Sociální sítě podle dánské premiérky „kradou dětem dětství“. Její vláda proto chystá zákaz přístupu pro uživatele mladší patnácti let. Dánsko tak následuje Austrálii i Norsko, které už podobné kroky oznámily dříve.
Zatímco politici vidí v omezení sociálních sítí nutnost, někteří odborníci varují, že úplný zákaz problém nevyřeší.
Socky až od patnácti
Dánská premiérka Mette Frederiksenová 7. října oznámila, že její vláda zakáže v zemi přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Razantní krok podle deníku The Guardian odůvodnila tím, že sítě dětem „kradou dětství“.
Premiérka skandinávské země rozhodnutí podpořila čísly. Podle nich až 60 procent dánských dětí ve věku od 11 do 19 let tráví čas doma, než aby šly s kamarády ven.
Zakazuje i Austrálie
Severská země se tak připojila například k Austrálii, jejíž parlament už v loni podle Guardianu rozhodl o zákazu sociálních sítí osobám, kterým ještě nebylo šestnáct let.
Zákon zahrnuje i konkrétní platformy, kterých by se zákaz měl týkat. Má jít o Facebook, Instagram, X, TikTok, ale i YouTube. Ze zákazu má naopak být vyňat LinkedIn, který údajně není podle vyjádření vlády pro děti příliš atraktivní.
Přidají se i Norové
Omezit přístup k sociálním sítím pro mladé uživatele se podle vyjádření tamní vlády chystá i Norsko. Severská země tak činí kvůli "nadměrnému používání obrazovek", které má podle vlády špatný vliv na spánek, duševní zdraví, učení i soustředěnost dětí.
„Cílem zákona je chránit děti a mladé lidi před možnými škodlivými dopady používání sociálních sítí, včetně vystavení trestné činnosti. Zákon bude obsahovat i definici toho, co přesně představuje sociální síť, což bude klíčové pro určení, kterých služeb se bude věkové omezení týkat,“ uvedla v prohlášení norská vláda. Podobné opatření v současné době zvažuje také Německo či Irsko.
Co na to EU?
Letos na jaře se v některých médiích objevily informace o tom, že k omezení sociálních sítí by mohlo dojít i na úrovni Evropské unie. Evropská komise letos na jaře vydala seznam opatření, kterými se mají online platformy ve vztahu k nezletilým uživatelům řídit.
Soubor obsahuje například automatické nastavení účtů dětí jako soukromých, úpravu algoritmů, zákaz pořizování snímků obrazovky či vypínání funkcí podporujících nadměrné používání sociálních sítí. Vydané pokyny sice nejsou závazné, nastavují však určitá očekávání toho, jak by měly online platformy ve vztahu k dětem postupovat.
Patří jim telefon do ruky?
Zatímco některé země mají o nutnosti zákazu sociálních sítí jasno, odborníci se na tom neshodnou. „Pokud se bavíme o sociálních sítích, to znamená Facebook, Instagram, TikTok a další, je potřeba se na ně podívat jako na platformy, které jsou vytvářené za účelem vytvoření závislosti. Soupeří o naši pozornost a týká se to takzvané pozornostní ekonomiky,“ uvedl v pořadu Pro a proti Českého rozhlasuuvedl v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu IT odborník Josef Holý. Podle něj je také otázkou, zda by měly děti vůbec dostávat do rukou mobilní telefon.
„Nemyslím si, že by zákazy tak, jak jsou postavené, měly nějaký smysl,“ oponoval mu v diskuzi IT odborník David Šmahel z týmu pro interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. Ten svůj postoj vysvětluje tím, že sociální sítě mají pro děti také spoustu přínosů a pozitivní vliv. Trend ve světě je ale jasný a začínají s ním ty nejvyspělejší státy včetně těch, kde se lidé cítí nejšťastněji.
