Odbory Státní veterinární správy (SVS) vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministerstvo zemědělství totiž plánuje její rozsáhlou restrukturalizaci. V plánu je jak redukce řadových úředních veterinárních lékařů, tak krajských pracovišť a managementu.

Zaměstnanci, se kterými redaktoři Bold News mluvili, se shodují, že by škrty znamenaly výrazný zásah do fungování celé organizace. Správa přitom hraje důležitou roli jako kontrolní orgán, který řeší například případy týrání zvířat. Bez krajských poboček a dostatku zaměstnanců by tak třeba nebylo možné udržet dostatečnou četnost a kvalitu kontrol, varují nejen zaměstnanci, ale i organizace, které se zabývají ochranou zvířat.

Zásah do fungování

Ministerstvo zemědělství pod vedením Martina Šebestyána (za SPD) plánuje seškrtat rozpočet Státní veterinární správě. Tam ale podle zaměstnanců ani nyní nepanují ideální podmínky a další škrty by znamenaly výrazný zásah do fungování celé organizace.

Šlo by například o méně kontrol, které mají dohlížet na chovy zájmových i hospodářských zvířat. Podle organizací na ochranu zvířat znamená méně kontrol více týrání a nevhodného zacházení. V pohotovosti jsou také zaměstnanecké odbory.

Nejde jen o lidi

Podle zaměstnanců nejde přitom jen o to, že by ministerstvo chtělo propouštět. „Za nejproblematičtější nepovažujeme jeden konkrétní krok, ale spíš jejich možnou kombinaci. Problematické jsou jak škrty řadových úředních veterinárních lékařů, tak krajských struktur a managementu, který jim musí poskytovat adekvátní servis k velice náročné legislativní agendě,“ vysvětluje pro Bold News veterinární inspektorka ze Státní veterinární správy v Olomouci Monika Sitková.

Sitková připomíná, že v posledních letech už ve správě došlo k redukci zaměstnanců opakovaně.

„Zároveň ale přibývá obrovské množství podnětů, které dostáváme, rostou požadavky na kvalitu právního zpracování protokolů o kontrole a naši zaměstnanci jsou atakováni kontrolovanými subjekty. Veřejnost požaduje řešení welfarových kauz, ale k tomu by bylo třeba počet zaměstnanců SVS naopak navýšit.“

Pokud by se pak snížil počet krajských poboček, museli by například veterináři z Plzně dojíždět i sto kilometrů do Karlovarského kraje, což opět kontroly jen oslabí.

Peníze chybí už teď

V provozní části rozpočtu navíc už nyní podle odborů Státní veterinární správy chybí 27,5 milionu korun. Plánovaná restrukturalizace a snižování počtu míst je tak další rána do fungování této instituce.

Některé projednávané scénáře počítají se zrušením až 78 pracovních míst, redukcí přibližně 35 vedoucích pozic a snížením počtu krajských pracovišť ze čtrnácti na devět. Právě regionální rozdělení hraje přitom při fungování orgánu zásadní roli. To pro Bold News potvrdil také tiskový mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Aktualizované požadavky

Podotýká ale, že k postupné centralizaci úřadu, který má celkem přibližně 1 300 zaměstnanců, dochází už od devadesátých let minulého století.

„Původně existovalo více než sedmdesát samostatných okresního veterinárních správ,“ konstatuje Vorlíček. Nyní ale odbory považují situaci za natolik závažnou, že vyhlásily stávkovou pohotovost.

Sitková popisuje, že v aktualizovaných požadavcích odborové organizace, jejíž je součástí, je kromě zachování stávajícího počtu zaměstnanců také bod o nezasahování do funkční struktury SVS. Počet krajských pracovišť by se podle odborářů v žádném případě snižovat neměl.

Proč SVS?

Odbory poukazují také na to, že v jiných státních institucích k obdobným redukcím nedochází, a požadují vysvětlení, proč má být zrovna veterinární správa vystavena takto zásadním zásahům.

