Alternativa pro Německo (AfD) slaví historický volební úspěch. Krajně pravicová strana totiž vůbec poprvé od války vyhrála německé zemské volby. Povedlo se jí to konkrétně o víkendu v Sasku-Anhaltsku, když získala ohromujících 43 procent hlasů. Oproti volbám před pěti lety si AfD polepšila o 23 procentních bodů a volilo ji téměř o 350 tisíc lidí víc.

Saský lídr AfD Ulrich Siegmund se tak může stát zemským prezidentem. U které generace bodovala AfD nejvíc? A dá se i na volby v Sasku-Anhaltsku uplatnit obecné přesvědčení z poslední doby, že mladí lidé víc tíhnou k extremistickým stranám a partajím na okraji politického spektra?

Napříč generacemi

Na úvod je nutné říct, že AfD byla v Sasku nejúspěšnější mezi všemi generacemi voličů. Podle studie magazínu Die Welt strana remizovala s CDU pouze u lidí starších 70 let. Křesťanskodemokratická unie i AfD od nich shodně získaly 31 procent.

U všech dalších věkových skupin pak AfD jednoznačně vyhrála a vždy překročila 40 procent. Vůbec nejlepší výsledek pak zaznamenala u starších mileniálů mezi 35 a 44 lety. Ti jí dali 53 procent hlasů. Zajímavé je, že v této kategorii byli druzí nejúspěšnější Zelení, kteří ale získali „jen“ 12 procent.

Co mladí?

U voličů od 18 do 24 let získala AfD 41 procent. Následovaly Levice (Die Linke) se 17 procenty a Zelení se 13 procenty. „Mladý elektorát je teď mnohem méně připoutaný k tradičním stranám a ochotnější volit politické strany na obou stranách spektra,“ říká pro Bold News analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Neplatí podle ní ale to, že by AfD byla automaticky nejsilnější stranou všech mladých Němců. Ve spolkových volbách 2025 získala podle exit pollu agentury Infratest dimap AfD u voličů do 24 let "pouhých" 21 procent, zatímco Levice 25 procent hlasů. V kategorii 25 až 34 let loni už ale AfD s 24 procenty vedla.

Dravá komunikace

Čím ale AfD na mladé lidi působí? "Jedním z faktorů je především komunikace. AfD začala mnohem dřív a systematičtěji využívat TikTok a další sociální sítě. Navíc používá jednoduchý, personalizovaný a často výrazně emocionální jazyk," pokračuje Zavadilová.

Doplňuje však, že důvodem vítězství AfD není jen dobrá komunikace na sítích. „Funguje spíš jako zesilovač už existujících obav a postojů, tedy ekonomické nejistoty, pocitu ztráty kontroly, nedůvěry k etablovaným stranám nebo přesvědčení mladých lidí, že tradiční politika jejich problémy nereprezentuje,“ pokračuje.

Muži, ženy, východ, západ

Znatelný rozdíl popularity pak podle výstupů zpravodajského pořadu veřejnoprávní televize ARD Tagesschau zaznamenala AfD mezi pohlavími. Hlasovala pro ni polovina všech mužů, ale „jen“ 39 procent žen.

Zásadním tématem německé politiky jsou rozdíly mezi bývalým západním (SRN) a východním Německem (NDR). Je to dlouhodobě jeden z nejstabilnějších geografických vzorců německé politiky.

„Oslabuje představa, že AfD je pouze východoněmecký fenomén. Sedmdesát procent všech hlasů AfD ve spolkových volbách 2025 přišlo v absolutních číslech ze západního Německa, protože tam žije mnohem víc lidí. A právě na západě AfD v roce 2025 také rostla,“ vyvrací zažitou představu Zavadilová.

„Východoněmecká minulost je důležitá, ale spíš prostřednictvím následků transformace, regionální identity a pocitu nedostatečného uznání regionu. Tyto zkušenosti se navíc přenášejí i na generaci, která samotnou NDR nezažila,“ doplňuje.

Dělicí linie

Expertka na Německo z Asociace pro mezinárodní otázky však ukazuje na nové sofistikovanější linie, které rozdělují Němce v politických názorech a pak i ve volbách.

„Na východě je AfD mimořádně silná především v menších a venkovských regionech, které ztrácejí obyvatelstvo a bojí se ekonomického zaostávání. Na západě jí více podporují oblasti s nižšími příjmy a silnější průmyslovou zaměstnaností. Více než západ a východ k ní sedí dělení metropole a periferie, je tedy silnější v ekonomicky nejistých regionech.“

Frustrovaný region

Jestli tedy za extra silný výsledek AfD v Sasku-Anhaltsku nemůže pomyslné dědictví NDR, co tedy místní trápí natolik, že se uchylují v takové míře k extremistické straně?

„Sasko-Anhaltsko je zemí, kde jsou smršťující se menší města, nižší mzdy a slabší infrastruktura. Výzkumy dlouhodobě ukazují rozdíl mezi východem a západem právě v důvěře v instituce a ve spokojenosti s fungováním demokracie. Navíc se před letošními volbami spojila tato dlouhodobá zkušenost s aktuální nespokojeností s vládou Friedricha Merze,“ popisuje Zuzana Zavadilová.

Každopádně tak, jako neplatí, že by AfD dnes volil pouze "východ", tak neplatí, že by AfD byla nějak zásadně preferována u mladých lidí. U těch je zajímavější spíš odchod od tradiční CDU. Tu v saských volbách volilo jen pět procent lidí ve věku od 18 do 24 let. CDU Friedricha Merze zkrátka podle všeho už "neni pro mladý".