Od letošního roku mají ženy během šesti neděl po porodu nárok na tři hodinové návštěvy porodní asistentky. Asistentka může matce přímo u ní doma pomoct s kojením, hojením poporodních ran, ale nabízí i psychologickou pomoc. Proti opatření, které je v Evropě běžné, však nyní brojí pojišťovny i oborové organizace, které chtějí rozsah pomoci okleštit.

Opoziční politici i někteří odborníci naopak upozorňují, že návštěvy asistentek by měly být poporodním standardem a mohou v důsledku pomoci i k vyšší porodnosti.

Rozšířená péče

Ženy po porodu mají od začátku roku nárok na tři návštěvy porodní asistentky v domácím prostředí. Návštěvy mají být hrazené zdravotní pojišťovnou.

Porodní asistentka může matce pomoct s čímkoliv, co potřebuje, ať už je to kojení, hojení ran po porodu nebo i psychologická podpora. Novinka, kterou po sobě nechala předchozí vláda, je však trnem v oku zdravotním pojišťovnám i oborovým organizacím.

Válkův odkaz

S novým opatřením přišla ještě vláda Petra Fialy, konkrétně vyšlo z úřadu bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. „Tato změna zásadně posiluje péči o ženy po porodu. Umožní jim získat odbornou podporu přímo v domácím prostředí a zajistí skutečnou kontinuitu mezi péčí v porodnici a následnou péčí,“ prohlásil Válek v listopadu.

Řada lékařů má však s novou podobou poporodní péče problém. „Šlo o veřejný zájem pana ministra Válka. Jinak k tomu byl totální odpor. Není to návštěva novorozence, je to návštěva ženy. Jediné, co se podařilo uhádat, je, že by se porodní asistentky neměly dotknout novorozence. K tomu nemají kompetence,“ kritizuje ve Zdravotnickém deníku předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, Alena Šebková.

Nedává to smysl

Podle profesora Jiřího Zemana z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK v Praze nedává smysl, aby novorozence, kterého vidí během prvních šesti týdnů života třikrát až čtyřikrát zdravotní sestra v nemocnici, navštěvovala ve stejném období i porodní asistentka.

Ještě dál pak v kritice nejen zákona, ale i samotných porodních asistentek šel ve Zdravotnickém deníku Antonín Pařízek z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

„Opatření ministerstva zdravotnictví je totální bizár. Tím, že budou chodit porodní asistentky s kufříkem domů, se vracíme do 19. století. A vůbec tam nejsou ošetřeny kompetence a vzdělání. Svěřit dítě nevzdělané porodní asistentce mi připadá velmi nebezpečné.“

Silná lobby

Mezi samotnými lékaři je však také značná část, která tuto novinku podporuje. „Mnoho lékařů, kteří pracují v porodnici, je naopak pro posílení poporodní péče," říká pro Bold News porodní asistentka Veronika Hažlinská.

"Považuji to tak pomalu za osobní lobbing vedení České gynekologické a porodnické společnosti. Její předseda, doktor Dvořák, dlouhodobě bojkotuje jakýkoliv posun v péči o ženu, matku a dítě,“ dodává Hažlinská. Členem představenstva porodnické společnosti je mimochodem i výše zmíněný Antonín Pařízek.

Příklady z Evropy

V západní a severní Evropě je přitom důkladná poporodní péče v domácích podmínkách naprosto běžná.

Například ve Švédsku může matka s dítětem odejít z porodnice domů den po porodu. Následně ji podle potřeby doma navštěvuje asistentka, která je k dispozici i ke konzultacím po telefonu. Pojišťovny hradí návštěvy porodních asistentek běžně i v Německu, Francii nebo Velké Británii.

Nizozemsko je lídr

Za pomyslného lídra v poporodní péči je pak považováno Nizozemsko. V něm funguje unikátní systém s názvem kraamzog, k rodině s novorozencem domů dochází porodní asistentka osm dní od přesunu z porodnice.

Systém je opět hrazen zdravotní pojišťovnou, matky doplácí jen menší hodinový doplatek, čemuž se ale dá vyhnout připojištěním. Podle deníku The Guardian se však systém otřásá kvůli nedostatku asistentek a jejich nedostatečnému ohodnocení.

Málo informací

České nařízení každopádně nefunguje ideálně. Matky totiž dostávají žádanky na návštěvy asistentek ještě v porodnici. A většinou jde o asistentky, které jsou v porodnici zaměstnané. Často tak mají prostor na návštěvu za několik týdnů až měsíců, kdy už matka pomoc vlastně nepotřebuje.

„Když jsem si chtěla návštěvy vyřídit, dozvěděla jsem se, že nejbližší termín je až za dva měsíce a že asistentky ani nedojíždí do mé městské části,“ popisuje pro Bold News druhorodička Markéta svou zkušenost.

Podpora politiků

Proti kritikům poporodní péče v domácnosti se staví i opoziční politici. „Nechápu, proč se kolem toho vůbec vede tak vypjatý spor. Nejde o žádný luxus ani nadstandard, ale o rozumnou a citlivou péči o ženu po porodu a o dítě v úplně nejcitlivějším období," říká například Štěpán Slovák z ODS, který má zdravotnictví na starosti ve stínové vládě.

"Místo snahy tuto pomoc zpochybňovat bychom měli řešit, jak ji nastavit kvalitně a dostupně. Ženy o ni stojí, oceňují ji a zdravotní systém by na to měl reagovat, ne jim házet klacky pod nohy. Pokud se shodneme, že poporodní péče má být skutečně funkční, pak má být běžnou součástí systému, ne výjimkou pro pár vyvolených," dodává pro Bold News poslanec ODS.

Růst porodnosti?

Kvalita poporodní péče je podle odborníků důležitá i vzhledem ke kontinuální debatě o porodnosti a ochotě lidí mít děti.

Například ze studie Národního centra pro biotechnologické informace v Marylandu vyplývá, že kvalitní poporodní péče spíš motivuje ženy k tomu, aby měly další dítě. Psychické problémy žen po porodu navíc mohou negativně ovlivnit vztah k dítěti.