V době hybridních válek a současného vlivu sociálních sítí se stává bitevním polem i naše mysl. Takzvané kognitivní válčení je nová dimenze konfliktu, která využívá dezinformace, psychologické operace a sociální sítě k útokům na lidskou mysl, emoce a rozhodovací procesy. Nejde ale jen o to, že by hybridní války narušovaly pouze naše pocity.
Vlivem kongnitivního válčení se nám v těle mění hormony i nervové synapse. Nový rozměr války zkoumají odborníci v Národním ústavu pro duševní zdraví.
Naše mysl je nejnovější bojiště současných válek. V těchto válkách nejde jen o běžnou propagandu, která byla součástí válčení vždy. Hybridní války jsou dnes sofistikované a jejich vlivem se nám v těle mění hormony i nervové synapse. Právě vliv hybridních válek na naše tělo nyní zkoumá Severoatlantická aliance (NATO), ale i Národní ústav pro duševní zdraví (NÚDZ)
Kognitivní válčení
Pro snahu nepřítele ovládnout naše myšlení se používá termín kognitivní válčení. "Je to nová dimenze konfliktu, kde je bojištěm lidský mozek a s ním spojené kognitivní procesy," popisuje Marek Havlík z Národního ústavu duševního zdraví.
"Prostředky v této dimenzi konfliktu jsou informace, dezinformace, psychologické operace, propaganda a další, využívané k ovlivnění myšlení a rozhodování protivníka, jak na úrovni jednotlivců, tak společností."
Český výzkum
Vliv dezinformací a propagandy na naši mysl zkoumá Národní ústav duševního zdraví v rámci projektu COREmind. Soustředí se na to, jaký vliv na nás má digitální obsah, který z pohledu odborníků tlačí společnost do ideové a politické polarizace, názorové rigidity, nárůstu extremismu a dalších celospolečenských rizik.
Podle NÚDZ šíří v Česku takový obsah hlavně Rusko a Čína. Cílem hybridní války je podle odborníků naprogramovat mozek na stádové myšlení „my versus oni“.
V mozku se pak mění nervové synapse a hladina oxytocinu. „Všichni se rodíme s genetickou výbavou, která určuje, jak čelíme nejistotě. Proto v poslední době vidíme i vzdělané lidi, jak šíří nesmysly. To bylo vidět třeba za covidu,“ popisuje pro Bold News expertka na obranu Kristina Soukupová, která na projektu COREmind spolupracuje.
"Mozek je sám o sobě velmi zranitelná věc. Je to takový velký přijímač, který disponuje jen velmi omezenou možností kontrolovat své vlastní percepční dráhy a rozhodovat o tom, co vidí a slyší," přitakává v textu na stránkách NÚDZ Havlík. "Vůči taktikám kognitivního válčení je nejzranitelnější ve chvílích pociťované nejistoty. V těchto chvílích člověku chybí dostatečné informace, není schopen předpovědět stav budoucích událostí," dodává.
Jednoduché řešení
Právě ve chvílích nejistoty sklouzává podle Havlíka mozek k jednoduchým vysvětlením, která mu dodávají pocit jistoty a hlavně kontroly. Takovým způsobem vstupuje do hlav lidí agresor jakožto pomocná ruka.
"Agresoři chtějí být vnímáni jako dobrotiví poskytovatelé pomoci a ochránci tradičních hodnot, kteří jsou však vystaveni nefér akcím ze strany zkorumpovaných zahraničních vlád, jejich koalicí a zahraničních korporací. Agresor využívá dezinformace, deepfake a samozřejmě propagandu, ale jednou z nejúčinnějších taktik je takzvané weaponizování globálních krizí pomocí strategických narativů," uzavírá Havlík.
Když je to na hraně
Takový narativ používá například Rusko ve válce s Ukrajinou. Kognitivní válčení přitom probíhá nejvíc skrze sociální sítě.
„Nejhorší je TikTok. Jeho nekončící feed nás nutí fungovat na dopaminu. Algoritmy dávkují obsah od toho nejmírnějšího po extrémní,“ doplňuje Soukupová. Jakmile podle ní člověk dosáhne určitého stádia, je takřka nemožné daný názor změnit, ať už se týká války, očkování nebo teorie ploché země.
Co s tím?
A jak se tedy dezinformacím v éře hybridní války můžou lidé bránit? Podle Soukupové prostý debunking nemá žádný vliv. Ve výzkumu COREmind používají dva způsoby.
„Zaprvé vysvětlujeme lidem způsoby manipulace, aby je později rozpoznali. Také předvídáme typy zpráv, které by se na české sítě mohly dostat, a upozorňujeme, aby si na ně lidé dávali pozor,“ vysvětluje. Toku informací či dezinformací, které mají za cíl vyvolávat hybridní války a rozdělovat společnost, se každopádně podle odborníků zabránit nedá.