Kontroverze kolem rasistických příspěvků Filipa Turka stále hýbou českou politikou a také Turkovou ministerskou židlí. Při pohledu do zahraničí se však nejedná zase až tak o ojedinělou kauzu. V posledních letech museli kvůli rasistickým či jiným urážlivým výrokům rezignovat i významní politici z různých zemí.
Mezi nimi například britská poslankyně, belgický stranický lídr či švédský krajně pravicový politik.
Zatím přežívá
Kauzy Filipa Turka jsou v posledních měsících jedním z hlavních témat české politiky. Uniklé nenávistné příspěvky, které už neměl nikdo vidět, obvinění ze znásilnění ani fotky se zvednutou pravicí však zatím novopečenému poslanci za Motoristy nebrání pokračovat v jeho politické kariéře.
Z poslední doby je však ze zahraničí známých hned několik příkladů, kdy podobné prohřešky politiků vedly k jejich politickému pádu.
Britský případ
Jedním z případů, který má k Turkově situaci blízko, je kauza bývalé britské poslankyně za Labouristickou stranu Sarah Championové, která v srpnu 2017 rezignovala na funkci stínové ministryně pro rovnost. Stalo se tak poté, co ve svém článku pro bulvární deník The Sun napsala bez jakýchkoliv důkazů, že její země má „problém s britsko-pákistánskými muži, kteří znásilňují a zneužívají bílé dívky“.
Po vypuknutí kritiky se politička podle deníku The Guardian snažila od obsahu distancovat a tvrdila, že text byl bez jejího souhlasu upraven. Následně se však ukázalo, že text byl jejím týmem před vydáním schválen bez jakýchkoliv připomínek.
Hnědé svinstvo
V roce 2023 musel lídr belgické vlámské socialistické strany Vooruit Conner Rousseau odstoupit poté, co podle serveru Politico označil příslušníky romské komunity během rozhovoru s policistou za „hnědé svinstvo“. Za svá slova se později omluvil a tvrdil, že je pronesl v opilosti.
Tlak veřejnosti i spolustraníků ho však přinutil k rezignaci. O rok dříve rezonoval podobný případ také švédskou politikou. Přední komunální politik krajně pravicové strany Švédští demokraté Daniel Cedergen tehdy podle agentury Anadolu rezignoval poté, co vyšel na světlo světa obsah jeho soukromých konverzací.
Výroky o tučňácích
Ve zprávách Cedergen posílal rasistické obrázky a texty o černoších, Somálcích, muslimech a holocaustu. Své chování později označil za vtip se slovy „nejsem akademik. Jsem obyčejný dělník. Politicky vzdělaný nejsem nijak“.
Z britské politiky pochází také příklad Philipa Normala, bývalého labouristického zastupitele z londýnské čtvrti Lambeth. V roce 2022 vyšlo najevo, že politik v letech 2009 až 2014 zveřejňoval na Twitteru rasistické, xenofobní a homofobní příspěvky.
V jednom z nich například označoval muslimské ženy za „tučňáky“. Dále podle webu Pink News sdílel zážitky ze své cesty autobusem a jednoho ze spolucestujících popsal jako „chlupatého Araba“, který mu „kouřit nebude“. Politik se za své chování později omluvil a i on na svoji funkci rezignoval.
Odejít musel i Cuomo
K Turkovu údajnému domácímu násilí má pak blízko třeba případ Andrewa Cuoma, bývalého demokratického guvernéra amerického státu New York, jenž v roce 2021 čelil podle iRozhlasu obviněním ze sexuálního obtěžování několika žen.
Vyšetřovatelé tehdy tvrdili, že Cuomo měl své podřízené osahávat, říkat jim nevhodné poznámky a za jeho úřadování mělo být na pracovišti vytvořeno prostředí „plné strachu a zastrašování“. Politik na svoji funkci po vypuknutí skandálu rezignoval.
