Generace Z čelí největší krizi na pracovním trhu za poslední dekády. Jen ve Velké Británii se letos podle ekonomického časopisu Fortune o pouhých 17 tisíc absolventských pracovních pozic ucházelo přes 1,2 milionu mladých lidí. To je rekordní číslo, které ukazuje, jak zoufale málo je v rychle se rozvíjejícím světě pracovních příležitostí.

Podobná je přitom situace i v USA. Může za to hlavně nástup umělé inteligence, která nahrazuje juniorní pozice. Podle odborníků mladí tráví hledáním zaměstnání celé měsíce, někdy i roky.

Zoufale málo

Generace Z bývá ve společnosti často popisována jako líná a málo ambiciózní. Nejnovější zprávy z Velké Británie však tato tvrzení popírají.

Podle dat organizace Institute of Student Employers (ISE) bylo ve Spojeném království během akademického roku 2023/2024 ze strany absolventů vysokých škol podáno více než 1,2 milionů přihlášek do zaměstnání, přičemž počet volných pracovních míst činil jen tristních 17 tisíc. Dnešní mladí lidé tak podle odborníků čelí obrovské konkurenci a při hledání zaměstnání mají mnohem menší šanci na úspěch než jejich starší vrstevníci.

Může za to AI

Mladí lidé se v posledních letech musejí na pracovním trhu potýkat s mnoha těžkostmi. Patří mezi ně hlavně nástup umělé inteligence, kvůli němuž dochází k častému rušení juniorních pozic ve firmách.

Problémem jsou podle magazínu Fortune také zaměstnavatelé, kteří na internetu zveřejňují „falešné“ pracovní nabídky jen proto, aby zvýšili své PR.

Hledání práce

Autoři průzkumu uvádějí, že mladí uchazeči často tráví hledáním zaměstnání celé měsíce, ne-li roky. Mimo jejich dosah jsou přitom i takzvané „entry-level“ pozice, které ze své podstaty slouží právě pro pracovní uplatnění absolventů.

„Počet absolventů univerzit neustále roste, ale počet pracovních míst ne. Tím pádem máme víc lidí, než kolik je pracovních příležitostí,“ řekl během konference Fortune Global Forum generální ředitel britské sítě škol Malvern College International Rob Breare.

Varovná data z USA

Problémy se však netýkají pouze Velké Británie. Například data ze zámoří ukazují, že až 58 procent mladých Američanů, kteří v posledním roce absolvovali vysokou školu, stále nedokázalo najít své pracovní uplatnění. V případě mileniálů a generace X toto číslo činí pouhých 25 procent. Pětina mladých si přitom práci hledá déle než rok.

Lepší vyhlídky přitom nenabízejí ani největší města Spojených států. Například v New Yorku podle Fortune během první poloviny letošního roku přibyla méně než tisícovka pracovních míst v soukromém sektoru, zatímco před covidovou pandemií jich tam ročně přibývalo okolo 100 tisíc. Příkladem může být i americký technologický sektor, který zahrnuje giganty jako Meta nebo Nvidia. V něm se během poslední doby propadl podíl zaměstnanců ve věku od 21 do 25 let z 15 procent na 6,8 procenta.

Současná situace na trhu práce tak logicky zpochybňuje smysl vysokoškolských titulů, pro jejichž získání musí rodiny mladých Američanů často vynaložit obrovské částky. Odborníci navíc kritizují vysoké školy za neschopnost udržet krok s technologickým vývojem, zejména pak s nástupem umělé inteligence.