Spolek Hnutí pro život, který dlouhodobě brojí proti dostupným interrupcím v Poslanecké sněmově, znovu získává významný vliv. Za pomoci poslankyně Motoristů Gabriely Sedláčkové se mu podařilo petičním výborem protlačit usnesení o tom, aby vláda přihlížela k jeho doporučením pro diskuzi o demografii a porodnosti.

Bývalý místopředseda spolku a odpůrce dostupných interrupcí Jan Gregor se dostal jako poradce ministra práce a sociálních věcí až do dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Že podobné snahy konzervativních organizací ale mohou právo na potrat skutečně ohrozit, ukazují příběhy z mnoha států.

Jako ve světě

S novou vládou znovu získává větší vliv i protipotratová lobby. Mezi poradci ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky se například objevilo jméno Jana Gregora, který byl donedávna místopředsedou konzervativní Aliance pro rodinu.

Ta v Česku proti dostupným a bezpečným interrupcím hlasitě vystupuje. Opakuje přitom podobné argumenty, jako jsou ty, kvůli kterým přístup k interrupcím omezily v sousedním Polsku či Orbánově Maďarsku a používají je i republikánští politici v USA.

Funkce přibývají

Jan Gregor teď navíc dostal další funkci. Jak upozornil server iRozhlas.cz, Juchelka ho obsadil do dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

„Nastrčit ultrakonzervativce do funkce, ve které by mohl mluvit třeba do toho, co pojišťovny mají a nemají proplácet, je nebezpečné nejen proto, že na podobnou funkci není kvalifikovaný,“ uvádí iniciativa Praha je feministická.

I minulá vláda

Gregor už za minulé vlády působil na ministerstvu spravedlnosti. Tam ho přizvalo konzervativní křídlo ODS. Podle jednoho ze zdrojů magazínu Alarm, který o jeho působení v roce 2025 informoval, Gregorovi pomohl šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Ten také Alianci pro rodinu dlouhodobě podporuje.

Že mohou být podobné organizace, jako jsou právě Aliance pro rodinu nebo Hnutí pro život, nebezpečné, dokládá historie i aktuální případy z celého světa.

Česká Aliance pro rodinu je napojená na mezinárodní síť, která sdružuje organizace s podobným konzervativním viděním světa. Patří tam například i spolky, které oslavuje prezident Vladimir Putin nebo předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová. I česká aliance se stejně jako radikální odpůrci potratů v jiných zemích odvolává na „křesťanské hodnoty“ a „ochranu tradičních rodin“.

Budou doporučovat

Kromě Gregora se do Poslanecké sněmovny vplížil také samotný spolek Hnutí pro život. V únoru se mu skrze petici podařilo sněmovním petičním výborem za pomoci poslankyně Motoristů Gabriely Sedláčkové protlačit usnesení, podle něhož musí Babišova vláda přihlížet k jeho doporučením pro diskuzi o demografii a porodnosti.

Tato kontroverzní pro-life iniciativa ve Sněmovně pořádá také semináře. A jejich protipotratové téma rezonuje nejen u Motoristů či SPD, ale i u části konzervativních poslanců z řad KDU-ČSL a ODS.

Pokusy z minulosti

Protipotratová politika má v Česku poměrně bohatou historii. Například v roce 2001 právě z iniciativy Hnutí pro život, jehož někteří členové byli poslanci KDU-ČSL, byl schválen zákon, který považoval plod po interrupci za lidské ostatky vyžadující úřední pohřeb. Organizace Amnesty International dodává, že poté, co média odhalila, že většina poslanců o tomto ustanovení v zákoně nevěděla, došlo k novelizaci a ustanovení bylo zrušeno.

O dva roky později byl předložen návrh zákona, který měl zakázat umělé přerušení těhotenství úplně. Podle návrhu by osobě, která provede interrupci, hrozilo až pět let vězení. Na jaře 2008 oznámil podle Amnesty International místopředseda KDU-ČSL David Macek záměr své strany zpřísnit legislativu tak, aby dívky mladší 18 let pro interrupci potřebovaly souhlas rodičů a všechny ženy by musely mít při žádosti o interrupci písemné stanovisko otce plodu. Ani tento návrh nakonec neprošel.

Lobbovat se nepřestalo

V roce 2018 se v Poslanecké sněmovně konal seminář pořádaný Národním centrem pro rodinu. Znovu na něm zaznívaly návrhy, že by provedení umělého přerušení těhotenství mělo být podmíněno i souhlasem druhého z potenciálních rodičů.

Další omezující návrh novely zákona se k poslancům dostal v roce 2023, podle organizace Amnesty International s velkou pravděpodobností pocházel opět od Hnutí pro život.

Těhotenské testy jako zbraň

V roce 2025 dvě vládní poslankyně, Romana Bělohlávková (KDU-ČSL) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), spolu s poslancem Janem Kuchařem (STAN) předložily návrh zákona, podle kterého by měli výrobci těhotenských testů na obalech uvádět „upozornění na internetové stránky poradenství zaměřeného na zachování těhotenství”.

Na přípravě návrhu se opět podílelo Hnutí pro život. Ani tenhle návrh nakonec nezískal podporu.