Agresivita českých dětí v online prostředí dál roste, ukazuje rozsáhlý průzkum Safer Internet Centra a Univerzity Palackého mezi 53 tisíci žáky ve věku 13 až 17 let. Nejčastěji děti zažívají urážky, šíření ponižujících fotografií a videí či vyhrožování. Útoky přitom často přicházejí od spolužáků či bývalých kamarádů. Až 58 procent obětí se však nikomu nesvěří.
Výzkum zároveň odhalil nárůst zneužití umělé inteligence k tvorbě intimních deep nude snímků, což potvrdilo přes sedm procent dětí. Většina z nich přitom čelila i následnému vydírání.
Odborníci proto upozorňují na nutnost posilování prevence, bezpečnějších komunikačních nástrojů a lepšího povědomí o hranicích chování v online prostoru.
Urážky a nadávky
Agresivita českých dětí v online prostoru roste. Vyplývá to z průzkumu organizace Safer Internet Centrum a Univerzity Palackého v Olomouci.
Mezi nejčastější formy agrese se podle zjištění řadí slovní útoky, jako jsou urážky a nadávky, vyhrožování nebo šíření ponižujících videí a fotografií. Do průzkumu se zapojilo 53 tisíc žáků základních a středních škol mezi 13 a 17 lety.
Vyhrožování i ponižování
S urážkami se v online prostoru setkalo 58 procent dětí. S šířením ponižujících fotografií má pak negativní zkušenost 33 procent dětí, s vyhrožováním 26 procent a s šířením ponižujících videí 18 procent žáků. Mezi časté nešvary pak patří i obtěžování prozváněním. S tím má zkušenost 24 procent žáků. Tyto typy agrese se pak také často opakují.
Za online útoky nejčastěji stojí vrstevníci ze třídy. U dívek se častěji objevuje bývalý kamarád nebo partner. Podle autorů průzkumu ale na druhou stranu čím dál víc roste povědomí dětí o tom, jak problematický obsah a chování nahlásit. Školy přitom zavádějí preventivní programy.
Jak zlepšit povědomí
Naproti tomu data ukazují, že až 58 procent dětí, které agresi zažily, se nikdy nikomu nesvěřilo. Právě v tom vidí ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková potřebu zlepšení povědomí dětí o tom, kde jsou hranice.
„Sociální sítě dnes zásadně ovlivňují, jak spolu děti komunikují. Bohužel stále častěji vidíme, že online prostor se stává místem, kde se přenáší agrese, tlak vrstevníků i manipulace. Potřebujeme proto posilovat schopnost dětí rozpoznat hranice mezi vtipem a ubližováním a vést je k větší empatii i odpovědnosti,“ uvedla Dušková.
AI jako nástroj agrese
Novým fenoménem v online agresi je také umělá inteligence. „Přes sedm procent žáků ve výzkumu potvrdilo, že někdo zneužil umělou inteligenci k tomu, aby vytvořil jejich vlastní nahou fotografii, tedy takzvanou deep nude," říká Kamil Kopecký z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.
"Co je alarmující, je ale fakt, že přes 68 procent z nich rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců dokonce toto číslo dosahovalo přes 73,5 procenta ,“ dodává Kopecký.
Nahé fotky u chlapců
I s vlastní nahou fotografií vytvořenou umělou inteligencí se setkalo překvapivě více chlapců než dívek. Tento typ agrese potkal šest procent z dívek, zatímco u chlapců číslo dosahuje devíti procent.
Také šíření intimních fotografií se pak překvapivě dotýká víc chlapců (devět procent) než dívek (pět procent).
Věkové omezení porušují
Online útoky často probíhají na platformách, které děti používají ke komunikaci. Ačkoliv platformy věkovou hranici pro založení vlastního účtu omezují, zejména u dětí mladších 13 let je znatelné porušování této věkové hranice a to až v 99 procentech případů. Děje se to především na Instagramu, TikToku a WhatsAppu.
„Pro zřízení účtu WhatsApp je stanovena minimální věková hranice 13 let a v Česku je u mladších 15 let potřeba souhlas rodičů. Z tohoto důvodu WhatsApp nedoporučujeme jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, vhodnější jsou bezpečnější školní platformy," upozorňuje ředitel programu Člověka v tísni Jeden svět na školách Karel Strachota.
"Rodičům i učitelům zároveň doporučujeme sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení, například přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online,“ dodává Strachota.
Hlásí se oběti i agresoři
Na WhatsApp upozorňuje i ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. I podle ní se totiž agrese vyskytuje především v chatovacích skupinách právě na WhatsAppu.
„Podle našich poznatků se ubližuje především v chatovacích skupinách typu třída či parta, přičemž hlavními agresory jsou vrstevníci. Na naši linku se obracejí především oběti, ale občas i samotní agresoři, kteří se obávají důsledků svých činů, nebo takzvaní němí pozorovatelé kyberšikany, kteří hledají pomoc pro spolužáka,“ uvedla Petrášková.
