Proč to zase nevyšlo? Výsledný zisk státu z mimořádného zdanění firem vybraných sektorů nesplnil očekávání.
Například od bank namísto desítek miliard do státního rozpočtu přitečou pouhé jednotky miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura tak čelí kritice, takzvaná windfall tax byla od začátku kritizována za nesystémovost a nadhodnocení cílů.
Příběh mimořádné daně: Z desítek miliard jsou pouhé jednotky
Uvalení mimořádné daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, mělo státnímu rozpočtu pomoci přílivem desítek miliard korun. Ministerstvo financí při sestavování rozpočtu na rok 2023 uvádělo, že by příjmy z windfall tax měly dosáhnout 85 miliard korun. Z odvodů za nadměrné výdělky za energie pak dalších 15 miliard korun. Výnos za bankovní sektor v minulém roce ministerstvo odhadovalo na 33 miliard korun.
Vláda rozdávala, někde ale musela brát
Česká společnost se v minulých letech v důsledku ruské agrese na Ukrajině potýkala nejen s vysokou inflací, ale také energetickou krizí. Vláda proto pro občany vymýšlela podpůrné programy a zdůrazňovala, že nikoho nenechá padnout. Ve státním rozpočtu na to ale nebylo dostatek peněz, vláda tak přemýšlela, od koho by si je vzala. A tak dostala nápad mimořádně zdanit energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky.
Vyšší zisky, vyšší zdanění
Zdanění mělo dopadnout na firmy, které měly během energetické krize vyšší zisky. Energetické, petrochemické a těžební firmy vydělávaly na vyšších cenách energií, banky pak na zvýšených úrokových sazbách. Mimořádná daň z neočekávaných zisků začala platit 1. ledna 2023 a trvat by měla až do konce roku 2025.
Došlo na slova kritiků
Ministr Zbyněk Stanjura se okamžitě po zveřejnění nejnovějších odhadů stal terčem kritiky. Mimořádnou daň kritizovali opoziční politici, ekonomové i další odborníci s tím, že stát nevybere částku, o které mluvilo ministerstvo financí. Na jejich slova tedy u bankovní daně nakonec došlo. Banky přinesou do rozpočtu jen jednotky miliard, konkrétně by podle Stanjury mělo jít o částku do pěti miliard korun.