„V kontextu dlouhodobého úbytku zaměstnanců, rostoucí agendy a zvyšujících se nároků na kvalitu kontrolní i správní činnosti považujeme navrhované kroky za neodůvodněné a nebezpečné,“ uvádí na svém webu.

Ministerstvo analyzuje

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý redakci Bold News řekl, že v současné době nemůže specifikovat, zda a v jakém rozsahu by se škrty Státní veterinární správy dotkly.

„Veškeré úvahy jsou nyní součástí probíhajících interních analýz. Obecně lze uvést, že u všech organizací přistupujeme k případným změnám struktury tak, aby došlo k zefektivnění řízení, podpoře výkonu a zvýšení platů, případně i škrtání zbytné agendy,“ vysvětluje.

Babiš proti týrání

Před zásahy ministerstva do státní veteriny varují i neziskové organizace, které při řešení případů týrání nebo zanedbávání zvířat s veterinární správou spolupracují.

„Předseda vlády Andrej Babiš se nedávno vyjádřil, že pouze podmínku za týrání domácího zvířete považuje za skandální. Tvrdil, že chce řešit přísnější tresty za týrání zvířat. A jeho vláda plánovanými škrty zařizuje přesný opak,“ říká Pavel Buršík z Obránců zvířat. Podle Obránců přísnější zákony nesplní svůj účel, pokud budou chybět lidé pro odhalování a kontroly a inspektoři budou přetížení a podfinancovaní.

Dopady v praxi

Na stejný problém upozorňují i zástupci organizace Svoboda Zvířat. „Pokud dojde ke snižování počtu zaměstnanců a pokud nebudou řešeny nevyhovující platové podmínky, bude to mít celou řadu velmi vážných dopadů. V praxi by se jednalo zejména o oslabení kontrol a vymáhání dodržování existujících pravidel v oblasti zdraví a welfare zvířat, odchod odborníků, prodloužení reakční doby v případech týrání zvířat, pomalejší vyřizování podnětů veřejnosti,“ vyjmenovává ředitelka organizace Barbora Bartušková Večlová.

„Činnost veterinární správy významně zasahuje i do oblasti lidského zdraví, protože řeší zejména bezpečnost potravin pro spotřebitele. Při nedostatku personálu tak bude docházet k méně častým kontrolám, což zvýší riziko, že se na trh dostanou závadné potraviny,“ doplňuje.

Nízké platy

Odbory označují za problém také současný systém odměňování a platové podmínky. Uvádí, že například významná část prostředků určených na odměny je využívána pouze k dorovnání rozdílů mezi tarifními a zaručenými platy. I Vorlíček říká, že veterinární správa na tento fakt nadřízené ministerstvo zemědělství upozorňuje dlouhodobě.

„Pohyblivé složky mzdy jsou zásadní pro motivaci a udržení klíčových pracovníků. Bez nich naše schopnost alespoň částečně platově konkurovat soukromému sektoru dále klesá,“ popisuje.

Neviditelná práce

Státní veterinární správa vytváří podle veterinářky Sitkové pro veřejnost často „neviditelnou“ prevenci.

„Ta je však vždy levnější než řešení problémů. Oslabení funkčnosti SVS jako celku se tak může nepřímo dotknout běžných občanů a daňových poplatníků. Naším cílem proto je, aby případné změny byly odůvodněné, dávaly hlavu a patu a především neohrožovaly kvalitu a dostupnost služeb, na které je veřejnost zvyklá.“

Konstruktivní schůzka?

Zástupci odborářů, SVS i ministerstva se mají podle Sitkové sejít v květnu. „Od jednání očekáváme především konkrétní informace a adekvátní zdůvodnění případných škrtů. Věříme, že společným cílem všech stran je najít řešení, které nebude ohrožovat kvalitu výkonu veterinárního dozoru,“ říká Sitková za odbory.

Věcnou diskuzi očekává za resort zemědělství také Bílý s tím, že ministerstvo jednání se zástupci odborových organizací považuje za důležitou součást sociálního dialogu.