Mladí voliči mají nepopiratelně sílu ovlivnit výsledek voleb. Stále více si to uvědomují i politické strany, které na ně začínají intenzivněji cílit své předvolební kampaně. Větší zapojení mladé generace do politiky je důležité, odborníky ale znepokojuje jejich tíhnutí k radikálním stranám.

Napříč Evropou sledujeme posilování krajně pravicových a krajně levicových stran právě i díky mladým voličům.

Mohou rozhodnout

Že hlasy mladých voličů nic nezmění? To už dávno neplatí. Jestli to tedy vůbec někdy platilo. Stále častěji jsme svědky toho, že se po volbách nejen v Evropě zdůrazňuje, jak důležitou roli v konečném výsledku sehráli mladí lidé.

Poslední české volby do Poslanecké sněmovny vyhrála v roce 2021 koalice Spolu. A za jeden z klíčových jazýčků na vahách odborníci po sečtení a zanalyzování hlasů označili právě hlasy mladé generace

Radikalizace mladých?

To je samozřejmě pozitivní informace, do politického procesu potřebujeme co nejvíce zapojovat mladou generaci. Zároveň bychom se ale měli určitě zamyslet nad tím, jaké jsou vlastně preference mladých voličů.

Ve Francii, Německu a dalších evropských státech vidíme, že mladí voliči stále častěji slyší na volání populistických a radikálních stran. A to z pravé i levé části politického spektra

Táhne je to k AfD

Například v Německu se mladí voliči stali výraznou hybnou silou, která podle Al-Džazíry, ale i dalších světových médií stojí za úspěchem krajně pravicové Alternativy pro Německo a krajně levicové strany Levice v únorových předčasných volbách.

Tyto dvě strany měly u voličů ve věku mezi 18 a 34 roky dohromady podporu až 42 procent. Volby sice v Německu nakonec vyhrála tradiční a etablovaná CDU, Alternativa pro Německo se ale i díky výrazné podpoře mladých dostala na druhé místo a zkomplikovala vytvoření funkční vlády. V posledních průzkumech pak byla AfD dokonce už na prvním místě preferencí.

Celoevropský trend

Podobný příběh vidíme i ve Francii. Tam u mladých naposledy výrazně zabodovalo krajně pravicové Národní sdružení a levicová Nová lidová fronta. Trend posilování podpory extrémů jsme u mladých voličů mohli zaregistrovat i u samotných voleb do Evropského parlamentu v minulém roce.

Po nich došlo k oslabení tradičních evropských hegemonů a vzniku nové frakce Patrioti pro Evropu, do které patří například europoslanci za francouzské Národní shromáždění, rakouské Svobodné, či za nizozemskou Stranu pro svobodu. Jedná se o národovecky orientované strany, které ve svých zemích bodují u mladých voličů. Mezi tyto národovecké strany se pak přidali poslanci hnutí ANO a Motoristů.

Jinak volí muži, jinak ženy

Z pečlivé analýzy dat o mladých voličích napříč světem můžeme vypozorovat další důležitý poznatek, a tím je rozdíl v preferencích podle pohlaví. Zatímco mladí muži preferují konzervativní strany a kandidáty, mladé ženy častěji volí jejich liberální alternativy.

Ukázat si to můžeme na příkladu USA, kde se Donald Trump v prezidentských volbách u mladých opíral o podporu mužů. Jeho protikandidátka Kamala Harrisová naopak bodovala u mladých žen. Velkým problémem do budoucna tedy může být, že si mezi sebou muži a ženy budou v politických otázkách stále méně rozumět. Zatím to ale vypadá, že se alespoň mladí Američané vrací nenápadně od Trumpa zpět k demokratům.

Je třeba je zapojit

Mladou generaci je proto podle komentářů ve světových médiích i v těch našich třeba nejen dostat k volebním urnám, ale také systematicky vzdělávat a informovat. Nejde jenom o to volit, ale také rozhodovat se na základě co nejrelevantnějších informací.

V této oblasti hraje důležitou roli například projekt Zavolíme!, který pořádá debaty pro mladé studenty a studentky. Mladé generaci se prostřednictvím jimi používaných komunikačních kanálů snaží dát všechny důležité informace před volbami. Letos vznikla v Česku i iniciativa Tvůj hlas, tvoje volba, na které spolupracuje Bold News. Součástí této iniciativy je i projekt 30 pod 30, kde v pátek 15. srpna o půlnoci končí možnost hlasovat pro kandidáty, kterým ještě nebylo 30 let.