Bulharsko po předčasných volbách směřuje k zásadní politické změně. Strana Progresivní Bulharsko proruského exprezidenta Rumena Radeva získala absolutní většinu, což může ukončit dlouhodobou politickou nestabilitu v zemi. Výsledek voleb ale zároveň vyvolává otázky o budoucím směřování země.
Přestože je Radev považován za proruského, jeho kampaň byla spíš pragmatická a k vítězství mu výrazně pomohla i podpora mladých voličů, včetně účastníků nedávných protikorupčních protestů.
Podle Asyi Metodievy z Ústavu mezinárodních vztahů se očekává, že Bulharsko může posílit dialog s Ruskem, ale bez radikálních kroků typu odchodu z NATO.
Volební vítězství
Bulharská politická scéna se otřásla. V předčasných parlamentních volbách, které proběhly 19. dubna a byly již osmé v řadě za posledních pět let, s drtivým náskokem vyhrála strana Progresivní Bulharsko proruského exprezidenta Rumena Radeva, která bude mít v tamním parlamentu absolutní většinu.
Její jednoznačné vítězství by tak mohlo být předzvěstí konce dlouhé politické nestability v zemi.
Směr Rusko?
Podle některých odborníků je ale zároveň také možné, že se Bulharsko vydá Orbánovským směrem. Jakou roli ve výsledku voleb hráli mladí lidé? Jakým směrem se bude bulharská politika doopravdy ubírat? A může se země stát druhým Maďarskem? Na to jsme se ptali Asyi Metodievy z Ústavu mezinárodních vztahů.
Pravděpodobný příští bulharský premiér Rumen Radev není v politice žádným nováčkem. V čele státu stál celých devět let, z prezidentského křesla odstoupil až letos v lednu.
Během svého mandátu se tento bývalý stíhací pilot stal hned několikrát terčem mezinárodní kritiky, a to především kvůli jeho odporu k vojenské podpoře bránící se Ukrajiny. Metodieva ale upozorňuje, že důraz na Rusko nebyl ústředním tématem Radevovy předvolební kampaně.
Vyhrál díky mladým
Důležitou roli v Radevově vítězství hráli mladí Bulhaři. „Víc než třetina mladých voličů si v těchto volbách zvolila Progresivní Bulharsko. Mnozí se přitom účastnili protestů v roce 2025,“ uvádí Metodieva s odkazem na rozsáhlé protikorupční protesty z loňského podzimu, které vedly k pádu koaliční vlády proevropského premiéra Rosena Želzjakova.
Podle odbornice je nyní možné, že se po drtivém vítězství Progresivního Bulharska tato nejchudší země Evropské unie vydá proruským směrem. Není však pravděpodobné, že by situace zašla tak daleko, aby Bulharsko například vystoupilo z NATO.
„Vítězství strany Rumena Radeva je pro Rusko jistě dobrou zprávou. Proč? Protože prosazoval zrušení sankcí proti Rusku, neposílání zbraní na Ukrajinu a obecně obnovení dialogu s Ruskem,“ vysvětluje Metodieva.
Ve stopách Orbána?
Je možné, aby se Bulharsko pod Radevem vydalo Orbánovskou cestou? „Režim Viktora Orbána v Maďarsku byl vystavěn na ideologických základech a silných protiunijních a antiliberálních postojích. Domnívám se ale, že Radev se bude snažit prezentovat jako méně ideologický a více pragmatický,“ říká odbornice, podle níž dává větší smysl srovnání s italskou nacionalistickou premiérkou Giorgiou Meloniovou nebo se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem.
„Vučić je dobrým příkladem balkánského politika, který se snaží oportunisticky balancovat mezi Ruskem a Západem. Časem uvidíme, jakou cestu si Radev zvolí,“ dodává.
EU na pozoru
Evropská unie se podle Metodievy musí mít na pozoru, aby se Bulharsko po pádu Orbánova režimu nestalo novým trojským koněm v rámci bloku. Upozorňuje však, že ani v případě budoucí vlády Pétera Magyara v Maďarsku nemusí vše běžet tak hladce, jak se může zdát.
„EU se musí vypořádat se dvěma novými vládami v Maďarsku a Bulharsku, které mají supervětšinu. Jak Tisza, tak Progresivní Bulharsko zdůrazňují pragmatický přístup a otevřenost dialogu s Ruskem,“ uzavírá.
