Veřejnoprávní média představují velké téma pro politiky i občany. Pro část společnosti jsou důležitou součástí funkční demokracie, jiná část v nich naopak vidí velkého nepřítele.

Financování veřejnoprávních médií je proto velkým tématem, které pravidelně vyvolává emoce. Jinak tomu není ani u aktuálně projednávané velké mediální novely, kterou vláda posunula do sněmovny.

Novela, která budí emoce

Poslanecká sněmovna v tomto týdnu bude projednávat takzvanou velkou mediální novelu. Ta mimo jiné řeší televizní a rozhlasové koncesionářské poplatky. V případě jejího přijetí by sice došlo pouze k jejich kosmetické úpravě, novela ale i tak budí velké emoce.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš například ve sněmovně už v červnu vyhlásil, že bude "všemi prostředky" bránit tomu, aby poslanci zvýšení měsíčních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas schválili. Pro Tomia Okamuru, šéfa SPD, je zase zvýšení poplatků o 15, respektive 10 korun "razantní". Proč je tohle téma tak zásadní?

Pojistka demokracie?

Politici mají s médii (nejen veřejnoprávními) komplikované vztahy. Když jsou ve vládě, tak jim vadí, že média kontrolují a kritizují jejich práci. V opozici jim naopak přijde, že na vládní kroky nereagují dostatečně silně.

Vláda navrhuje razantní zvýšení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu a rozšiřování okruhu plátců. Hnutí SPD s tím nesouhlasí a prosazujeme zrušení poplatků.

Podle ministerstva kultury vedeného ministrem Martinem Baxou (ODS) se mají televizní a rozhlasové… pic.twitter.com/L7B0SCIEwm

— Tomio Okamura (@tomio_cz) March 26, 2024

Veřejnoprávní média, tedy ta, za která platíme koncesionářské poplatky, mají být nestranná a co nejprofesionálnější. Proto je nevlastní žádná soukromá osoba ani firma, která by mohla zasahovat do jejich obsahu. Jejich cílem je nejen informovat a vzdělávat, ale zároveň také chránit demokracii.

Nová doba, nová pravidla

Média veřejné služby, mezi něž patří kromě ČT a ČRo ještě zpravodajská agentura ČTK, za niž se koncese neplatí, se stejně jako jejich komerční rivalové musí přizpůsobit nové realitě. Mediální trh se dynamicky mění, tomu je samozřejmě potřeba přizpůsobit i legislativu.

Zjednodušeně je možné říct, že veřejnoprávní média prostě potřebují víc peněz na své fungování. Výše poplatků u České televize, které nyní činí 135 korun, se neměnila od roku 2008. A u Českého rozhlasu, za nějž platíme 45 korun, dokonce od roku 2005. Příjmy z koncesionářských poplatků přitom tvoří většinu rozpočtu veřejnoprávních médií.

Platit, i když nemám přijímač?

Díky novele by veřejnoprávní média podle vládních politiků měla být silnější a nezávislejší. Reflektovat by se také měla moderní doba, kdy lidé často nevlastní televizi a rádio, služby veřejnoprávních médií ale stejně využívají. A to díky chytrým telefonům a internetu.

Měnit se naopak nemá princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení, kterými disponuje. Čestným prohlášením bude také stále možné placení odmítnout, pokud daná domácnost nevlastní zařízení, na němž by se dala veřejnoprávní služba využívat.

A to je vlastně asi nejkontroverznější část zákona i pro svobodomyslné lidi. Pokud má někdo doma chytrý telefon nebo iPad, měl by koncesionářské poplatky automaticky hradit, i když si ČT v životě nezapnul a rozhlas slyšel naposledy po drátě.

O 25 korun měsíčně navíc

Reálně by se poplatky měly měsíčně zvýšit o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Jedná se tedy o naprosto marginální částku. Bystřejším kritikům, kteří chápou slovo inflace, jde ale spíš o princip. Kromě výše zmíněného “rozšíření okruhu poplatníků” se jim například nelíbí kvalita, ale často také kvantita (Pokolikáté ČT vysílá v létě Chalupáře?) produkovaného obsahu.

Placení koncesionářských poplatků má ale každopádně v naší historii dlouhou tradici. Koncesionářský poplatek byl pro rozhlas zaveden už v roce 1923, tedy pár měsíců po zahájení vysílání Československého rozhlasu. Televizní poplatky se pak začaly platit od roku 1955, necelé dva roky od zahájení zkušebního vysílání. Poplatek za televizi byl od lednba roku 1955 zákonem stanoven na 15 korun a rozhlasový na 5 korun československých.

Zatím to vypadá, že se koncesionářské poplatky nezruší, i když se bude Andrej Babiš “všemi prostředky” snažit, aby byla veřejnoprávní média placena ze státního rozpočtu. Tedy jinými slovy, aby byla po vzoru Slovenska zestátněna.