Mladí lidé generace Z čím dál častěji podvádí pomocí nástrojů umělé inteligence. Vědci varují, že tento trend může výrazně oslabit jejich schopnost samostatně myslet. Při používání AI k psaní textů klesá mozková aktivita spojená s pozorností, plánováním a pamětí, což může vést k postupnému „hloupnutí".

I přesto vědci upozorňují, že AI nemusí být nutně škodlivá, například v kreativních odvětvích může sloužit jako cenný nástroj, pokud nad ní udržíme kontrolu.

Dopady jsou velké

Mnozí příslušníci generace Z podlehli kouzlu umělé inteligence, která jim v moderní době umožňuje podvádět prakticky ve všem.

Vědci z americké výzkumné laboratoře MIT Media Lab však upozorňují, že takový přístup může mít zásadní vliv na budoucnost současné mladé generace, a to hlavně na jejich schopnost myslet.

Horší pozornost i paměť

Závěry odborníků by přitom měly znervóznit každého, kdo nástroje AI pravidelně používá. Autoři studie, o které informoval magazín Freethink, totiž pomocí EEG sledování zjistili, že lidé píšící texty pomocí umělé inteligence se potýkají s nižší mozkovou aktivitou v oblasti pozornosti, plánování a paměti.

Deep thoughts "Gen Z: We must resist the temptation to cheat on everything" https://t.co/XqAcGGQ7Wv #bloomer ;)

— Dennis Hall (@dennis_shall) July 16, 2025

Jinými slovy se dá říct, že čím více úkolů převádíme na AI, tím hloupějšími se sami stáváme.

Myšlení dostává na frak

Nová zjištění jsou varovným signálem zejména pro studenty. Ti, kteří jsou zvyklí psát školní práce pomocí AI, postupně ztrácí schopnost pracovat bez ní.

Umělá inteligence navíc naše myšlení unifikuje. Studie ukázala, že texty psané s pomocí AI mají podobné výrazy, témata i jazykové konstrukce. Originalita a rozmanitost lidského vyjadřování mizí a nahrazuje je algoritmická uniformita.

Nemusí to být jen špatně

Používání nástrojů AI však podle vědců nemusí být nutně škodlivé. Například v kreativních oborech se může jednat o velmi cenného partnera. Vždy je však nutné si dávat pozor, abychom měli nad touto technologií sami kontrolu, nikoli ona nad námi.

Podle Kary Swisherové, známé technologické novinářky z USA, se přístup lidí k umělé inteligenci dělí do několika skupin. Jedni se jí z podstaty bojí, druzí mají obavy z možné ztráty práce, třetí jsou jejími nadšenými uživateli a čtvrtí jsou jakýmisi opatrnými optimisty.

Obzvláště generace Z by podle vědců neměla být z nové technologie bezmezně nadšena a měla by být schopna o ní kriticky uvažovat.