Ve Velké Británii se výrazně mění pracovní trh. O juniorské pozice se tam už neucházejí jen čerství absolventi, ale stále častěji také lidé s desítkami let praxe, kteří přišli o práci nebo hledají novou kariérní cestu.

Důvodem je kombinace zpomalující ekonomiky a nástupu umělé inteligence, která přebírá nejjednodušší činnosti a zvyšuje poptávku firem po jiných praktických zkušenostech. Výsledkem je neobvyklý generační souboj, v němž o stejné pracovní nabídky bojují lidé krátce po škole i uchazeči kolem padesátky.

Pracovní trh se mění

Ještě donedávna bylo běžné, že se o juniorní pozice ve firmách ucházeli především čerství absolventi vysokých škol. Aktuální čísla z Velké Británie však ukazují, že se tento zavedený trend zásadně mění.

Na stejné pracovní nabídky dnes ve velkém reagují lidé, kteří mají za sebou desítky let praxe, v minulosti vedli firmy nebo řídili milionové projekty. Důvodem je úbytek pracovních míst a nástup umělé inteligence.

Místo pohovoru ticho

Britský deník The Times přinesl příběh jednadvacetileté Katie z Birminghamu. Ta je jednou z mnoha mladých Britů, kteří se po absolvování vysoké školy snaží najít pracovní uplatnění. Od loňského září rozeslala bezmála dvě stovky životopisů, výsledkem jejího úsilí však byla nekonečná výběrová řízení, která často končila mlčením.

Katie však není jediná. Podle vládního reportu nazvaného Mladí lidé a práce nemá až milion Britů ve věku od 16 do 24 let žádné zaměstnání a zároveň ani nestuduje. Prakticky stejný počet lidí starších padesáti let marně hledá práci. Výsledkem je tak poměrně neobvyklá situace, kdy generace, které od sebe dělí desítky let, bojují o stejná pracovní místa.

Místo juniorů padesátníci

A nový trend potvrzují i samotní zaměstnavatelé. Hailey Eustaceová, která vede technologickou komunikační agenturu Commplicated, v rozhovoru pro The Times popsala nedávnou situaci, kdy hledala člověka na juniorní pozici asistenta šéfa firmy.

Očekávala hlavně čerstvé absolventy. Místo toho jí přišly životopisy bývalých novinářů, podnikatelů i zkušených manažerů kolem padesátky.

Tisíce životopisů

Příkladem takového uchazeče je pětapadesátiletá projektová manažerka Dee Couplandová. Ta ještě před dvěma lety řídila rozsáhlou modernizaci IT systému bankovní skupiny Lloyds Banking Group. Po skončení pracovního kontraktu však firma její místo přesunula do Indie.

Od té doby rozeslala přes tři tisíce žádostí o zaměstnání. Mnohdy ani nedostala odpověď. Nakonec se proto začala hlásit i na administrativní pozice, které vykonávala před třiceti lety na začátku kariéry. „Celé dny jen posílám nové žádosti, připomínám se firmám a hledám další příležitosti. Je to psychicky vyčerpávající,“ uvedla pro The Times.

Důvodem je AI

Podle odborníků za současnou situací stojí mimo jiné zpomalující britská ekonomika. Hlavní roli však hraje nástup umělé inteligence. Tu firmy stále častěji využívají pro základní úkony a od zaměstnanců očekávají hlavně dovednosti, které technologie zatím nenahradí. Patří mezi ně i úsudek, empatie, schopnost spolupracovat nebo zvládat náročné situace.

To mění i význam juniorní pozice. Ta už automaticky neznamená první práci po škole. Čím dál častěji ji zastává člověk, který je nový pouze v daném oboru, nikoli na pracovním trhu.

Věk jako výhoda

Britská společnost ArvatoConnect, která provozuje zákaznická call centra například pro finanční instituce nebo státní správu, na dotaz The Times potvrdila, že životopisů od lidí, kterým je padesát nebo šedesát let, poslední dobou výrazně přibývá.

Starší uchazeči jsou podle firmy v oboru ale často výhodou. Když umělá inteligence převezme jednoduché úkoly, zaměstnancům zůstávají hlavně náročné rozhovory se zákazníky. A právě životní zkušenosti, odolnost a schopnost řešit konfliktní situace jsou podle firmy stále cennější.