I tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu dál přibývá ukrajinských žáků a studentů v českých školách. Podle ministerstva školství se jich v právě skončeném školním roce v Česku vzdělávalo přes 53 tisíc. Kromě šance na vzdělání tu ale často narážejí na řadu překážek.

Nejčastěji logicky na jazykovou bariéru, psychickou zátěž nebo složitou adaptaci na nové prostředí. S některými z těchto studentů jsme mluvili.

Přecházejí na střední

Od vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 se Česko stalo útočištěm pro desítky tisíc ukrajinských studentů. Podle jarního sběru dat bylo k 31. březnu letošního roku na základních a středních školách 46 806 ukrajinských žáků a studentů, kteří prchli před válkou na Ukrajině.

To představuje 3,1 procenta z celkového počtu žáků v těchto stupních vzdělávání. Největší nárůst zaznamenaly střední školy, kde se počet ukrajinských žáků oproti loňskému roku zvýšil téměř o 48 procent.

Přibývají i na vysokých

Na vysokých školách je nárůst rovněž patrný. Před válkou v roce 2021 studovalo na českých univerzitách 4 357 ukrajinských studentů. O rok později jejich počet stoupl na 6 179 a v minulém roce už na 7 373.

Například Univerzita Karlova evidovala k 31. říjnu 2024 celkem 1 017 ukrajinských studentů, oproti 680 v roce 2021. A i tito studenti zažívají v Česku bezpečí i vlastní problémy.

Čeština jako překážka

Ukrajinští studenti čelí řadě výzev, které jim ztěžují studium i integraci. Jednou z největších překážek je jazyková bariéra. Svou zkušenost pro Bold News popsala mimo jiných dvacetiletá Diana, která pochází z Charkovské oblasti.

„Gymnázium v Trutnově, kam jsem nastoupila, mi nabídlo jednu hodinu doučování týdně. Jedna hodina ale ničemu moc nepomůže," říká Diana. "Během ní na vás promluví, vy to odkýváte, ale absolutně nic nechápete.“

Podle organizace META, která poskytuje poradenství a vzdělávací aktivity cizincům a podporuje pedagogy v jejich práci s žáky a studenty-cizinci, je právě nedostatečná znalost češtiny hlavní překážkou rozvoje potenciálu ukrajinských žáků. „Je překážkou k začlenění mezi vrstevníky, navázání vztahů i pro motivaci ke vzdělávání a dosahování akademických úspěchů,“ uvádí META.

To patnáctiletý Ivan, který v Česku studuje bezpečnostně právní činnost v Malých Svatoňovicích, si na výuku češtinu nestěžuje. S rodinou přišel do Česka v roce 2022 poté, co na Ukrajinu zaútočilo Rusko. "Česko jsme vybrali, protože čeština je velmi podobná ukrajinštině. Mohl jsem se jazyk naučit o dost rychleji než v jiné zemi," vysvětluje pro Bold News Ivan. "Ze začátku jsem měl s mluvením velký problém. Teď už je to v pohodě. Základní škola nám nabídla jazykové kurzy. Měli jsme skvělého učitele angličtiny, který nám s tím
velmi pomáhal. Kurzy jsme měli každý den. Na střední škole už jsem pak s češtinou problém neměl," dodává Ivan.

Na střední to mají těžší

Specifická je přitom právě situace středoškoláků. META upozorňuje, že pro mládež s ukončenou povinnou školní docházkou chybí systematická jazyková příprava, což v kombinaci s jednotnou přijímací zkouškou znamená vysoký práh pro přijetí na střední školu.

„Uchazeči často volí školy, které neodpovídají jejich studijnímu potenciálu. Míra školní neúspěšnosti a předčasných odchodů ze vzdělávání je vysoká,“ dodává organizace.

Válka s psychikou

Studenti často čelí i psychickým problémům v důsledku traumatizujících válečných zkušeností, ztráty blízkých nebo zpřetrhání vazeb s rodinou a přáteli. Mnohé děti se po příjezdu cítí izolovaně, zažívají kulturní šok, jsou unavené, demotivované a často odmítají přijmout nové prostředí.

„Ukrajinští studenti v našem poradenském centru se nejčastěji potýkají se ztrátou blízké osoby, posttraumatickými stavy, depresemi, úzkostmi či emočním vyčerpáním,“ vysvětluje tiskový mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. „Setkávají se s pocity osamělosti nebo nemožností začlenit se do skupiny. U některých studentů se objevují také problémy se vztahy nebo s hledáním vlastní identity,“ dodává.

Studium s oporou

Právě Masarykova univerzita nabízí ukrajinským studentům psychologické konzultace v ukrajinštině, adaptační setkání, komunikační zóny nebo i výuku některých předmětů v ukrajinštině. Univerzita Karlova poskytuje stipendia, příspěvky na učebnice a individuální studijní plány, UNYP pak bezplatné služby včetně pomoci s pobytovými oprávněními a jazykovými kurzy.

Další podporu pro ukrajinské studenty na vysokých školách zajišťuje od roku 2022 Fond vzdělávací politiky. Ten se soustředí na poskytování stipendií a výuky češtiny, přičemž pro rok 2025 bylo na tuto pomoc vyčleněno 135 milionů korun. Podpora se nastavuje vždy na kalendářní rok, a její podoba tak může být podle tiskové mluvčí ministerstva školství Veroniky Lucké Loosové ovlivněna i politickým vývojem po volbách.

Mezery a prostor pro zlepšení

Podle organizace META je podpora ukrajinských studentů ve školách velmi nerovnoměrná a závisí na přístupu vedení školy a jednotlivých pedagogů. „Chybí stabilní financování, koordinace podpory na všech úrovních vzdělání i systematický sběr dat,“ uvádí organizace.

Nedostatečná je i dlouhodobá jazyková podpora po ukončení jazykové přípravy a chybí příprava ke studiu na střední škole, například v podobě intenzivního nultého ročníku.

Ukrajinští žáci a studenti v Česku mají za sebou tři náročné roky, během nichž se učí zvládat nové prostředí, jazyk i studijní výzvy. Přestože státní instituce, školy i neziskové organizace nabízejí různé formy podpory, cesta k plnohodnotné integraci je stále složitá a vyžaduje systematický přístup, stabilní financování a dlouhodobou koncepci.