Je současný režim lepší než ten před rokem 1989? Přesvědčena je o tom skoro polovina Čechů, třetina si pak myslí opak. V hodnocení obou režimů se podle agentury STEM mezi sebou neshodnou především mladí a staří lidé.

Platí, že nespokojenost se současným režimem je větší u starších, méně vzdělaných a ekonomicky slabších občanů. Více nespokojeni jsou také voliči současných opozičních stran.

Češi se neshodnou

Téměř polovina (48 %) české populace považuje současný režim za lepší než ten komunistický před rokem 1989. O opaku je přesvědčeno 31 % občanů. Velké rozdíly jsou patrné při srovnání věku, vzdělání a ekonomické situace respondentů.

Současný režim považují ve srovnání s tím komunistickým za lepší mladší, vzdělanější a ekonomicky silnější lidé. To jsou výsledky analýzy agentury STEM ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem.

Mladí proti starým

Česká republika si letos připomíná 35 let od sametové revoluce a konce komunistického režimu. Analýza ale ukazuje, že se v pohledu na jeho hodnocení česká společnost stále neshodne.

Letos oslavíme už 35 let od roku 1989. 🥳

STEM k tomu udělal hezký průzkum a analytickou zprávu.👇

Otázka: “Je lepší současný režim, nebo ten před rokem 1989?“

48 % současný režim
31 % ten před rokem 1989

Odkaz na celou zprávu:https://t.co/JLcbPI2fru#Česko 🇨🇿 pic.twitter.com/KXS54Qaq8C

— Michal Sirový 🇨🇿 (@sssirda) October 14, 2024

Až 43 % občanů starších 60 let uvedlo, že je současný režim horší než ten minulý. Svou roli v tom podle výzkumníků hraje nespokojenost se současným stavem i ztráta jistot, které minulý režim garantoval.

Nespokojení voliči opozice

U mladých mezi 18 a 29 lety naopak současný režim považuje za horší pouze 13 % respondentů. Generační rozdíl je tedy veliký.

Rozdíly jsou evidentní, i když se podíváme na politickou orientaci respondentů. Nostalgie po minulém režimu je mnohem větší u voličů levice a příznivců současných opozičních stran.

Pravicoví voliči a voliči současné vládní koalice naopak současný režim považují jednoznačně za lepší. Konkrétně se tak vyjádřilo 85 % voličů současné vládní koalice, opačný názor zastává pouze 6 % z nich.

Více nejistot i svobod

Zajímavé je také podívat se na hlavní pozitivní a negativní hodnocení současného demokratického režimu. Mezi ty negativní patří především rostoucí nerovnosti a prohlubující se příjmové rozdíly. Ty si část společnosti také spojuje s poklesem morálky.

Především podle starších občanů přibylo nejistot ohledně zdraví, práce či zdravotní péče. Pozitiva změny režimu jsou naopak vnímány především se ziskem svobod, hlavně co se týče cestování, studia, práca nebo možností volit.

Přicházíme o svobodu slova?

STEM se názorům společnosti na hodnocení současného a minulého režimu věnuje dlouhodobě, aktuální výsledky nejsou žádným radikálním výkyvem a šokem. V české společnosti je zkrátka nezanedbatelné procento občanů, pro které byl minulý režim vhodnější a přijatelnější.

Alarmující ovšem je, že narůstá počet občanů, podle kterých dochází k omezování svobody slova. Ta je přece jenom jeden z hlavních výdobytků přechodu k demokracii. Že bychom zde ale měli svobodu slova, se nezdá až 60 % lidí. Zaděláváme si tak na potenciální velké problémy.