V Česku opět mírně vzrostl počet sebevražd. Vyplývá to ze zprávy Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a ministerstva zdravotnictví. Podle zprávy v roce 2022 spáchalo v Česku sebevraždu 1 302 lidí, z toho 1 031 mužů a 271 žen. V roce 2021 bylo celkem o 81 sebevražd méně.
Úplná data za loňský rok budou k dispozici ke konci roku. Podle odborníků z NUDZ je každopádně alarmující, že výrazněji stoupají sebevraždy u dospívajících a mladých dospělých. U lidí od 15 do 29 let je sebevražda příčinou každého čtvrtého úmrtí.
Nestabilní společnost
Počty sebevražd u mladých lidí rostou už od roku 2020. Během covidového roku 2020 spáchalo sebevraždu 148 lidí ve věku od 10 do 29 let, o dva roky později to bylo už 177 lidí. „Příčiny se hledají jen těžko a možnosti, jak je zjistit, jsou omezené," řekl pro Bold News výzkumník NUDZ Ondřej Rýdlo.
"Svoji roli může nicméně hrát obecně nestabilní situace ve společnosti kvůli covidu nebo válce na Ukrajině, může to být ale také nerealistický obraz srovnávání se s ostatními skrze sociální sítě,“ uvažuje Rýdlo.
Válek: Zacílit na náctileté
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci k problematice duševního zdraví v polovině září řekl, že jeho ministerstvo pracuje na posílení kapacit psychologické a psychiatrické péče a zejména péče pro mladé pacienty.
„Hlavní nárůst méně závažných duševních onemocnění vidíme zejména u pacientů mezi třináctým a patnáctým rokem," řekl Váelek. "Potřebujeme pro ně vytvořit větší lůžkovou kapacitu a posílit potřebujeme i v oblasti prevence, zejména na školách. Na náctileté musíme zacílit naše úsilí,“ dodal ministr.
Proč jich je nejvíc?
Počet sebevražd u mladších kategorií je sice nižší než u starších lidí, ale neustále roste. Pokud se ale bavíme o počtech sebevražd na celkovém podílu všech úmrtí, pak kategorie mladých ve věku 10 až 29 let jasně vede. Ze všech úmrtí jich v této věkové kategorii připadá na sebevraždy podíl 19,7 procenta.
"Naštěstí se nezvyšuje nemocnost v nejtěžších diagnostických kategoriích, ale bohužel se zvyšuje takzvaný životní diskomfort, který vede k častějšímu sebepoškozování a k sebevražedným úvahám," řekl Bold News vedoucí psycholog bohnické nemocnice Daniel Krejcar. "Je naprosto běžné, že se lidé v tomto věku řežou."
Třetina sebevraždu zvažovala
I další výzkumy jsou alarmující. Z loňského šetření mezi žáky druhého stupně základních škol v Ústeckém kraji například vyplynulo, že 31,6 procenta z 21 078 dotazovaných o sebevraždě uvažovalo.
O "pouhých" pokusech o sebevraždu nicméně v Česku neexistují ucelená data. Vycházet tak lze pouze z různých zdrojů, například z Národního registru hospitalizovaných.
"Tento registr zachycuje případy sebepoškození, které vyžadovaly hospitalizaci pacienta," vysvětluje Ondřej Rýdlo. "Máme tedy data o hospitalizacích kvůli záměrnému sebepoškození, která jsou pravděpodobně podhodnocená a nezabírají celý rozsah lidí, kteří se o sebevraždu pokusili. V roce 2023 se jednalo o 3 186 případů. Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že na jednu sebevraždu může být až 20 pokusů," popsal Rýdlo.
Přesná data nejsou
Vycházet lze také z dat Linky bezpečí, na kterou se mohou obracet lidé do 18 let věku a studenti do 26 let. Jen za loňský rok měla linka 97 922 kontaktů s klienty. Nejčastějším problémem volajících byly myšlenky na sebevraždu. Kvůli sebevražednému pokusu se na linku obrátilo 4 789 lidí, kvůli sebepoškozování 4 021 lidí.
Co tedy s problémem, který je rok od roku závažnější? Ministerstvo podle Válka ve spolupráci s Psychiatrickou společností Jana Evangelisty Purkyně připravilo novou koncepci psychiatrické péče pro děti a dorost.
Prevence lepší, dostupnost horší
Podle Daniela Krejcara se v Česku sice zlepšila prevence, co se ale týče dostupnosti zdravotní péče, je co dohánět.
„Myslím, že v Praze se to trochu zlepšilo, alespoň z toho, co můžeme pozorovat. Před dvěma lety jsme měli frontu a dnes je ta fronta poloviční," popisuje ze své praxe psycholog bohnické nemocnice. "Jezdí k nám ale i lidé z regionů, někdy i stopadesát kilometrů, protože dětská psychologie a psychiatrie prostě v regionech není," dodává.
Kam se obrátit?
A co dělat v případě, že byste vy sami, nebo někdo z vašeho okolí uvažovali o sebevraždě? Možností, jak zabránit nejhoršímu, je podle odborníků několik. "Především jde o otevřenou komunikaci a sledování stavu blízkého, vlastně jde o vypozorování výchylky z normálu chování," říká Ondřej Rýdlo.
Pak je zásadní vyhledat odborníka. "V Česku je mnoho institucí, které pomáhají lidem v ohrožení, ale také pozůstalým," upozorňuje Rýdlo. V případě nouze se lze obrátit třeba právě na zmiňovanou Linku bezpečí na čísle 116 111 nebo na e-mailu
Obrátit se lze také na Linku první psychické pomoci na čísle 116 123. Krizovou pomoc nabízí také Národní ústav duševního zdraví nebo psychiatrická nemocnice v pražských Bohnicích. Veškeré informace o možnostech pomoci a národní i regionální linky krizové pomoci jsou také na stránkách www.sebevrazdy.cz.
