Generace Z tráví denně v práci skoro hodinu u videí a televizních seriálů. Jejich zaměstnavatele to podle amerického týdeníku Newsweek stojí na každého takového zaměstnance ročně 8 241 dolarů.

Mimochodem, tahle "mimopracovní aktivita" je alespoň v USA nejoblíbenější u zaměstnanců všech věkových kategorií. Jenže generace Z v ní jednoznačně vede. Celkem tak každý její příslušník na videa a televizní pořady v práci zírá téměř deset dnů v roce.

Deset dnů zírání

Podle průzkumu společnosti TollFreeForwarding.com stráví zaměstnanci z řad Gen Z skoro hodinu pracovní doby denně sledováním svých oblíbených programů.

Ročně to udělá celkem deset dnů a zaměstnavatele taková prokrastinace stojí na hlavu jednoho takového zaměstnance přibližně 8 241 dolarů.

Musejí i přemýšlet

Takzvaní zoomeři, tedy zaměstnanci do 24 let, se v pracovní době věnují ale i jiným nepracovním činnostem. Víc než pět dní za rok jim v práci zabere hraní her, v čemž jsou rovněž rekordmani.

A víc než dva dny jim z ročního pracovního času podle výzkumu zaberou "společenské aktivity", "relaxace a přemýšlení" nebo "používání počítače pro volnočasové aktivity". Jen o něco více než jeden pracovní den stráví nakupováním nebo používáním telefonu pro soukromé účely.

Mileniálové jsou na půlce

Během pracovního dne rozptylují svoji pozornost i mileniálové, tedy mladí lidé od 25 do 44 let. Sledování televizních pořadů a různých videí se ale podle průzkumu v průměru věnují "jen" čtyři dny v roce. Více než dva dny ročně zaměstnavatel ovšem mileniálům nevědomě proplácí péči o jejich děti.

A příslušníci Generace X, kterým je od 45 do 64 let? Ti sledováním TV pořadů a videí stráví ročně přes osm dní, čímž se Gen Z přibližují víc než mileniálové. Na druhou stranu se ale už nemusí tolik starat o děti, takže si třeba více než 13 hodin ze své roční pracovní doby užívají se svými domácími mazlíčky.

Nejsme líní

Uvedený výzkum přichází v době, kdy se hlavně v případě Gen Z čím dál častěji mluví o rostoucím počtu "neangažovaných zaměstnanců". Jde o zaměstnance, kteří si pořádně rozmyslí, jestli udělají pro svou firmu něco navíc. S tím souvisí i výsledky společnosti Gallup, které odhalily pětiprocentní pokles angažovanosti právě u příslušníků generace Z. Kvůli tomu si nejmladší generace zaměstnanců vysloužila pověst „lenochů“. Newyorčané z Generace Z ovšem takové soudy odmítají.

„Způsob, jakým pracovali naši rodiče a úsilí, jaké museli vynaložit, aby dosáhli života, po kterém toužili, je dneska zcela jiný,“ říká pro list The New York Post sedmadvacetiletá mediální analytička Florencia Compariniová. „Dneska můžete sedět doma, pracovat na počítači a vydělávat miliony dolarů“.

Je to obrana?

Stejně stará či spíš mladá grafická designérka Erica Burkettová doplňuje, že zoomeři nejsou ochotni obětovat svůj osobní život a štěstí pro „nějaký korporát, kde nikoho nezajímá, jak žijeme a jestli zemřeme“. Podle Eriky zkrátka nelze počítat s tím, že dnešní nejmladší zaměstnanci najedou do pracovních kolejí, po kterých se jezdilo posledních 50 let.

Podle konzultanta v oblasti lidských zdrojů Bryana Driscolla s neangažovaností souvisí především „nerealistická“ očekávání, která firmy na mladé zaměstnance kladou. „Příslušníci generace Z se brání, hledají způsoby, jak se vyrovnat s neustálými požadavky a jak získat zpět kontrolu nad svými životy,“ tvrdí Driscoll s tím, že firmy, které se této generaci nepřizpůsobí, na to doplatí.

„Generace Z nechce obětovat svou pohodu. Pokud se zaměstnavatelé nepodvolí a neposkytnou mladým zaměstnancům smysluplnější podporu, budou přicházet o talenty. Budoucnost práce není o dohledu a ždímání produktivity do poslední kapky. Jde o to umožnit zaměstnancům být lidmi.“