Nastupující vláda Andreje Babiše plánuje zásadně zpřísnit kontrolu neziskových organizací, které v různých oblastech zastupují roli státu. Programové prohlášení koaličních stran obsahuje plány na zavedení veřejného registru všech dotací nebo odebrání podpory těm organizacím, které „blokují rozvoj“ nebo vykazují „politický aktivismus“.

To jsou kroky, kterými by se Česko přiblížilo Maďarsku či Slovensku, jejichž vlády podobná opatření v nedávné minulosti zavedly. Některých významných českých neziskovek jsme se zeptali, jak plány nové vlády vnímají. Ty se bojí především zbytečné byrokracie, zneužití i omezování občanské společnosti.

Proti nezisku

Nastupující vláda Andreje Babiše se chystá v příštích letech zaměřit na neziskové organizace. Ve svém programovém prohlášení slibuje zřídit veřejný registr všech dotací, které do těchto organizací putují z veřejných rozpočtů.

Chce také sebrat dotace těm neziskovkám, které podle jejího názoru blokují rozvoj či investice, nebo zamezit tomu, aby veřejné peníze využívaly pro „politický aktivismus“.

Jako v Maďarsku

Česko se tak přidává například ke Slovensku či Maďarsku, jejichž vlády určitá omezení v této oblasti již v minulosti zavedly. Neziskové organizace jsou přitom pro společnost zásadní, protože působí tam, kde stát nebo byznys nestačí.

Obvykle se jedná o sociální a humanitární služby, organizaci občanské společnosti, dohled nad dodržováním lidských práv či oblast kultury. Některé známé neziskovky jsme oslovili s dotazem, jak připravované změny vnímají.

Vágní aktivismus

V Česku zažije každá pátá žena a každý třicátý muž znásilnění. Nezisková organizace Konsent se svojí činností snaží přispět k tomu, aby tato čísla klesala. Dělá proto prevenci na školách a podporuje vyučující, aby uměli o těchto tématech učit. Pracuje i na systémových změnách, v minulosti se například zasadila o změnu definice znásilnění.

„Transparentnost je v obecné rovině správná. Ovšem informace o čerpání peněz neziskovými organizacemi jsou dostupné už dnes,“ konstatuje pro Bold News výkonná ředitelka Konsentu Johanna Nejedlová s tím, že organizace zároveň celkově čerpají jen dvě procenta ze všech dotací. „Registr by tak měl zahrnout veškeré čerpání, a to včetně firem, svazů či dalších organizací,“ dodává.

Na otázku, jak vnímá plánované zastavení prostředků pro organizace, jež vyjadřují politické názory, Nejedlová odpovídá s tím, že to bude jen těžjko někdo prokazovat. „Když někdo používá vágní pojem „politický aktivismus“, vytváří dojem, že organizace mají mlčet, pokud upozorní na problém. Tak to ale v demokracii fungovat nemá. Ve zdravé společnosti je normální, že občané a organizace říkají nahlas, co je potřeba zlepšit, a politici a političky díky tomu mají lepší informace pro rozhodování. Chceme přece společnost, kde prostor pro veřejnou debatu mají všichni, nejen ti nejbohatší a nejhlasitější.”

Zbytečná gesta

Další významnou českou neziskovou organizací je Amnesty International, která je zároveň největší lidskoprávní neziskovkou na světě. Do její činnosti patří vedení kampaní, pořádání veřejných akcí nebo úsilí o systémové změny na úrovni států i mezinárodního společenství.

Amnesty International podle své mluvčí Martiny Nejedlé nečerpá finance z veřejných prostředků, pouze s výjimkou financí na lidskoprávní vzdělávání. „Většina našich financí pochází od pravidelných dárců a dárkyň, jen díky jejich ochotě přispívat na boj za lidská práva můžeme fungovat. Obecně ale platí, že transparentní financování je od neziskovek samozřejmě vyžadováno i v současné době, takže tahle velká gesta jsou populistická a úplně zbytečná,“ říká pro Bold News Nejedlá.

