Berlín se po 20. září posunul výrazně doleva. Volby tam vyhrála krajně levicová strana Die Linke, která získala 25,7 % hlasů, tedy o 13,5 procentního bodu víc než v posledních volbách v roce 2023. Hlavním tématem její kampaně bylo dostupné bydlení.

V Berlíně žije v nájemních bytech zhruba 85 % domácností a strana slibovala převzít asi 220 tisíc bytů velkých soukromých pronajímatelů do veřejného vlastnictví a regulovat nájmy.

Inspirovala se přitom také kampaní newyorského starosty Zohrana Mamdaniho. Před volbami strana dokonce vyslala delegaci za jeho poradci do New Yorku, kde od jeho týmu chytala inspiraci A zdá se, že se strana inspirovala úspěšně. O tom, kdo bude Berlínu nakonec vládnout, teď každopádně rozhodnou koaliční jednání.

Politický otřes

Berlín zažil politický otřes. Zemské volby, které proběhly v neděli 20. září, tam ovládla krajně levicová strana Die Linke, pro kterou hlasovala více než čtvrtina voličů.

Za úspěchem partaje, která na počátku 90. let vznikla na troskách komunistické východoněmecké strany SED, stojí podle magazínu Novara především důraz na dostupnost bydlení, které je v německé metropoli velkým tématem. Podle některých médií však strana vyhrála také díky inspiraci v kampani oblíbeného newyorského starosty Zohrama Mamdaniho.

Levice roste

Strana, kterou v Berlíně vede dcera tureckých imigrantů Elif Eralpová, získala ve volbách 25,7 procenta hlasů. V novém zemském sněmu tak obsadí 47 ze 158 mandátů.

Výsledek je to přitom přelomový. V předchozích volbách v roce 2023 strana získala jen 12,2 procenta, svůj zisk tak během čtyř let víc než zdvojnásobila. A za poslední dva roky se zdvojnásobil také počet jejích členů.

V hlavní roli bydlení

Podle veřejnoprávní televize ARD dokázala Die Linke oslovit voliče napříč věkovými skupinami a zároveň posílila i na území bývalého západního Berlína, kde byla tradičně slabší.

A co za jejím úspěchem stojí? Jedním z důvodů je důraz na otázku bydlení. V Berlíně podle statistik žije zhruba 85 procent domácnostní v nájemních bytech. Vysoké ceny bydlení jsou proto jedním z největších problémů, které místní obyvatelé aktuálně řeší.

Vyvlastníme byty

Berlínská lídryně Die Linke Elif Eralpová postavila kampaň strany na slibu, že město převezme do svého vlastnictví část bytů od velkých soukromých společností.

Konkrétně by mělo jít asi o 220 tisíc bytů. Vyvlastnění bytů však v Berlíně není žádným novým nápadem. Už v roce 2021 se tam uskutečnilo nezávazné referendum, ve kterém se pro tento krok vyslovilo 59 procent voličů. Dosud se však nic podobného nestalo. Svým voličům pak Die Linke slibovala také regulaci nájemného.

Návštěva u Mamdaniho

Za úspěchem strany však stojí také inspirace v zahraničí, konkrétně v New Yorku, kde od začátku letošního roku vládne demokratický socialista Zohran Mamdani. Americký deník Washington Post informoval, že Die Linke pře volbami do New Yorku vyslala delegaci, která se setkala s Mamdaniho poradci.

Eralpová tento krok následně vysvětlovala vzájemnou výměnou zkušeností a nápadů. Mamdani svoji loňskou kampaň stavěl na tom, že zlevní každodenní životní náklady, především v oblasti bydlení, dopravy a potravin.

Berlínská Die Linke se letos vydala podobnou cestou. Místo komplikovaných sdělení svoji kampaň soustředila na otázku, kolik lidem každý měsíc zůstane v peněženkách po zaplacení nájmu. Zároveň byla velmi aktivní přímo v ulicích a na sociálních sítích. Samotná Eralpová před volbami nosila náhrdelník s nápisem „regulace nájemného“.

Rozhodne SPD

Vítězství Die Linke však automaticky neznamená, že Elif Eralpová usedne do křesla starosty. Strana totiž v místním parlamentu nedisponuje většinou a pro složení vlády bude potřeba vytvořit koalici.

Nejpravděpodobnější koalicí je přitom spojení Die Linke, Zelených a SPD. Poslední jmenovaná přitom může být na cestě ke společné vládě překážkou. Před volbami se totiž její berlínský lídr Steffen Krach proti plánu na vyvlastnění desítek tisíc bytů postavil. Pokud se však Die Linke s SPD dohodnou, stane se Eralpová vůbec první berlínskou antikapitalistickou starostkou a také první osobou v čele města s přistěhovaleckými kořeny.

Uspěla i AfD

Úspěch však po volbách neslaví pouze krajní levice, ale také krajní pravice. Přestože AfD, kterou německé tajné služby v minulých letech označily za prokazatelně extremistickou, skončila až na třetím místě, může být spokojená. Svůj hlas jí totiž dalo 16,3 procenta voličů, což je o zhruba sedm procent víc než před třemi lety.

Výrazně naopak ztratila dosud vládnoucí CDU. Strana starosty Kaie Wegnera získala 18,8 procenta, tedy o 9,4 procentního bodu méně než před třemi lety. Ještě hůř skončila SPD, která obdržela 12,1 procenta hlasů a propadla se o 6,3 bodu. O čtyři procenta oslabili také Zelení. Největším vítězem voleb je tak jednoznačně Die Linke. Ta získala 25,7 procenta hlasů, což oproti roku 2023 představuje nárůst o 13,5 procentního bodu.