V Česku se generaci Z daří postupně zapojovat do rozhodovacího procesu. V říjnových volbách uspělo celkem 12 mladých kandidátů pod 30 let. Obsadí tak šest procent poslaneckých křesel, což je podobné číslo jako v Německu. Jiná je však situace v autoritářských zemích, kde bývá zastoupení mladých často marginální.

V Rusku byste našli mezi 650 členy Státní dumy pouze jednoho poslance mladšího 30 let, v Bělorusku, které má ovšem jen 110 poslanců, není takto mladý ani jeden. Egypt, ačkoli jeho zákon stanovuje kvóty pro mladé na kandidátkách, má v dolní komoře z bezmála šesti stovek poslanců jen 14, kterým je pod 30 let.

Česko se zlepšuje

Češi si v říjnových parlamentních volbách zvolili celkem 12 poslanců mladších 30 let. Díky tomu se nová Poslanecká sněmovna stane jednou z nejmladších od vzniku samostatné České republiky, přičemž mladí zákonodárci obsadí celkem šest procent křesel.

To je podobné jako například v sousedním Německu. Zatímco u nás na Západě se daří generaci Z postupně zapojovat do rozhodovacího procesu, jinak je tomu v autoritářských zemích.

V Rusku jen jeden

Příkladem může být Putinovo Rusko. V tamní 650členné Státní dumě, která je ruskou obdobou české Sněmovny, aktuálně sedí pouze jeden poslanec mladší 30 let. Je jím 26letý Georgij Arapov ze středopravicové strany Noví lidé, která má však na tamní politiku jen marginální vliv.

Arapov, který du ruské dumy vstoupil už ve svých 22 letech, kromě samotné funkce poslance působí také jako místopředseda výboru pro ekologii, přírodní zdroje a ochranu životního prostředí.

Žádný “mladý revoluicionář” to ale není. Evropská unie Arapova v roce 2022 zařadila na sankční seznam kvůli jeho podpoře anexe ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti. Noví lidé tedy v Rusku nemusejí přinášet zrovna nové myšlenky. Ještě o něco bídněji je na tom Bělorusko, které platí za jednoho z nejbližších spojenců Ruska. V tamním 110členném parlamentu aktuálně nezasedá ani jediný poslanec pod 30 let.

Egyptský paradox

Zajímavým příkladem je Egypt, kde dlouhá léta vládne autoritářský režim prezidenta Abda al-Fattáha Sísího. Tamní vláda před lety přijala zákon, podle kterého musí být na kandidátních listinách vyhrazen určitý počet míst mladým lidem. Pokud kandidátku tvoří 15 lidí, musí být minimálně dva z nich z mladé generace, přičemž její věkové ohraničení tato norma nijak neupravuje. Jakkoli může tento zákon znít sympaticky, realita se s jeho účelem moc nestřetává.

Do Sněmovny reprezentantů, která je dolní komorou egyptského parlamentu, se v posledních volbách v roce 2021 dostalo pouze 14 kandidátů mladších 30 let, kteří tak tvoří jen 2,4 procenta jejích členů. Nutno dodat, že egyptský parlament má 596 poslanců, z toho 28 si jich navolí přímo prezident.

Jsme plní mládí

Oficiální data z Číny, jejímž parlamentem je 2980členné a nepřímo volené Všečínské shromáždění lidových zástupců, nejsou dostupná. V roce 2019 však tamní televize CGTN informovala o tehdy 24leté poslankyni Xu Ping, jež se ve stejném roce stala nejmladší zvolenou „zástupkyní lidu“ a vůbec první poslankyní, která přišla na svět po roce 1990.

„Myslím, že nejlepší vlastností této mladé generace je, že jsme plní mládí, energie a kreativity. Vidíme věci z různých úhlů a vytváříme rozmanité myšlenky. Takže věřím, že budoucnost je pro nás, pokud budeme tvrdě pracovat,“ uvedla tehdy Xu.

Bizarní diktatura

Mnohem zajímavější je situace ve středoasijském Turkmenistánu, bývalé součásti Sovětského svazu, jemuž vládne tvrdou rukou prezident Serdar Berdimuhamedov. Tamní dědičná diktatura je označována za jednu z nejtvrdších na světě a vyznačuje se mnoha bizarnostmi. Předchůdce a otec současného prezidenta Gurbanguly Berdimuhamedov například v minulosti svým obyvatelům podle magazínu Vice zakázal bílá auta, balet, cirkus, kouření či tónovaná okna.

I přes tyto bizanosti se tamní 124členný parlament vyznačuje nezvykle vysokým podílem mladých členů pod 30 let. Těch v jeho řadách zasedá od roku 2023 konkrétně semnáct, z toho dvě mladé ženy. Mladí lidé tak v turkmenském parlamentu tvoří 13,7 procenta ze všech zvolených zástupců.