„V souvislosti s „politickými neziskovkami“ se mi nejvíc líbilo vysvětlení od Jindřicha Šídla v jeho (pořadu) Šťastné pondělí o tom, že politické neziskovky jsou ty, které vadí politikům. Zrovna před pár dny za politickou neziskovku označila Amnesty poslankyně Svobodných Šichtařová v Českém rozhlase. A argumentovala takovými nesmysly, jako jsou projekty úplně jiných organizací, peníze od Sorose a podobně,“ dodává Nejedlá s obavou, aby v česku občanský sektor neskončil jako v Rusku, Maďarsku nebo Gruzii.

Obavy ze zneužití

Organizace Progressive poskytuje sociální a zdravotní služby určené osobám ohroženým závislostí, osobám závislým a rovněž i osobám blízkým. Podílí se také na prevenci infekčních nemocí, ochraně veřejného zdraví a nabízí odbornou pomoc při léčbě ze závislostí.

„Pro naši činnost by to (zřízení veřejného registru dotací, pozn. red.) nemělo znamenat problém. Naše financování je již nyní transparentní, podpora z veřejných financí je již nyní institucemi zveřejňována. Procházíme pravidelně interními i externími audity. Co by nás určitě nepotěšilo, je případná zvýšená administrativní zátěž,“ uvedl pro Bold News ředitel organizace Vojtěch Janouškovec.

V případě označování neziskovek za politické se Janouškovec obává možného zneužití. „Nakonec i my realizujeme politiku, a to protidrogovou politiku. Co když někdo, kdo nebude souhlasit s tímto přístupem, označí naši činnost za politický aktivismus?“ ptá se Janouškovec.

Vágní označení

Významnou neziskovou organizací působící v Česku je i protikorupční Transparency International (TI ČR), do jejíž sítě patří víc než stovka poboček po celém světě. Jejím úkolem je pomáhat odhalovat kauzy, při nichž dochází ke zneužívání veřejných peněz, funkcí nebo moci. „Zároveň prosazujeme kvalitní zákony a pravidla, která takové jednání omezují a díky nimž politici, úředníci i vlivné skupiny nemají prostor jednat ve svůj prospěch na úkor lidí žijících v Česku,“ vysvětluje pro Bold News programový ředitel Ondřej Kopečný.

Ani Transparency podle Kopečného nemá problém se zveřejňováním informací, avšak návrh, který počítá s registrem jen pro neziskové organizace, považuje za diskriminační. „Neziskovky patří už nyní mezi nejvíce kontrolované a transparentní subjekty. Informace o jejich fungování i financování jsou veřejně dostupné ve sbírce listin či registru smluv. Ano, existují i výjimky, které transparentní nejsou, ale rozhodně nejde o systémový problém celého sektoru,“ uvádí.

Stejně jako ostatní organizace i Transparency International vadí vágní označení „politická neziskovka“ nebo „politický aktivismus“. „Každý si je může vyložit po svém. A právě to je nebezpečné,“ říká Kopečný s tím, že spíš než úspora peněz a větší transparentnost je hlavním cílem politiků omezit činnost organizací, které je kritizují či odkrývají různé kauzy.

Zahltit a paralyzovat

Mezi přední české neziskové organizace patří i Post Bellum, která mimo jiné zaštiťuje projekt Paměť národa. Ten se už víc než 25 let věnuje dokumentování a zpřístupňování vzpomínek pamětníků klíčových událostí 20. století. Archiv projektu dnes patří k největším pamětnickým sbírkám v Evropě a slouží nejen historikům, ale také školám, médiím a široké veřejnosti.

„Pečlivá administrativa je důležitá, ale když se začnou požadovat papírové kopie kopií a každý list úředně ověřený, pak se jedná o snahu vás zahltit a paralyzovat. Proti tomu bychom se bránili," říká Markéta Šulcová, která má na starosti propagaci projektu Paměť národa. "Jinak je to samozřejmě v pořádku a poskytovatel na to má právo," dodává.

Také Paměť národa se podle Markéty Šulcové staví proti tomu, aby byly organizace, které brání lidská práva, svobodná média nebo solidaritu se spojenci, označovány za „politické“. „Pokud má být neziskový sektor rozdělován na „politicky vhodné“ a „politicky nevhodné“, žádali bychom, aby Paměť národa byla zařazená na seznam těch nevhodných, protože odmítáme princip, že by měl stát hodnotit občanské aktivity podle toho, zda jsou či nejsou konformní s vládní politikou,“ dodává Šulcová za projekt Paměť národa.