Generace Z se začíná prosazovat v pracovním procesu a pomalu se začínají prosazovat i její zvyky a nároky. A ty má opravdu jiné, než měly generace předchozí. Mladí lidé dnes totiž často hledají dlouhodobé a stabilní zaměstnání. Oproti tomu předchozí generace své pracovní pozice měnily mnohem častěji.
Mladší také raději chodí do kanceláří a důležitou roli pro ně hraje také to, že se ruší některé manažerské pozice ve firmách.
Odlišné nároky
Lidé narození mezi lety 1997 a 2012 dospěli do věku, kdy se zařazují do pracovního procesu. A jejich nároky jsou odlišné, což souvisí s jejich odlišným vnímáním světa. Podle průzkumu, o němž informoval britský deník The Times, hledají mladí hlavně dlouhodobé a stabilní zaměstnání, čímž se odlišují od generací svých rodičů a prarodičů.
Magazín Forbes zároveň zveřejnil seznam pěti hlavních změnForbes zároveň zveřejnil seznam pěti hlavních změn, na které se letos musí zaměstnavatelé připravit.
Úzkostlivá generace?
O nejmladších dospělých se často říká, že jsou úzkostlivější než předchozí generace. Tento fakt má zřejmě příčinu ve zvýšeném používání informačních technologií.
The Gen Z Catch-22: The Workforce Changes Threatening Careers In 2025 via @forbes https://t.co/9rH7nqwOj8
— Chris Westfall (@westfallonline) January 4, 2025
Vyšší přísun informací s sebou také nese častější výskyt depresí. Podle Jana Bruce, CEO americké společnosti meQuilibrium, bude pro mladé lidi klíčová hlavně schopnost adaptace na pracovní prostředí.
Návrat do kanceláří
A k této adaptaci budou mladí potřebovat pomoc nadřízených a starších kolegů. „Bez správné podpory a dovedností by úzkosti mladých zaměstnanců podkopávaly produktivitu, tlumily jejich morálku a oslabovaly celkovou výkonnost firem,“ říká pro Forbes Bruce.
Během covidu se celosvětově zvýšila popularita práce z pohodlí domova. Tento benefit začal být běžný prakticky ve všech typech zaměstnání, jejichž povaha tento způsob práce umožňovala. Data z nového průzkumu však ukazují, že mezi mladými lidmi opět nabírá na popularitě osobní přítomnost v kanceláři.
„Cestou do práce si povídám s lidmi a těším se na rozhovory v práci. A být mezi lidmi, nebýt sám doma, to je na konci dne opravdu lepší pocit,“ popisuje pro Forbes softwarový inženýr Chris Stine, který vyměnil home office za devadesátiminutové dojíždění do Washingtonu.
Jeho příběh potvrzuje, že i v době technologií zůstává osobní kontakt nenahraditelnou součástí pracovního života.
Konec šéfů?
Třetím zajímavým fenoménem je koncept tzv. „unbossingu“, který spočívá v rušení některých manažerských pozic. Každý ze zaměstnanců si místo plnění úkolů ze strany nadřízeného prakticky šéfuje sám.
Výhodou tohoto konceptu je vyšší odpovědnost zaměstnanců za jejich práci, stejně jako nárůst jejich angažovanosti a úspěšnosti. Tato "pracovní anarchie" však bude pravděpodobně fungovat pouze v případě, že na daném pracovišti budou panovat přátelské a korektní mezilidské vztahy.
Work-life a technologie
Podle průzkumu společnosti Deloitte na sobě až 52 procent příslušníků nejmladších generací pociťuje příznaky vyhoření. Generace Z se podle odborníků dokonce potýká s vůbec nejhorším duševním zdravím z celé populace. Až třetina mladých lidí má po většinu pracovní doby pocit vyčerpání.
Autoři výzkumu proto považují za velmi důležité, aby firmy svým zaměstnancům umožnily lépe skloubit osobní a pracovní život, což může přispět ke zvýšení jejich pracovní pohody.
Generace Z vyrůstala s moderními technologiemi. To je také důvodem, proč se narozdíl od starších generací nejvíc bojí dopadů umělé inteligence. Poslední podmínkou pro mladé tedy je, že zaměstnavatelé musí zajistit, aby byla technická infrastruktura na pracovišti kvalitní, bezpečná a zároveň nabízela možnosti zapojení vlastní techniky, a tím i vlastní kreativity.
