Ekologičtí aktivisté přišli s dalším návrhem, kde vzít potřebné finance k ochraně planety - zvýšit daně nejbohatším.
Miliardáři, třeste se
Víte, čím se dají jednoduše o desítky bilionů korun obohatit veřejné finance? Daněním majetku superbohatých. Podle organizace Tax Justice Network by bylo možné získat až 1,5 bilionu liber jen "velmi mírnou" daní, která by se vztahovala na pouhé 0,5 % nejbohatších domácností. Vycházelo by se přitom ze současného španělského modelu.
Peníze pro planetu
Daň z majetku pro superbohaté by dle výpočtů mohla ročně globálně vynést více než 2 biliony dolarů, pokud by se roky funkčním španělským systémem inspirovaly i další světové vlády. Aktivisté, kteří po této progresivní dani volají, chtějí získané peníze použít na financování klimatických opatření. Podle jiné studie by se tímto opatřením jen ve Spojeném království mohlo vybrat až 31 miliard dolarů ročně.
Povede se to?
Studie přichází v době, kdy G20, tedy skupina největších ekonomik světa, zkoumá plány na globální minimální daň pro 3 000 světových miliardářů. Brazílie, Francie, Německo, Španělsko i Jihoafrická republika tyto návrhy podporují. Dosažení jakékoli dohody však pravděpodobně zabere roky, může totiž čelit odporu v hned několika zemích. Alison Schultzová, výzkumná pracovnice organizace Tax Justice Network, uvádí, že: „Menšina bohatých zemí se stále zdá zdráhat podpořit tuto robustní rámcovou úmluvu o daních – i když je to ta nejlepší příležitost, kterou jsme kdy měli, a kterou naši vlastní lidé naléhavě požadují. To se ale musí změnit co nejdříve - protože planeta ani klima nepočká."
Má to vůbec cenu?
Navzdory varovným novinovým titulkům, že by ultrabohatí po zvýšení daní stejně odešli jinam, kde by své astronomické mění nemuseli danit skoro vůbec, organizace Tax Justice Network uvádí, že předchozí reformy v některých zemích nevedly k tomu, že by se superbohatí skutečně přestěhovali. V Norsku, Švédsku a Dánsku se po reformách daně z majetku odstěhovalo pouze 0,01 % nejbohatších. Zatímco výše zmiňovaná britská studie odhadla, že změny pravidel pro nerezidenty v roce 2017 vedly k migračnímu poměru jen u 0,02 procent.
