi je třeba udělat edukační kampaň o tom, jak důležitou roli hraje Wikipedie v našich životech.
Potřebuje si vychovat novou generaci neplacených dobrovolníků a životně důležitých sponzorů, díky kterým přežije i v nové době. Pro větší zapojení mladých bude muset například vyřešit to, že není úplně uživatelsky přívětivá pro úpravy na telefonu. A to je pro mladé velký problém.
Pětina editorů je z Gen Z
Není to tak, že by Wikipedie u Gen Z editorů musela začínat od nuly. Momentálně je až 20 % editorů encyklopedie ve věkové kategorii od 18 do 24 let. Oproti minulosti může mladou generaci odrazovat to, že internetová encyklopedie už je zavedenou značkou s jasnými pravidly.
Není to tedy prostor bez pravidel, kde se mohou vyřádit společnost měnící rebelové. Mladí editoři se také musí připravit na velmi přísnou komunitu, která tvrdě trestá chyby a nedbalost.
Strojové dilema
S rozvojem technologií se samozřejmě proměňuje i fungování samotné Wikipedie. Mnoho úkonů je nyní automatizováno, živí lidé tedy na ně nejsou potřeba. V komunitě, která se stará o chod Wikipedie, proto logicky panuje obava, že bude v blízké budoucnosti umělou inteligencí generovaný obsah převažovat.
Se zakomponování nových AI nástrojů je proto komunita opatrná, upozorňuje především na stále velkou chybovost, kterou umělá inteligence při odpovědích na encyklopedické otázky vykazuje. Pokrok ale nezastavíme, budoucnost Wikipedie je tak jen těžko předvídatelná. Možná se jednou vrátí jako “retro”, které vytvářejí lidé a ne strojové učení. Problém ale je, že brzy už ten rozdíl asi nepoznáme.
