Podvody, které se týkají programů Erasmus a které jsme popsali v článku ze 7. února, mají celoevropský dosah. V médiích se o nich ale nedočtete, protože o nich mlčí jak evropské orgány, které proplácejí minimálně sporné projekty, tak orgány činné v trestním řízení. A to i ty české.
Princip podvodů je přitom docela jednoduchý. Turecká organizace zaplatí studentům z EU, aby založili neziskovku nebo takzvanou „neformální skupinu“, podají přes ní projekt, vyinkasují peníze a odpovědnost za projekt jde za studenty z EU.
Turci pak projekt buď neplní vůbec, nebo jen naoko. My jsme mluvili s dalšími mladými lidmi, kteří se stali oběťmi pochybných projektů, skončili v dluzích nebo byli přímo účastníky projektů turecké organizace a čelili podmínkám, které by v programu financovaném z veřejných peněz nikdo nečekal. Zároveň jsme zjistili, že pro tureckou organizaci jde o milionový byznys. Milionový myšleno v eurech.
Jak vysát dotace
To, jak se Erasmus může stát výnosným byznysem, dobře ukazuje případ turecké neziskové organizace Zift. Její majitelé si díky naivitě studentů a dírám v kontrolním systému Erasmu přišli na pořádný balík.
Zároveň nalezli nový způsob, jak systém zneužít. Mluvili jsme s bývalými partnery, účastníky i podvedenými a přišli jsme na to, o kolik peněz v této kauze jde.
Fakturujeme sami sobě
Turecká organizace Zift má za sebou podle svých vlastních webových stránek téměř 500 projektů Erasmus. Tyto projekty byly často organizovány přes prostředníky, kteří teď dluží peníze.
Jak nám sdělila bývalá česká dobrovolnice této organizace, které budeme pro účely tohoto článku říkat Daniela, za každý projekt turecký Zift obvykle obdržel grant přibližně ve výši 30 000 eur (cca 750 000 korun). Asi třetinu z každého projektu si podle Daniely majitelé Ziftu vždy fakturují jako dodavatelé prostřednictvím třetích firem a osob.
Miliony z nezisku
Pokud by tedy Zift takto "obhospodařil" oněch 500 projektů, kterými se na svých stránkách chlubil, získal by od roku 2009, kdy takto "podniká", jen na podvodech s fakturami dodavatelů nějakých 15 milionů eur (asi 375 milionů korun).
Jenže přesný počet zorganizovaných projektů si již na stránkách organizace Zift nelze ověřit. Stejně tak nelze ověřit, na kolik projektů Zift pouze vybral peníze přes "bílé koně", tedy přes studenty z EU, prostředky a realizoval je, a kolik jich po načerpání peněz nezorganizoval vůbec.
Po vydání první části odhalení Bold News o praktikách Ziftu ze stránek organizace zmizelo velké množství informací. Uživatelé už také nemají možnost si rozkliknout podstránku se členy týmu či počty zorganizovaných akcí, chybějí i odkazy na nejnovější projekty. Na stránkách ale stále najdeme jména organizací, které se Ziftem spolupracují nebo spolupracovaly. A jsou mezi nimi i ty české. Jenže neziskovky brzy praxi Ziftu prohlédly a začaly spolupráce rušit. Naštěstí jsou tu ještě takzvané neformální skupiny mládeže. O co jde?
Skupinka chce grant
O granty v programech Erasmus+ nemusejí žádat jen neziskovky, ale mohou to udělat i "neformální skupiny mládeže". Tyto skupiny nemají žádné právní zakotvení a úřady na ně ani žádným způsobem nedohlíží. Podle pravidel Erasmu tedy stačí sehnat tři mladé lidi, zaregistrovat se na webu Evropské komise a můžete podávat grantové žádosti za miliony. Tato praxe se zalíbila i tureckému Ziftu, který takových lidí k založení skupin našel desítky.
Tuto novou praxi ze strany Ziftu nám pod podmínkou anonymity potvrdila i zakladatelka české neziskové organizace, která se aktivně podílí na programech Erasmus+ a se Ziftem na jednom projektu spolupracovala. V článku jí budeme říkat Denisa. "Stačí, aby tři studenti poslali fotku občanky a zodpovědnost za milionový grant je na nich,“ upozorňuje Denisa v rozhovoru pro Bold News. Takto prý Zift v poslední době zneužíval mladé lidi v Evropské unii. Princip byl stejný jako u neziskovek: Vy založíte skupinu, my se o všechno postaráme.
„Všichni v EU by si měli uvědomit, že není možné umožnit třem občanům získávat miliony od Evropské komise bez jakéhokoliv právního rámce. Takový systém přináší riziko podvodů, daňových úniků a praní peněz," dodává Denisa s tím, že to se přesně dělo. Sama zná lidi, kteří díky tomuto systému mají nyní dluhy. "Moje známá teď kvůli založení skupiny dluží přes dva miliony korun."
Vypadá to důvěryhodně
Ač podle Denisy udělali podvedení mladí lidé chybu, všechno ze strany Ziftu vypadalo velmi důvěryhodně. Zift měl na stránkách fotky ze stovek projektů, vypsané recenze a zezačátku dělal také kvalitní projekty.
Postupem času ale začal Zift víc vydělávat než organizovat a projekty začaly postrádat základní standardy, některé se pak zřejmě nekonaly vůbec. A jak vypadaly programy bez oněch "základních standardů" Erasmu? Redakce Bold News mluvila se dvěma Češkami, které popsaly pobyt v motorestu s kamioňáky, prostitutkami a drogami či v lesním táboře mezi toulavými psy.
Víme o tom, ale mlčíme
Přesto, že české orgány o praxi této společnosti nejméně z výpovědí podvedených studentů vědí, tak mlčí, i když Zift nabízí pobyty a programy Erasmu ať už napřímo, nebo přes prostředníky dál. Policejní mluvčí Jan Daněk nejprve pro Bold News uvedl, že v systému nedohledal, že by se policisté takovým případem zabývali. Po vydání autorku článku kontaktoval s tím, že případ možná v systému bude, ale že neví, pod jakým heslem ho má hledat.
Bold News před vydáním prvního článku komunikovaly i s vedoucí oddělení komunikace Domu zahraniční spolupráce Martinou Nevolnou. Právě Dům zahraniční spolupráce má dohled nad programem Erasmus+ v Česku na starosti. Nevolná redakci na zaslané otázky "s ohledem na probíhající procesy a audity projektů" odmítla před vydáním prvního článku odpovědět. Proto jsme se vydali na tiskovou konferenci Domu zahraniční spolupráce, abychom položili dotazy přímo řediteli organizace, který nám potvrdil, "že se to řeší a řeší se to velmi důkladně".
Po vydání článku nám pak mluvčí poslala další email, v němž redakci Bold News vyčetla, že se přišla ptát na konferenci na jiné téma, než k jakému byla akce určena. V mailu zároveň tvrdila, že redakce v prvním článku "ne úplně pravdivě" informovala o komunikaci s Domem zahraniční spolupráce. Na dotazy ohledně podvodů s granty pro projekty Erasmus jsme každopádně odpovědi doteď nedostali.
I s ohledem na to, že turecká organizace Zift ve svých podvodných praktikách spojených s Erasmem dál za přihlížení evropských a českých orgánů pokračuje, se budeme kauzou zabývat nadále. V dalším článku probereme, v jakých podmínkách museli žít účastníci projektu Zift a jak si naopak žijí turečtí majitelé organizace.
