V září maskovaná skupina neonacistů napadla demonstraci ve Frýdku-Místku. V pátek 1. května se v Praze odehrála dokonce celá série útoků ze strany neonacistů na účastníky pochodu proti fašismu. I podle Mezinárodního bezpečnostního institutu roste v Česku šíření předsudečné nenávisti a násilí.

Toho se příznivci krajní pravice včetně neonacistů dopouští hlavně z ideologických důvodů.

Advokátka Klára Kalibová z organizace In Iustitia, která se věnuje tématu předsudečného násilí, připomíná, že fyzickým potyčkám často předcházejí nenávistné verbální projevy. A těch jsme v poslední době častými svědky.

Nenávistné projevy se navíc aktuálně týkají také některých vládních politiků. Hrají výroky o „parazitech“ nebo „zelených teroristech“ do karet extremistům, kteří se pak dopouštějí často brutálních útoků proti svým politickým oponentům?

Útoky na demonstrující

Na začátku září 2025 zveřejnil magazín Alarm rozhovor s kolektivem Děti smetí, který pořádá kulturní a aktivistické akce. Jeho členové si začali všímat, že se ve Frýdku-Místku objevuje neonacistická symbolika.

Rozhodli se tedy na 19. září naplánovat demonstraci proti fašismu. Tu ale napadla skupina asi třiceti maskovaných neonacistů. Útok se neobešel bez zranění, dva lidé skončili dokonce v nemocnici, jeden z nich s těžkým ublížením na zdraví.

Kukly a tyče

Nikoho z organizátorů nahlášené demonstrace ani účastníků nenapadlo, že by k podobnému incidentu mohlo dojít, navíc během dne. Podle přítomných ale pochybila i policie.

Server TN.cz píše, že v době útoku bylo na místě pouze pět členů policejního antikonfliktního týmu, který proti mužům v kuklách a s tyčemi v rukou nic nezmohl.

Série prvomájových útoků

Bez potyček antifašistů s neonacistickými skupinami se neobešel ani tradiční prvomájový pochod proti fašismu Prahou. Asi nejvážnější incident se odehrál na Smíchově, kde sice policie jeden velký konflikt ukončila, ale několik desítek neonacistů na místě zůstalo a počkalo si na účastníky pochodu, kteří z něho odcházeli domů.

Pravicoví extremisté takto v přesile napadli německý pár, brutální bití muže si navíc natáčeli a umístili ho i na Facebook. O dalších incidentech, které se mezi skupinami na různých místech Prahy 1. května odehrály, psal například server Aktuálně.cz.

Přes tři stovky

Podle vedoucího tiskového oddělení policejního prezidia Ondřeje Moravčíka v loňském roce policisté evidovali 309 případů s nenávistným podtextem. Pro Bold News Moravčík ale dodal, že policisté v archivech nerozlišují, zda šlo o extremismus pravicový či levicový.

Výzkumy z vědecké databáze Science Direct každopádně ukazují, že oba typy extremismu může zásadně podněcovat agresivní, polarizační nebo dehumanizující politická rétorika. Té jsme v Česku v poslední době svědky u některých vládních politiků.

Debata se posouvá

Kromě konkrétních výroků, jako byly ty o "parazitech" nebo "zelených teroristech", dochází v současné chvíli podle advokátky Kláry Kalibové také k postupné devalvaci toho, co je považováno za společensky nepřijatelné, nebo dokonce i toho, co dříve bylo odsuzováno jako trestné.

„Populistická politika vždy ovlivňuje celkovou společenskou atmosféru. Je úlohou policie, státních zástupců a soudů, aby se tímto klimatem nenechali ovlivnit, a drželi jasné hranice toho, co je a není trestné. Rasistické, homofobní a podobné výroky naplňují skutkové podstaty několika trestných činů,“ připomíná pro Bold News Kalibová.

Jde o ideologii

Kalibová je zakladatelkou a ředitelkou společnosti In Iustitia, která poskytuje bezplatnou právní a terapeutickou pomoc právě obětem nenávistných útoků. Nejčastěji jde o útok z důvodů národnosti, sexuální orientace, zdravotního postižení, víry či politického přesvědčení.

„Příznivci krajní pravice včetně neonacistů se dopouštějí předsudečného násilí z ideologických důvodů. Navazují přitom na nacistický rasismus, homofobii, transfobii, antisemitismus. Terčem jejich útoků mohou být a tradičně i jsou také jejich političtí odpůrci,“ popisuje advokátka.

Ne kdo, ale na koho

Policejní mluvčí na dotaz, zda policie eviduje změny v četnosti útoků spojených s extremistickými skupinami s nástupem současné vlády, odpovídá, že takto nastavené statistiky nemají.

„Extremismus sledujeme spíš podle předmětu útoku, například, jestli byl mířený proti Židům, Romům, Ukrajincům a podobně,“ konstatuje Moravčík. Dodává přitom, že policie monitoruje nenávistné projevy a projevy extremismu i na internetu a sociálních sítích. Právě sítě jsou dnes podle Kalibové akcelerátorem nesnášenlivosti. „Je však třeba je vnímat jako nástroj, nikoli jako příčinu nevraživosti. Ta je stále stejná, a to předsudky útočníků vůči určité skupině osob.“

Dodávají odvahu?

Pokud tedy politická reprezentace normalizuje nenávistný nebo agresivní jazyk vůči určitým skupinám lidí, může to podle Kalibové přispět k prostředí, ve kterém extremisté cítí větší legitimitu a odvahu jednat násilně.

"Společnost se nejspíš dominantně shoduje na tom, že předsudečné násilí je v násilné podobě nepřijatelné. Rozpolcenost už však vidíme u verbálních projevů," zmiňuje Kalibová. "Je klíčové si uvědomit, že verbální projevy často předcházejí fyzickému násilí. Pokud nebudou závažné podněcující projevy postihovány, rozmělňuje se vědomí toho, co je možné a dovolené, a uvolňuje se prostor pro nenávistnou propagandu, která ústí v individuální a v nejhorší podobě i v organizované fyzické násilí," dodává právnička.

Rozdělená společnost

V českém prostředí roste polarizace kolem některých témat, která nová vláda dále využívá. Lidé se neshodnou na problematice migrace nebo ochrany přírody a v poslední době třeba ani na zasedání potomků sudetských Němců v Brně.

Názoroví oponenti jsou pak z úst ministra nazývání „méněcennými“, poslanci šermují slovy jako „vlastizrádci“ nebo "paraziti", ale už zástupci předešlé vlády mluvili o názorových oponentech například jako o "sviních". I to může podle odborníků různé extremistické skupiny utvrzovat v tom, že takové vidění světa je správné.