V Rumunsku jsou sice potraty do 14. týdne těhotenství legální, ale nejsou dostupné. Podle nové zprávy Human Rights Watch (HRW) více než 80 % veřejných nemocnic zákroky neprovádí, a to zejména kvůli náboženským postojům. Ženy jsou místo toho často posílány k protipotratovým skupinám, které ženy nabádají, aby od potratu upustily.

Soukromé kliniky si za zákrok účtují i přes 30 tisíc korun. Antikoncepce je drahá, sexuální výchova mizivá a stát podle HRW nejenže nereaguje, ale často aktivně podporuje síť krizových center, která ženám házejí klacky pod nohy. Podobné skupiny fungují i v Česku.

Ženy v pasti

Zatímco v Česku o víkendu demonstrovaly skupiny proti potratům i ty, které rozhodování o potratech chtějí nechávat na ženách, Rumunsko se v tomhle smyslu spíš vrací do minulosti.

V zemi jsou podle zákona povolené potraty do 14. týdne těhotenství, jenže je čím dál složitější se k nim dostat. Podle nové zprávy Human Rights Watch veřejné nemocnice často zákroky odmítají.

Drahé a nedostupné

Jako důvod nemocnice často udávají “náboženské zvyklosti”. Ty soukromé zase chtějí za potraty v přepočtu víc než 30 tisíc korun, což je pro běžné Rumunky vysoká suma. Podle Human Rights Watch v zemi potraty běžně neprovádí více než 80 % veřejných nemocnic.

Pacientkám naopak radí, aby se obrátily se na protipotratové skupiny, které se je snaží přesvědčit k donošení dítěte. Většina žen tak má minimální šanci podstoupit legální zákrok.

Odebírání práv

Human Righs Watch varuje, že se Rumunsko oproti moderním trendům snaží ženy připravit o jejich práva. „Je to tiché, nenápadné odebírání práv,“ píše organizace ve své zprávě.

Zdravotníci nejsou povinni zákrok provádět, ale podle odborníků by měli alespoň odkázat pacientku jinam. To se ale běžně neděje. V zemi je navíc nedostatečná sexuální výchova a na tamní poměry velmi drahá antikoncepce.

Tlak proti potratům

​​Úřady podle HRW navíc napomáhají činnosti antipotratových aktivistů a krizových center pro těhotné. Jenže tito aktivisté a centra ženy od zákroku odrazují, často prostřednictvím manipulací a neetických metod.

HRW popisuje případ Niny, která v 19 letech otěhotněla a snažila se najít pomoc. Lékař jí řekl, ať si informace najde na internetu. Nina našla stránky www.avort.ro, aniž by věděla, že jde o protipotratovou skupinu.

Dítě na kusy

V centru Nině akltivisté tvrdili, že lékaři při potratu nepoužívají anestezii a že jí předají plod rozřezaný na kusy. I když Nina chtěla zákrok podstoupit, žena z organizace jí zařídila dvě falešné schůzky v nemocnici, kam lékař nikdy nepřišel. Těhotenství mezitím pokročilo a Nina porodila. Kvůli finančním problémům musela odejít ze školy, opustit práci i město. Takových případů jsou podle organizace stovky a desítky.

Situaci zhoršuje i rostoucí vliv náboženských a konzervativních organizací, které šíří stigma a brání diskusi o reprodukčních právech. Země se tak pomalu navrací ke svým kořenům. Za komunismu byly potraty přísně zakázané a při nelegálních pokusech o ně zemřely tisíce žen.

Přeplněné kliniky

Pětadvacetiletá Andreea Osmanová, která pracuje s mládeží v Bukurešti, vnímá situaci jako kritickou. “Situace je pořád horší. Pár míst, kde vám potrat udělají, existuje, ale většinou jsou přeplněná a je témeř nemožné zde najít termín. Důvodem jsou zejména antipotratově smýšlející doktoři a vedoucí klinik. I když je třeba na nějaké klinice někdo, kdo by potrat provedl, nemůže, jelikož mu to jeho klinika nedovolí,” sdělila Andreea BoldNews.

Protipotratové organizace existují i v České republice. Nejznámější je Hnutí pro život, která pravidelně pořádá demonstrace proti potratům. “Patnáct tisíc umělých potratů ročně je celospolečenskou tragédií, proto usilujeme o to, co skutečně pomáhá,” stojí na jejich webových stránkách. Jejich sobotní demonstraci blokovali aktivisté za ženská práva. Otázka je, jak budou podobné demonstrace vypadat a jak budou podobné organizace vystupovat, pokud i Česko po podzimních volbách nabere "konzervativní trend".