Praha podle kritiků čelí dlouhodobé stagnaci, kterou způsobuje především složitý a roztříštěný systém řízení či přebujelá byrokracie. Bývalá primátorka za ANO Adriana Krnáčová hovoří o „pozvolném úpadku“ a nefunkčním byrokratickém aparátu.

Její nástupce a šéf Pirátské strany Zdeněk Hřib odmítá, že by město stagnovalo, a poukazuje na probíhající investice i komplikace způsobené právními spory a nedostatečnou podporou státu.

Předseda České komory architektů a bývalý primátor za ODS Jan Kasl zdůrazňuje, že problémem není nedostatek prostředků či technologií, ale slabý leadership a neochota prosazovat zásadní změny.

Problematická Praha

Praha se v poslední době potýká s řadou problémů. Zprovoznění desítky let plánované čtvrté linky metra je v nedohlednu, tolik potřebná bytová výstavba oproti jiným evropským metropolím vázne, centrum města připomíná jedno velké parkoviště a ve vládnoucí koalici panují dlouhodobé spory.

Pražané a návštěvníci Prahy kromě rozkopaného Václaváku zkrátka moc rozvojových aktivit nevidí. Nutno ale dodat, že o stagnaci rozvoje Prahy se mluví dlouhodobě.

Krkolomné řízení

Jedním z důvodů je podle některých kritiků krkolomný systém řízení města. Místní politici v něm často nemají příliš možností, jak situaci zlepšit. Potíže působí také vysoký počet různě velkých městských částí, které mají často sílu blokovat významné celoměstské projekty.

Redakce Bold News oslovila tři bývalé pražské primátory, aby přiblížili své názory na aktuální vývoj Prahy a nastínili, jak by z jejich pohledu měl ideální systém řízení města vypadat.

Pozvolný úpadek

Adriana Krnáčová stála za hnutí ANO v čele hlavního města jako historicky první žena mezi lety 2014 až 2018. Její působení bylo spojeno především s komplikovaným otevíráním tunelu Blanka, spory mezi koaličními stranami, ale třeba i s větší snahou o transparentnost a potírání korupce, která je v Praze dlouhodobým problémem.

Krnáčová si podle svých slov není jistá, zda se v případě hlavního města dá mluvit o nějaké formě řízení. „Je to spíš pozvolný úpadek a chaos, kdy se všichni s nadějí upírají k možnému příchodu mesiáše, který tento proces zvrátí,“ uvedla bývalá primátorka pro Bold News s tím, že takový člověk ale nepřijde.

Byrokratický moloch

Podle Krnáčové je Praha obrovským byrokratickým molochem. „Co ale vidíme, je osmiletá kontinuální neschopnost, neodpovědnost a výmluvy. Všechny veliké projekty, které byly započaté už před deseti lety, stojí. Doprava a související opravy jsou nekoordinované, nakupuje se zbytečný majetek,“ vyjmenovává s tím, že v městské politice se rezignovalo na zdravý rozum a odvahu.

Česká metropole by se podle bývalé primátorky měla ve svém řízení inspirovat nedalekou Vídní, a to zejména v oblasti řízení majetku. „Praha má hromadu nevyužitého nebo špatně spravovaného majetku, správa je roztříštěná mezi několik společností a 57 městských částí. Neexistuje žádná centrální datová základna ani přehled o nákladech na správu. Je to chaos a bordel, za posledních osm let se tato situace ještě zhoršila,“ uvádí Krnáčová a navrhuje založit městský majetkový holding, jaký existuje právě třeba právě ve Vídni.

Lepšímu řízení by podle slov Krnáčové mohlo pomoci i zavedení přímé volby primátora nebo redukce počtu městských částí z 57 na pouhých 15.

Hřib to vidí jinak

Krnáčové pohled na současnou situaci však nesdílí její pirátský nástupce Zdeněk Hřib. „Vůbec nemám pocit, že by naše město stagnovalo. Staví se nové věci, příkladem může být Dvorecký most, který budeme otevírat 17. dubna,“ uvedl pro Bold News Hřib s poukazem na další započaté projekty z poslední doby či definitivně uzavřenou smlouvu na výstavbu další etapy linky metra D na Nové Dvory.

Podle Hřiba je jedním z důvodů stagnace důležitých projektů běžná praxe neúspěšných uchazečů o veřejné zakázky, kteří využívají všechny nástroje k tomu, aby výsledky veřejných soutěží zvrátili. Problémem je podle něj také fakt, že řadu velkých staveb, jako je například výstavba metra, financuje město samo bez přispění státu. „Ve všech zahraničních metropolích je běžné, že výstavbu metra financuje stát,“ konstatuje bývalý primátor.

Fňukání městských částí

I Hřib ovšem stejně jako Krnáčová kritizuje roztříštěný systém řízení města. „Základní problém s městskými částmi je ten, že některé z jejich reprezentací často nemají jiný politický program než fňukat nad tím, jak je na ně magistrát zlý,“ říká.

Připouští také, že by jedním z řešení mohlo být zavedení přímé volby primátora, ale poukazuje i na případné mínusy takového kroku. „Když jsem se setkával s primátory těch jiných hlavních měst, kde systém přímé volby mají, tak oni zase říkali, že jim přijde velice sympatický náš systém, ve kterém primátor automaticky má určitou většinu v zastupitelstvu na schvalování rozpočtu,“ uvádí.

Nové možnosti, málo odvahy

Architekt Jan Kasl byl pražským primátorem za ODS na přelomu tisíciletí. Systém řízení města se podle něj za uplynulé dekády zásadně proměnil. „Dnes jsou úplně jiné možnosti řízení – od technologie po daleko větší rozpočet a personální zázemí každého radního i primátora,“ uvedl pro Bold News. I přes moderní „vychytávky“ je ale podle něj zásadní leadership volených představitelů a vůle věci řešit, nikoli odkládat.

Problémy současné Prahy vidí Jan Kasl stejně jako jeho dva nástupci i ve velkém množství městských částí a v byrokracii. „To, co dřív trvalo půl roku, dnes trvá rok a půl, povolování se změnilo na noční můru. Chybí zacílení na výsledek, výkonnost,“ vysvětlil.

Kromě snížení počtu městských částí by podle Kasla mohla pomoci také změna současného stavu, kdy investice za desítky miliard řídí "jednotlivé malé skupiny", nebo jsou závislé na přijetí nového rámcového územního plánu. „​​Chce to víc odvahy vedení města a jasné zaměření na realizaci klíčových projektů. Ideál je ovšem jen vize, chtělo by to se o něj pokoušet,“ dodal pro Bold News Kasl.