Tušíte, kdo jsou takzvaní NEETs? Jde o lidi, kteří už nejsou školou povinní, přesto nestudují, ani nepracují. Podle nejnovějšího průzkumu se mezi takové lidi řadí celosvětově každý pátý člověk a jejich počet roste.

Polovina z NEETs přitom vnímá svou situaci naprosto beznadějně.

Každý pátý

Nepatříte mezi takzvané NEETs? Tedy lidi pod 30 let, kteří ani nepracují, ani se nevzdělávají? Prostě nevydělávají, nestudují, jen tak žijí a ani nevyvíjí žádné velké úsilí, aby svou současnou situaci změnili.

We Asked NEETs What They Do All Day https://t.co/xd3evh1fmA

— VICE (@VICE) January 4, 2024

Podle nejnovějšího průzkumu Mezinárodní organizace práce (ILO) se celosvětově dokonce každý pátý člověk řadí mezi NEETs. A polovina z nich se cítí naprosto beznadějně.

Kdo je to NEET?

Co ale přesně znamená zkratka NEETs? Poprvé byl tento pojem použit už v 80. letech 20. století. Pochází z angličtiny a jde o akronym složený ze slov Neither in Employment nor in Education and Training.

Existuje přitom mnoho faktorů, které napomáhají tomu, že se z mladého člověka NEET stane. A to od genderových omezení školní docházky přes nestabilní prostředí v rodině až po příliš vysoké náklady na život či vzdělání.

Zatím jsme pod průměrem

V České republice má “status NEET” více než desetina mladých lidí, přesně 10,9 %. Jde sice v rámci EU o lehký podprůměr (ten je v EU 13,1 %), znepokojivé ovšem je, že toto číslo každým rokem narůstá.

Zahrnuje všechny lidi ve věku 15 až 29, kteří nepracují, ani nestudují, a to z různých důvodů. V loňském roce do kategorie NEETs podle Mezinárodní organizace práce spadalo celosvětově dokonce 21,7 % mladých.

Jak si žijou?

Důvody, proč mladí zůstávají doma, jsou různé a ne všichni jich litují. “Po absolvování střední školy jsem se začal učit ve skladu u výrobce automobilů, ale bylo to tak hrozné, že jsem musel skončit,“ řekl jednadvacetiletý Lukas americkému magazínu Vice. "Nejednali tam se mnou jako s lidskou bytostí, spíš jako s věcí," postěžoval si s tím, že je bez práce už rok.

Někteří NEETs ale nejsou deprimovaní a nežijí si špatně. „Moji rodiče sice nejsou velkými fanoušky mého životního stylu a už mě odepsali, ale moji přátelé mi závidí. Mám mnoho volného času a vždycky jsem pozitivně naladěná. Není to práce ani studium, co by člověka muselo naplňovat na sto procent,” říká pro Vice pětadvacetiletá Celina.

Projeví se to na zdraví

Letošní průzkum provedený ve Spojeném království popisuje rostoucí skupinu mladých lidí, kteří se sice chtějí zapojit do pracovního procesu, ale nemohou kvůli finančním nebo zdravotním překážkám. Což ještě více podporuje dojem, že jsou mladí lidé „líní“ a nechtějí pracovat.

Jeden ze čtyř respondentů NEET pak v průzkumu uvedl jako důvod své nezaměstnanosti právě duševní zdraví. Jednadvaceti procentům dotázaných NEETs se duševní zdraví v uplynulém roce výrazně zhoršilo.

Neutáhnou studium ani bydlení

Dalším častým problémem mladých jsou finance. Náklady na vzdělání jsou pro některé z nich neúnosné. A neúnosně vysoké jsou i životní náklady ve městech, kde lze nalézt práci po škole.

Zároveň mají ekonomiky s nízkými a nižšími středními příjmy mají vyšší procento NEETs ve srovnání s ekonomikami s vysokými a vyššími středními příjmy.

A co s tím?

Už v roce 2016 zahájila Organizace spojených národů globální iniciativu zaměřenou na řešení nezaměstnanosti mladých jako součást agendy udržitelného rozvoje do roku 2030. Najít východisko je však komplikované.

„Mladí lidé se ocitají v začarovaném kruhu,“ konstatuje výkonný ředitel charitativní organizace pro mladé Prince’s Trust Jonathan Townsend ve zprávě k průzkumu Trust NatWest Youth Index 2024. "Špatné duševní zdraví má negativní dopad na práci NEETs, ale nezaměstnanost má zase negativní dopad na jejich duševní zdraví. Je to hluboce znepokojivá past."