Neustále čteme články a příspěvky o tom, jak generace Z zásadním způsobem mění pracovní trh. Nehodlá snášet toxickou atmosféru na pracovišti, usiluje o home office a inkluzivní podmínky, nerada vidí na pracovišti bossing a ráda by se chtěla nechat vést zkušenějšími kolegy.

V Polsku si udělali rozsáhlý průzkum na tisícovkách zaměstnanců Gen Z a zjistili jednu jednoduchou pravdu. I pro generaci Z je v práci nejzásadnější plat.

Jednoznačná priorita

Generace Z neustupuje ze svých nároků na pracovní život. Je obecně známo, že pro mladé lidi je důležitá možnost skloubení práce a osobního života, mnoho z nich rádo využívá možnost home officů. Velkou roli hraje také inkluze a důraz na blahobyt a sociální spravedlnost.

Nová studie polských odborníků ze společnosti Enpulse a Varšavské ekonomické školy, o níž informoval magazín Euro Weekly News, nese příznačný název Work War Z. A přináší jednoznačný pohled na to, co je pro mladou generaci v práci nejdůležitější. Plat.

Zbytečná opatření?

Firmy se kvůli novým pracovním návykům generace Z, které souvisí zejména s časy covidových uzávěr, stále častěji zaměřují na rozšíření zaměstnaneckých benefitů, jako je placené volno, volno pro udržení duševního zdraví či aktivity podporující udržení pracovní komunity.

Tahle opatření jsou ale zřejmě mnohdy zbytečná. Alespoň polským zaměstnancům Gen Z jde totiž hlavně o výplaty.

Daleko nejdůležitější

Polská studie, do které se zapojilo okolo 14 tisíc mladých lidí z celé země, ukazuje, že pro generaci Z hraje hlavní roli plat. Až 47 procent dotázaných uvedlo, že se při hledání nového zaměstnání zaměřují především na platové ohodnocení.

Pro 13 procent respondentů je nejdůležitější možnost kariérního růstu. Dalších 12 procent se nechalo slyšet, že má na první místě již zmíněnou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

Závazků se nebojí

Často se také říká, že mladí lidé se obecně bojí vstupovat do velkých závazků. Aktuální průzkum však opět hovoří jinak. Celých 74 procent respondentů totiž uvedlo, že pracovní smlouvu vnímají jako nejvýhodnější způsob zaměstnání. Pouhých 16 procent dotázaných preferuje práci na volné noze.

Studie také ukázala, že pro mladé lidi je důležité, aby na jejich pracovišti panovala dobrá atmosféra. Řada z nich preferuje, aby jejich manažeři byli připraveni své podřízené "podpořit v obtížných situacích".

Šéfové jako průvodci

Podle šéfa polské personální agentury Pro Progressio Wiktora Doktóra je důležité, aby manažeři uměli v moderní době své zaměstnance nejen řídit, ale také vést. „Očekávání podpory, pomoci a průvodcovství pro mladé zaměstnance jsou ednoznačná. Vedoucí týmů, manažeři a ředitelé by to měli vědět a nezapomínat na to,“ konstatuje Doktór.

Autoři průzkumu vyzvali zaměstnavatele, aby ve svých firmách zaváděli takzvaný „servant leadership“, který se zaměřuje spíš na důvěru a empatii než na kontrolu shora dolů. Podle nich je důležité se zaměřit také na zavedení dobrého systému zpětných vazeb. Až 30 procent dotázaných si totiž nebylo jistých, zda si nadřízení jejich práce cení. Otázka je, zda se tohle nakonec také nepozná na výši výplaty.