Potraty jsou v mnoha zemích žhavé politické téma. V USA je teď zákaz potratů předmětem mnoha sporů, a to nejen mezi republikány a demokraty. Toho si je už vědom i exprezident Donald Trump, který se chce po čtyřech letech vrátit do Bílého domu.

A tak v této problematice mírní svůj postoj. Právo na potrat mají podle něj určovat jednotlivé státy. Vyvrátil tak možnost, že by jako prezident navrhl celonárodní zákaz potratů. Tím ale spoustu konzervativních voličů zklamal.

Donald náhle progresivní

Téma potratů a reprodukčních práv žen by mohlo hrát na podzim klíčovou roli v amerických prezidentských volbách. Republikánský kandidát Donald Trump se o potratech doposud vyjadřoval nejasně a vyhýbavě.

"This issue has always been a human rights issue — not contingent on geography. Where you live shouldn't determine whether you live."

SBA President @MarjorieSBA joins @AmericaRpts to discuss @realDonaldTrump's position on abortion. pic.twitter.com/yBQthVMuGV

— SBA Pro-Life America (@sbaprolife) April 9, 2024

Nyní však po měsících spekulací oznámil svůj postoj k tomuto pro Američany stěžejnímu předvolebnímu tématu. Chce nechat o právu na potrat rozhodovat jednotlivé státy. Jako prezident by tedy celonárodní zákaz potratů nenavrhl.

Potraty? O co tady vlastně jde

Pravomoc federální vlády k tomu, aby mohla celonárodně určovat přístup k potratům, padla v USA před necelými dvěma lety. Americký nejvyšší soud tehdy zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973.

Ten sice stále zaručuje možnost interrupce do šestého měsíce, ale zneplatnění rozsudku zároveň znamená, že o potratech si mohou rozhodnout i jednotlivé státy. A mnohé z nich, například Alabama,Texas či Tennessee, už umělé přerušení těhotenství zakázaly úplně.

Proč se to nelíbí?

A právě americký exprezident Donald Trump, který se chce po čtyřech letech vrátit do Bílého domu, svým vyjádřením v podstatě podpořil stávající federální zákon, který je pro konzervativce hodně benevolentní. To však představuje výrazně mírnější přístup oproti opatřením republikánů v řadě amerických států a touze jejich konzervativních voličů. Jedna z hlavních protipotratových organizací v USA se na základě Trumpova vyjádření proti kandidátovi ostře vymezila. Podle ní Trump akorát ustoupil demokratům.

„Jsme z postoje Donalda Trumpa hluboce zklamaní. Přenechal celostátní debatu o potratech demokratům,” řekla Marjorie Dannenfelserová, prezidentka protipotratového hnutí Susan B. Anthonyové, které je pojmenované podle bojovnice za práva amerických žen z přelomu 19. a 20. století.

Trumpovo vyjádření k potratům ale šokovalo i další ultrakonzervativní spolky, voliče i politiky. Kritizoval ho například i bývalý viceprezident USA Mike Pence. „Je to facka do tváře milionů Američanů,“ řekl Pence.

Proč Republikáni svůj postoj mírní?

Průzkumy každopádně ukazují, že většina Američanů s přísnými omezeními potratů nesouhlasí. A dosavadní vývoj průzkumů naznačuje, že republikáni naopak svým konzervativním přístupem posilují volební šance demokratů.

Demokratická strana prosazuje uzákonění stavu, který panoval před přelomovým verdiktem nejvyššího soudu. Republikáni chtěli původně v Kongresu prosadit celonárodní zákaz potratů, ale kvůli odporu velké části veřejnosti od toho raději upustili.

Kde potraty rozhodly?

Na podzim byly potraty žhavým předvolebním tématem i u našich severních sousedů. Strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, která v Polsku vládla osm let, ve volbách sice získala nejvíc hlasů, ale o hodně jich přišla. Proto její vláda také skončila.

Jednou z příčin bylo mimo jiné rozhodnutí tamního ústavního soudu, který po naléhání Kaczyńského postavil interrupce v podstatě mimo zákon. To byl tehdy nepřijatelný tah i pro hodně lidí, kteří obecně pokládají potraty za špatné. Polky se kvůli tématu interrupcí zmobilizovaly a ženská účast ve volbách dosáhla rekordních 75 procent. Mužů k volbám dorazilo o dvě procenta méně.