Na české politické scéně je Andrej Babiš unikátem. Během politické kariéry se mu podařilo oslovit prakticky všechny typy voličů. Pravicové, levicové, konzervativní a ze začátku taky ty liberální.
O Babišově proměně se budou po konci jeho kariéry psát politologické knihy. Svou přeměnu bude chtít šéf ANO dotáhnout příští rok, jeho cílem je vrátit se do Strakovky a sestavit vládu. A to ve své finální naštvané a národovecky orientované verzi.
Pro podnikatele a zklamané z ODS
Andrej Babiš svou politickou kariéru začal jako lídr hnutí, které představovalo alternativu k tradičním stranám. Oslovit chtěl hlavně zklamané středopravicové voliče.
ODS se navíc po pádu Nečasovy vlády potácela na hranici vstupu do sněmovny. Babiš toho dokázal využít, nabízel manažerský přístup, odborníky a vizi moderního a fungujícího státu. A zafungovalo to. Hnutí založil v roce 2011, o dva roky později už byl ve sněmovně s druhým nejvyšším počtem poslanců.
Jak vysát levici
Hnutí ANO pak bylo dvakrát součástí vlády s levicovou ČSSD. Poprvé v pozici slabšího koaličního partnera, podruhé už ale po vítězných volbách v roce 2017 v kabinetu ANO dominovalo.
Postupně ale docházelo k vnitřním změnám. Babiš pochopil, že nemůže být zároveň součástí levicové vlády a hnutím pro pravicové voliče. Začal proto víc cílit na starší a levicovější voliče. A opět byl úspěšný, podařilo se mu vyluxovat voliče koaliční ČSSD i KSČM, která vládu podporovala.
Lídrem levice
A podařilo se mu to tak dokonale, že obě strany vyřadil ze sněmovny. Miliardář a podnikatel se stal paradoxně lídrem levice a voličským jádrem ANO se stali důchodci. Podobně se hnutí měnilo i v evropské politice, kde začínalo spolu s Pavlem Teličkou mezi liberály.
Babiš se ale na základě nálad ve společnosti stále víc posouval do konzervativních a euroskeptických pozic. Je to logické, starší a méně vzdělaní voliči to po něm prostě chtějí. Nejviditelnější to bylo v kampani před volbami v roce 2021, kdy se hnutí ANO silně radikalizovalo, aby pak po volbách nebylo schopné najít koaličního partnera.
Jsme tu pro všechny, ale…
V podobném duchu pak Andrej Babiš vedl svou kampaň před posledními prezidentskými volbami. Odborná veřejnost se tehdy shodla, že to přepískl. Vyzkoušel si ale, že je schopen oslovit voliče z národovecké scény. A že naopak nemá smysl pálit energii na městské liberály, kteří ho nikdy nebudou mít v lásce.
Nejdřív tedy vyluxoval pravici, poté levici a teď se chystá i na národoveckou scénu. A tvrdí, že je tu se svým hnutím pro všechny. Což ale není tak úplně pravda, Babiš si toho je dobře vědom a občas to dá na svých mítincích i najevo, když mluví o svých odpůrcích jako o fašistech a nacistech.
Do vlády s extrémy?
V kampani před sněmovními volbami v roce 2025 se ANO v čele s Babišem bude snažit obalit své voličské jádro o naštvané národovecké a antisystémové voliče. Porve se o ně s Tomiem Okamurou, Kateřinou Konečnou, Jindřichem Rajchlem a zřejmě i s Robertem Šlachtou.
Bude ovšem potřebovat nejen co nejlepší výsledek pro sebe, ale také úspěch nějakého dalšího potenciálního koaličního partnera. Paradoxně by jím mohl být právě i Robert Šlachta, který Babišovi zásahem svého policejního útvaru na vládě za dob Petra Nečase pomohl šéfovi ANO do nejvyšší politiky.
Z Andreje Babiše, původně liberála pro podnikatele, se tak příští rok může definitivně stát předseda konzervativní, euroskeptické a národovecké vlády.
