Vrátí se do Bílého domu Donald Trump, nebo budou mít Američané poprvé v historii za prezidentku ženu? Kamala Harrisová nad Trumpem podle řady respektovaných médií a agentur celonárodně lehce vede, rozhodne se ale v klíčových "swinging" či, chcete-li, váhajících státech.

Jde především o státy Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin. I celostátní průzkumy jsou každopádně tak těsné, že je těžké určit jasného favorita.

V Georgii už se volí

Volební den D v USA nastane 5. listopadu. Předvolební kampaně Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa jdou do finále, předčasné hlasování už začátkem týdne začalo v důležité Georgii, kterou pustošil huriká Helene.

I ta patří mezi klíčové "swinging" státy, které budou ve výsledku rozhodovat celé volby. Odborníci se shodují na tom, že to letos bude velice těsné. Volby nakonec mohou rozhodnout tisícovky hlasů v konkrétních důležitých a dosud voličsky vyrovnaných státech.

Kdo je favoritem?

Vyrovnanost potvrzuje například velký průzkumný model CNN, který dlouhodobě vyhodnocuje a zpracovává voličská data. Mírnou favoritkou je podle něj Harrisová s 50 % hlasů. Před Trumpem má ale náskok pouze jedno procento.

Who is favored to win the 2024 presidential election? @FiveThirtyEight uses polling, economic and demographic data to explore likely election outcomes.

Check out the latest updates: https://t.co/2KrLj7C7CY

— FiveThirtyEight (@FiveThirtyEight) October 16, 2024

Favoritkou je i podle uznávaného webu Fivethirtyeight či podle průzkumu britské BBC. Například z šetření Fox News ale vyplývá naprostý opak. Trump podle něj má před Harrisovou celonárodně náskok dvě procenta.

Jen hlasy nestačí

Nesmíme zapomínat na to, že v Americe funguje specifický volební systém. Není to jednoduše tak, že vyhraje kandidát s větším počtem voličů. Své o tom ví například Hillary Clintonová, která Trumpa v roce 2016 sice porazila na počet celkových hlasů, Trump ale s přehledem získal dostatečný počet volitelů.

K vítězství jich kandidát na prezidenta potřebuje 270. Každý stát USA má přidělený daný počet volitelů, těch je dohromady 538 a nominují je politické strany. Ve většině států tito volitelé musejí odevzdat svůj hlas podle toho, jak voliči v daném státě rozhodli.

Rozhoduje se pak tedy hlavně ve velkých státech, kde je hodně volitelů, ale také v těch, kde není jasná preference voličů. Většina voličských hlasů pro vítěze v daném státě znamená, že volitelé daného státu budou hlasovat pro vítězného kandidáta. A i když druhý na pásce získal v daném státě třeba jen o pár hlasů méně, tak hlasy voličů automaticky propadají. A těchto propadlých hlasů může být i víc, než je v sousedním státě hlasů pro vítězného kandidáta. Proto Hillary Clintonová na počet hlasů voličů před osmi lety vyhrála, ale prohrála na počty hlasů volitelů.

Jak rozložit sílu a zdroje

Volební štáby tedy musí dobře rozmýšlet, jak co nejefektivněji rozložit finanční prostředky na kampaň, ale také energii. Nemá smysl utrácet peníze ve státech, kde má už daný kandidát velký náskok, nebo naopak mizivou šanci uspět.

Stejně tak kandidáti strategicky cílí (nebo strategicky necílí) na celé skupiny obyvatel, ať už jde o muže, ženy, věřící či různé etnické či sexuální minority. Zajímavý je v posledních dnech souboj především o ženy, ve kterém se Trump snaží zvrátit logický náskok Harrisové.

Boj o ženy

Bývalý americký prezident tak například uspořádal mítink pouze pro ženy, velkým tématem byly potraty. Trump se ženy dokonce snaží přesvědčit o tom, že je jejich ochránce.

Vzhledem k dosavadní Trumpově strategii můžeme mluvit o významném posunu, systematicky vyhledával spíš mužské publikum a jemu přizpůsobené platformy, jako jsou lifestylové podcasty pro mladé a motivaci hledající muže. Je si ale vědom toho, že pro zajištění větší šance na vítězství musí jít i mimo komfortní zónu.

Média? Raději podcast

To dobře chápe i tým viceprezidentky Harrisové, který přizpůsobil svou mediální strategii moderní době. Zavedená a tradiční média si od oznámení její kandidatury stěžují na to, že se jim demokratická kandidátka tak trochu vyhýbá.

Poskytla jim pouze několik vybraných rozhovorů, jinak se spíš snaží cíleně oslovit alternativnější kruhy díky oblíbeným a někdy také kontroverzním podcastům. V Mainstreamu za to možná sklidí kritiku, dostane ale zároveň šanci oslovit nové a do politiky méně zažrané voliče.