Na začátku války sázel na diplomacii, nyní mluví o vyslání vojáků na podporu Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron se postavil do čela protiputinovské evropské koalice. Důvodů má několik.

Může mu jít stejně o podporu Ukrajiny jako o výsledek vlastní strany v evropských volbách. Macron také jistě myslí na svou budoucnost, francouzským prezidentem bude “jen” do roku 2027.

Úhlavní nepřítel Putina?

Francouzský prezident Emmanuel Macron se postavil do čela evropské protiputinovské koalice. Prakticky každý týden si můžeme přečíst ostrá vyjádření směrem do Kremlu, Macron dokonce mluví o vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu.

Na začátku války přitom francouzský prezident patřil mezi státníky, kteří se s agresorem Putinem chtěli bavit. Co se změnilo?

S Kremlem se nedomluvíš

Jedna věc je jistá, za změnu Macronova postoje do velké míry může sám ruský prezident Vladimir Putin. Ten si od začátku ruské invaze jede svou a vymýšlí stále složitější konstrukce, které mají ospravedlnit vojenské napadení Ukrajiny.

Macron se snažil, ale pochopil, že to nemá smysl. Z pozice diplomata tak přešel do rázného lídra, který si nenechá kálet na hlavu.

Evropské volby se blíží

Další důvod je sobečtější a také pragmatičtější. Macron potřebuje před evropskými volbami silné téma. Předpokládá se, že jeho strana ve Francii prohraje s Národním sdružením Marine Le Penové.

Silná podpora Ukrajiny má sloužit jako nástroj mobilizace pro vlastní demokraticky a prozápadně smýšlející voliče. Problém pro něj ale je, že ve Francii nesouhlasí s jeho postojem ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu až 68 % občanů.

Macron si buduje i další budoucnost

Macron také určitě myslí na to, co bude, až v čele Francie skončí. Prezidentskou funkci už potřetí obhajovat nemůže. V roce 2027 mu bude teprve padesát. Chce si tedy nejen vybudovat politický odkaz, ale také připravit půdu pro další významnou pozici.

Jaký kariérní růst ale lze nabídnout prezidentovi jedné z nejvlivnějších evropských zemí? Z Macronovy aktivity v evropské politice lze vycítit, že by jednou chtěl vést Evropu. Že bychom se ho do budoucna dočkali třeba v čele Evropské komise?

Zachraňuje svět, nebo vlastní stranu?

Změna Macronova přístupu je prý způsobena tím, že je Rusko stále agresivnější. To ale zní spíš jako výmluva, Rusko je ve své agresivní a expanzivní politice v posledních letech konzistentní.

Své chování vyhrotilo v roce 2022, ne 2024. Macron byl mimochodem jeden ze západních státníků, který s Putinem mluvil ještě v roce 2022 tváří v tvář v Moskvě. Napětí kolem Ukrajiny se Macron snažil zmírnit jednáním ještě 7. února, tedy necelé tři týdny před ruskou ofenzivou.

Nyní se zdá, že se Macron snaží vyplnit prostor, ze kterého pomalu ustupují USA. Zejména v případě zvolení Donalda Trumpa prezidentem by totiž zřejmě ještě více ustoupily ze své pozice “ochránce světové demokracie”.

Macron ale rozhodně nepřizná, že vyhrocuje situaci na východě Evropy a vlastně i ve světě kvůli vlastním ambicím ve francouzských volbách. Je každopádně zajímavé, že svou rétoriku k Ukrajině jako k zemi, které se musí pomáhat, změnila zásadně i Marine Le Pen.