Esemesky prezidentovi, nejmenovaný Turek, ale také první obrysy změn financování České televize a Českého rozhlasu. Co všechno stihla koaliční vláda Andreje Babiše během prvních sto dnů od svého jmenování?

Zatím to vypadá, že jede podle plánu a podle přání svých voličů. Pomoc Ukrajině je alespoň naoko utlumená, na obranu se dá méně a Andrej Babiš i Tomio Okamura jsou před zákony nově chráněni imunitou.

První stovka

Ve středu uplynulo sto dní od jmenování současné vlády Andreje Babiše (ANO). Zvládla během nich prosadit schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 310 miliard, učinit personální změny na ministerstvech zahraničí a životního prostředí, přiškrtit výdaje na obranu, kulturu nebo rozjet přípravu změny financování veřejnoprávních médií.

100 dní ve vládě. Bez okázalých gest, poučování a prázdných frází skládáme účty. Nejsme bezchybní, ale byli jsme dobře připraveni, jsme zkušenější a navzdory věčným pochybovačům plníme přesně to, co jsme slíbili. Zde výčet👇 pic.twitter.com/gJbEMqXjNF

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 24, 2026

Babišův kabinet také zasáhl spor s prezidentem Petrem Pavlem a musel čelit třem protivládním demonstracím, ale i vlastní lehce chaotické komunikaci.

Odmítnutý Turek

Vláda na půdorysu ANO, SPD a Motoristů se ujala funkce 15. prosince, kdy ji jmenoval prezident Petr Pavel. Jeden ministr v ní ale chyběl. Čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka totiž Pavel jmenovat odmítl.

Nepomohla pak ani Turkova nominace na ministerstvo životního prostředí. Vláda se musí definitivně bez Turka obejít. Hned na prvním zasedání v lednu každopádně kabinet odmítl systém emisních povolenek ETCS 2 i unijní migrační pakt.

SMS na Hrad

Spor mezi Hradem a Motoristy také přiživilo zveřejnění SMS, které psal Petr Macinka prezidentovu poradci Petru Kolářovi, ve kterých tlačil na Turkovo jmenování. Ty Hrad označil za vydírání a obrátil se na policii.

Následné jmenování Igora Červeného na post ministra životního prostředí sice částečně uklidnilo napjatou situaci mezi Motoristy a prezidentem, skončila ale tradice koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů.

Akce repatriace

Na začátku března musel kabinet řešit situaci na Blízkém východě, kde USA a Izrael podnikly útoky na Írán. Kvůli konfliktu uvízly v regionu tisíce Čechů.

Ministr zahraničí Petr Macinka nejprve oznámil, že se repatriační lety nechystají. O pár dní později už ale vláda v čele s premiérem repatriační lety vysílala. Nebylo také jasné, zda cestující mají za jeden z repatričních letů zaplatit 15 tisíc korun. I to následně dementoval sám Andrej Babiš.

Rozpočet a škrty

Babišova vláda také stihla během první stovky dní schválit rozpočet na letošní rok. Ten počítá se schodkem 310 miliard. Podle opozice nebo Národní rozpočtové rady porušuje tento schodek zákon o rozpočtové odpovědnosti.

I přes vysoký schodek ale vláda nezvýšila výdaje na obranu, jak požadovala opozice, prezident Petr Pavel i americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Letošní výdaje na obranu tak dosáhnou 155 miliard, což odpovídá 1,73 procenta HDP.

Co Ukrajina?

Během prvních dní koaliční vlády se podle očekávání snížila rétorická podpora země napadené Ruskem. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není podpora Ukrajiny prioritou vlády.

Navzdory dřívějším proklamacím ale jeho kabinet neukončil muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Česko do ní ovšem přestalo přispívat a pomoc pouze koordinuje.

Financování ČT a ČRo

Vládní poslanci také začali připravovat změnu financování veřejnoprávní televize a rozhlasu. Poplatky chce vláda převést pod státní rozpočet. V pondělí se koalice podle Tomia Okamury dohodla, že prozatím budou poplatky zrušeny některým skupinám osob, například lidem starším 75 let, podnikatelům, OSVČ či studentům do 26 let.

Česká televize by tak podle ředitele Hynka Chudárka přišla o víc než dvě miliardy a Český rozhlas podle ředitele Reného Zavorala o 700 až 800 milionů korun.

Babiš a Okamura s imunitou

Ve Sněmovně pak vládní poslanci opět podle očekávání nevydali k trestnímu stíhání jak premiéra Andreje Babiše, který je obviněný v kauze Čapí hnízdo, tak ani předsedu Sněmovny a SPD Tomia Okamuru, který je stíhaný v kauze rasistických předvolebních plakátů.

Vláda také stihla během prvních sto dní udělat několik personálních změn. Skončili například šéfové České pošty, Lesů ČR, Národní sportovní agentury, VZP, Správy KRNAP nebo nejčerstvěji Národní galerie Praha. Personální změny a čistky probíhaly také na ministerstvech zahraničí a životního prostředí, kde skončily desítky lidí.

Z vládních poslanců pak Sněmovnu opustila Markéta Šichtařová (za SPD), která odmítala pracovat.