Ministerstvo vnitra si ve spolupráci s agenturou STEM zjišťovalo, jaké dezinformace se mezi lidmi nejvíce šířily, když část země bojovala s povodněmi. Situace podle analýzy okamžitě využili kritici pomoci Ukrajině.

Česko podle nich nemělo dostatek prostředků na pomoc vlastním občanům právě kvůli Ukrajincům. Tento lživý narativ se uchytil u téměř poloviny občanů. Na šíření lží se ovšem podíleli i někteří politici.

Může za to Ukrajina

V krizových a vypjatých situacích se zcela přirozeně daří šiřitelům konspirací a dezinformací. Opět se to potvrdilo i během zářijových povodní, které zasáhly hlavně severovýchod Česka.

Na analýzu šířených dezinformačních narativů, jejíž výsledky zveřejnily Novinky.cz, se zaměřilo ministerstvo vnitra s výzkumnou agenturou STEM. Už nás snad ani nepřekvapí, že se opět nejvíc šířila dezinformace spojená s českou pomocí válkou napadené Ukrajině.

Pomoc nechyběla

Kritici si na sítích hojně stěžovali na to, že Česká republika nemá dostatek prostředků pro pomoc vlastním občanům, protože až moc pomáhá Ukrajině. Až každý čtvrtý Čech tak podle výzkumu věřil tomu, že při odstraňování následků povodní chyběla technika, kterou Česko zaslalo na Ukrajinu.

A každý druhý byl dokonce přesvědčen o tom, že na pomoc vlastním občanům Česko nemá kvůli pomoci Ukrajině peníze.

Zaděláno na průšvih

Z reprezentativního vzorku přes 1 200 lidí konkrétně 47 procent dotázaných zachytilo a důvěřovalo informaci o chybějících financích kvůli pomoci Ukrajině. Tohle vysoké číslo je alarmující také vzhledem k tomu, že reakce vlády i všech důležitých složek byla okamžitá a dobře koordinovaná.

Dokážeme si tedy představit, jak vysoká vlna negativních emocí a protestů by se mohla zvednout v situaci, kdy by se jednalo o skutečný stav věci?

Kdo přiléval do povodně

Je tedy patrné, že protiukrajinský narativ je ve velké části české společnosti významně zakořeněn. Prakticky při každé tragédii se proruští šiřitelé dezinformací pouští do akce a snaží se znejistit a rozhádat společnost.

A řeč není pouze o nějakých anonymních trollech, výzkumníci přímo ukázali například na poslance SPD Jiřího Kobzu, který dezinformace o tom, že kvůli Ukrajině chybí potřebná technika, šířil na svých sociálních sítích.

Kde bereme informace

Dobrou zprávou může být, že na ty nejtvrdší a nejstupidnější dezinformace naskočila pouze malá část společnosti. Tomu, že povodně byly vyvolány uměle, uvěřilo podle analýzy pouze pět procent respondentů, tři procenta pak povodně považovala za trénink státních složek a armády na válku. Opět se potvrdilo, jak důležitou roli hrají v dnešní době v informační oblasti sociální sítě. Internet jako primární zdroj informací o povodních uvedlo nejvíc lidí.

Stát se z každé katastrofy a krize snaží poučit, podobné zpětné analýzy jsou proto velice cenné. Téměř třetina občanů je přesvědčena o tom, že by se do řešení následků podobných katastrof měla automaticky zapojovat armáda.

Od občanů by zase podle zjištěných informací stát potřeboval větší ochotu a součinnost během evakuace. Krizový informační tým KRIT ministerstva vnitra se všemi zjištěnými informacemi podle iDnes.cz dál pracuje, aby byla reakce státu i společnosti na další přírodní katastrofu ještě efektivnější.