Český projekt Akademie YPALA zaujal na letošní Evropské ceně Karla Velikého pro mládež v německých Cáchách. Skončil jako jeden z 27 národních vítězů. Akademii, která pomáhá mladým uchazečům o práci v české státní správě i v politice, založili Tobiáš Bruno Galia a Zdeněk Šerý.
Cílem je vrátit mladým důvěru ve stát a motivovat je k většímu zapojení do veřejného života. Projekt propojuje studenty s politiky, soudci i vysokými úředníky přímo v institucích, jako je Úřad vlády nebo Poslanecká sněmovna.
Zakladatelé upozorňují na dramatický úbytek mladých lidí ve státní správě. Zatímco před deseti lety tvořili lidé do 30 let asi 11 procent úředníků, dnes jsou to jen tři procenta. Podle Galie za tím stojí hlavně nízké platy, nefunkční kariérní systém a klesající atraktivita práce pro stát.
Cena Karla Velikého
V německých Cáchách byly v úterý 12. května vyhlášeny výsledky letošní Evropské ceny Karla Velikého pro mládež 2026, která každoročně oceňuje projekty podporující demokracii, občanskou angažovanost a evropskou spolupráci.
Na slavnostním udílení nechyběla ani Česká republika, kterou zastupovali Tobiáš Bruno Galia a Zdeněk Šerý, spoluzakladatelé projektu Akademie YPALA Česko zaměřené na větší zapojení mladých lidí do veřejného dění. Akademie se stala jedním z 27 národních vítězů. „Úspěch v Cáchách je pro nás především potvrzením, že o instituce musíme pečovat. Jsou to právě ony, které drží naši svobodu a stabilitu,“ uvedl Šerý.
Frustrace z politiky
Zakladatelé akademie chtějí podle svých slov reagovat na rostoucí frustraci části generace Z z politiky a fungování státu. Projekt vznikl jako platforma, která studentům a mladým profesionálům umožňuje setkávání přímo s politiky, soudci nebo vysokými státními úředníky.
V rámci programu účastníci diskutují o klíčových společenských tématech přímo v prostorách Úřadu vlády, ministerstev, Poslanecké sněmovny nebo Nejvyššího správního soudu.
Mladí úředníci ubývají
Zakladatelé svým projektem reagují především na alarmující pokles mladých lidí ve státní správě. Zatímco před deseti lety tvořili zaměstnanci do 30 let zhruba 11 procent úředníků, dnes jsou to pouhá tři procenta. „Pokud se mladá generace z veřejné správy vytratí, stát se lidem definitivně vzdálí. My se snažíme tento trend zvrátit,“ dodává Zdeněk Šerý.
Tomáš Bruno Galia připomíná, že akademie už dříve zaznamenala konkrétní hmatatelné úspěchy. „Programem prošla třeba současná nejmladší poslankyně Julie Smejkalová. “Mnoho našich absolventů se po zkušenosti z akademie rozhodlo vstoupit do mládežnických politických organizací a z pasivních pozorovatelů se stali aktivními hybateli veřejného života,” uvedl Galia pro Bold News, podle nějž je zvyšování zastoupení mladých lidí dlouhodobý cíl akademie.
Ty se snaží naplňovat právě skrze nástroje, jako jsou stáže a propojování s praxí v různých formátech.
Proč ubývají?
Galia také vysvětluje, proč mladých úředníků v Česku v posledních letech tak zásadně ubývá.
„Kromě nižšího finančního ohodnocení oproti soukromému sektoru je zásadním problémem samotné nastavení kariérního systému. Ten je v současnosti nastaven tak, že úředníci v podstatě nemohou kariérně ani platově stoupat, aniž by museli obsazovat manažerské funkce,“ vysvětluje s tím, že současný systém nutí lidi kariérně stoupat, aniž by k tomu disponovali potřebným zájmem nebo povahou.
Pokles bude pokračovat
K těmto problémům se podle spoluzakladatele akademie přidává i očekávaný pokles v souvislosti s plánovaným oslabením pojistek v současném zákoně o státní službě.
„Pokud se naruší stabilita a profesionalita těchto míst, práce pro stát ztratí svou předvídatelnost a prestiž. Pro mladé lidi, kteří hledají v práci smysl a odborný růst, se tak instituce stávají ještě méně atraktivním prostředím,“ říká Tomáš Bruno Galia a dodává, že pokud stát nenabídne moderní kariérní řád pro odborníky a stabilitu, bude mladou generaci ztrácet i nadále.
