Miliony eur z Erasmu: Kam směřují peníze z podvodů?

zdroj: Freepik

Kauza podvodů v systému dotací na programy Erasmu, kterých se dopouští turecká organizace Zift i další firmy, zasahuje do celé Evropy. A turečtí pořadatelé tristních akcí na systému vydělávají miliony eur.

My jsme se snažili z otevřených a našich zdrojů zanalyzovat, kolik si zakladatelé Ziftu na podvodech skutečně vydělají, jaký životní standard si mohou dovolit, kde žijí a jak na účastnících a jednotlivých projektech parazitují.

Výnosný byznys

Baris Baytok, Ertan Derin, Nuri Bilirgen a Aysel Baghirová. To jsou čtyři hlavní jména, která stojí za tureckou organizací Zift, jež vydělává na programech Erasmu.

Systém podvodů s evropskými dotacemi přes bílé koně jsme popsali v předešlých článcích. Nyní jsme se zaměřili přímo na majitele organizace, kteří si z evropských dotací pro Erasmus udělali výnosný byznys.

Neskrývaný luxus

Čtveřice majitelů organizace či spíš firmy Zift se na sociálních sítích pravidelně chlubí fotkami z drahých dovolených, chodí zásadně ve značkovém oblečení a občas si šéfové firmy mezi sebou nadělují luxusní dárky. Není divu.

Za každý projekt, který jim systém Erasmu proplácí, inkasují podle zdrojů Bold News minimálně deset tisíc eur. A projektů s pochybným programem má Zift za sebou nejméně 500.

Jednoduchý výdělek

Jak jsme k částce 10 tisíc eur za projekt došli? Za úspěšnou grantovou žádost pro programy Erasmus+ neziskovky či spolky běžně získávají částku mezi 20 tisíci až 40 tisíci eury.

Všechny tyhle peníze mají jít na projektové aktivity, tedy na ubytování, cestování, plat facilitátora nebo věci potřebné na program. Běžně se ale z těchto prostředků platí i lidé, kteří mají projekt na starost a koordinují ho. A právě tady vydělává Zift nejvíc.

Přes 5 milionů eur

Česká koordinátorka s přezdívkou Anna, která se Ziftem na několika projektech spolupracovala, pro Bold News uvedla, že Baris i Ertan si nechávají pravidelně vyplácet měsíční rentu z každého projektu. Něco málo do kapsy pak dávají i zbytku týmu Ziftu.

Celkem jde podle Anny právě o oněch 10 až 20 tisíc eur podle toho, jak vysokou Zift získal na daný projekt dotaci. Samotný Zift se přitom chlubí, že za posledních deset let zvládl skoro 500 projektů. S 10 tisíci za projekt bychom se tak dostali na částku 5 milionů euro, což v přepočtu činí nějakých 125 milionů korun. Ve skutečnosti ale nevíme, kolik projektů Zift nezorganizoval vůbec a pouze si je nechal proplatit. V odhadech se tedy držíme spíš při zemi.

Dobrovolník na full time

Podle několika zdrojů, které přímo spolupracovaly se Ziftem na koordinaci projektů, si skutečně slušné peníze odnášejí pouze čtyři lidé z vedení Ziftu. Ostatním, kteří měli zájem stát se součástí týmu, prezentovali tuto spolupráci jako velkou životní příležitost. Každý facilitátor začíná jako dobrovolník, a i když pro ně následně pracuje nepřetržitě klidně i 24 hodin denně, ani po několika letech se většího výdělku nedočká.

Někteří facilitátoři dostávali kolem deseti tisíc korun za týden práce, těm zkušenějším pak vyplatili maximálně patnáct tisíc. To vše až poté, co za sebou měli několik úspěšných projektů. Zift ovšem všechny potenciální spolupracovníky vždy umí skvěle motivovat a nadchnout.

Výdělečný projektu v Taskopru

O hrůzných příbězích a otřesných ubytováních, která Zift poskytuje, jsme vás informovali už v jednom z minulých článků. Popsali jsme i příběh Jany, která se zúčastnila projektu v tureckém Taskopru. Právě tento projekt jsme si vzali pod pokličku a dohledali, na kolik peněz organizátory vyšlo ubytování. V Taskopru byli účastníci Erasmu na pět dní ubytování na kolejích tamní univerzity. Ubytovací jednotky sdíleli po dvou až šesti lidech.

Přesnou cenu ubytování jsme nedohledali. Turečtí studenti však za ubytování na kolejích v regionur Kastamonu, kde se Taskopru nachází, platí 8,5 až 16,5 tisíc tureckých lir (5 až 13 tisíc korun) za akademický rok. Záleží, zda to mají s jídlem či bez. I kdyby tedy organizátoři zaplatili za každého z třiceti účastníků třetinu tarifu i s jídlem, stálo by je to maximálně 90 tisíc korun na týden. Předpokladem ale je, že cena za účastníka byla mnohem nižší, jelikož zde Zift dělá projekty pravidelně.

Půl milionu za týden?

A protože se jednalo o pětidenní vzdělávací kurz zaměřený i na zapojení lidí s postižením, organizace získala na projekt grant ve výši minimálně 25 tisíc eur, tedy přibližně 625 tisíc korun. Účastníci přijeli z Česka, Rumunska, Turecka a Bulharska. Většina bulharských a rumunských účastníků už přitom žije přímo v Turecku, místní turečtí účastníci zase neměli žádné náklady na dopravu.

Jedinou výraznější položkou tak byly letenky českých účastníků, které celkem vyšly zhruba na 55 tisíc korun. Po zaplacení této částky tak organizátorům z celkového grantu pravděpodobně zůstalo téměř půl milionu korun.

Hurá Ankara

Vysoké výdělky jsou na životním stylu zakladatelů Ziftu poznat. Majitelé organizace jsou neustále na cestách a kromě svých aktivit po světě vybudovali v tureckém hlavním městě rozsáhlý ubytovací komplex Hara Ankara.

Ten zahrnuje stáje, koně, penzion i prostory pro společenské akce a slouží také jako místo konání těch lepších Erasmus projektů. No a tohle všechno platí majitelům Ziftu občané EU ze svých daní.

Nejsou sami

Šéfové organizace Zift však nejsou jediný, kdo tučně na Erasmu vydělává. Dalším příkladem je Kurd Dyadin Altuntop a jeho nezisková organizace Dyarbakir Cevka. Podle mnoha českých i zahraničních účastníků jeho projektů se Altuntop se svými bratry na každém Erasmu otevřeně chlubí, že vydělávání na programech je jejich zdroj obživy a že si z evropských dotací postavili síť hotelů v Turecku. Stejně tak i kvalita jejich projektů bývá často tristní.

Nejsou to ale jen Turci. Téměř v každé zemi se najde někdo, kdo na projektech zbohatl v řádech stovek tisíc až milionů, což samotní organizátoři často na projektech potvrzují. K redakci Bold News se díky článkům o podvodech s dotacemi na Erasmus dostaly příběhy z rumunských, bulharských, lotyšských i italských organizací. Pořádání špatných projektů na hrozných místech a bez programu za účelem zisku z dotací Erasmu však nelegální není. Sám šéf Ziftu Baris Baytok nakonec redakci Bold News napsal, že některé projekty se prostě nepovedou.