Šéf Mladých SocDem: Maláčová by měla ve vedení zůstat

zdroj: Anna Kristová / MFDNES + LN / Profimedia

Sociální demokracie je na dně. Po dalším volebním neúspěchu si bude strana v listopadu volit nové vedení. Političtí komentátoři i část bývalých členů včetně Jiřího Dienstbiera či Tomáše Petříčka, kteří stranu opustili mají jasno.

Za neúspěch je zodpovědná končící předsedkyně Jana Maláčová či místopředseda Lubomír Zaorálek, kteří prosadili, aby se sociální demokraté před volbami spojili s hnutím Stačilo! vedené komunisty. Mladí Sociální demokraté ale končící vedení hájí.

Podle jejich předsedy Luďka Svobody byla Maláčová charismatickou političkou s vizí, která dala do záchrany strany vše. Spojování levice pak i po volbách považuje za nezbytné pro budoucnost SOCDEM. Svoboda zároveň pro Bold News potvrdil, že zvažuje kandidaturu do vedení strany. Sjezd svolalo právě končící vedení s tím, že dá své funkce k dipozici.

Mladí vedení hájí

Sociální demokracie se ani napodruhé nedostala do Poslanecké sněmovny. Po dalším volebním neúspěchu se vedení strany v čele s Janou Maláčovou rozhodlo na listopadovém sjezdu strany podat rezignaci.

SOCDEM přitom podle některých bývalých členů dojela na spojenectví s komunistickým hnutím Stačilo!, které vyjednala právě Maláčová. Strana se tímto spojenectvím podle některých bývalých členů zcela zdiskreditovala. S tím ale nesouhlasí předseda Mladých SocDem Luděk Svoboda.

Měla naši podporu

Na dotaz Bold News na roli Jany Maláčové šéf Mladých sociálních demokratů napsal, že v čele Sociální demokracie stála "charismatická, viditelná politička s vizí, která dala do záchrany SOCDEM všechno".

"A za to jí děkuji. Zvednout preference SOCDEM stabilně nad pět procent během ani ne jednoho roku byl bohužel téměř nereálný úkol," podotýká pro Bold News. Bez Jany Maláčové by se podle něj strana nikam neposouvala. "Aktuální grémium strany fungovalo jako pevný tandem, Jana Maláčová měla podporu místopředsedů, ale i u Mladých SocDem," doplňuje šéf Mladých sociálních demokratů.

Banda magorů

Svoboda ovšem trochu eufemisticky dodává, že tato podpora "nebyla sdílena mezi všemi straníky". "To se projevovalo neustálým okopáváním kotníků," doplnil pro Bold News.

Někteří bývalí sociální demokraté totiž dávali svou nespokojenost s tím, že chce Maláčové vedení spojovat SOCDEM s komunisty, dost najevo. „Stačilo! je banda magorů nebezpečných pro svobodu, demokracii a bezpečnost České republiky. Nikdo slušný by si o ně neměl opřít ani kolo, natož usilovat o jakoukoliv spolupráci s nimi,“ napsal například bývalý ministr, senátor a dnes už i bývalý člen SOCDEM Jiří Dienstbier v únoru na síti X.

Po volbách pak výsledek Sociální demokracie komentoval pro iDnes.cz takto: „Sama účast na kandidátce Stačilo! byla zostuzením Sociální demokracie. Byl to ostudný krok, který ani nevedl k úspěchu. Nikdo ze sociálních demokratů není ve Sněmovně a to je katastrofální výsledek strategie současného vedení strany.“

Vyhnout se budoucnosti

Podobně to vidí i další bývalý člen SOCDEM a bývalý minstr zahraničí Tomáš Petříček. „Lidé jako Lubomír Zaorálek dlouho opakovali mantru, že sociální demokracie nesmí odradit své tradiční voliče tím, že bude dělat politiku pro budoucnost," napsal na Facebook Petříček.

"Jenže právě tímto strachem, neodvahou a nakonec i morálním selháním – zosobněným projektem Stačilo! – dokázali odradit i ty poslední, kteří ještě věřili v návrat SOCDEM jako důvěryhodné síly,“ dodal.

Spojování má smysl

Podle Svobody ale spolupráce s hnutím Stačilo! nebyla pro SOCDEM problematická. A to navzdory tomu, že tato kandidátka získala ve volbách jen 4,3 procenta. Prý to byla jediná reálná šance, jak dostat Sociální demokracii zpět do Sněmovny. Mediálnímu obrazu spojení podle jeho slov uškodilo hlavně to, že se domluvilo na poslední chvíli.

"Z toho, jak probíhala jednání a jaké byly nálady ve straně, to dřív domluvit nešlo. Za nápadem spojovat levici si stojím. Pro zajištění důstojného a férového života, pro každého jednoho občana této země je to nezbytným předpokladem. To neznamená, že tohle provedení přesně v této formě bylo ideální. Jak toho efektivněji docílit, bude náš úkol pro následující období,“ konstatuje Luděk Svoboda.

Sjezd SOCDEM svolala Jana Maláčová na 22. listopadu. Na něm podá celé vedení strany rezignaci. O tom, kdo by měl zájem usednout v čele skomírající strany, se zatím spekuluje. Například Seznam Zprávy v pondělí s odkazem na své zdroje uvedly, že jedním z kandidátů na prvního místopředsedu strany by mohl být bývalý premiér a dlouholetý sociální demokrat Vladimír Špidla. Předseda pražské buňky SOCDEM Petr Pavlík by pak měl kandidovat na předsedu. Tento tandem by měl však stranu vést pouze dočasně, a to do následujícího řádného sjezdu strany.

Musíme být radikální

Šéf Mladých sociálních demokratů se ovšem domnívá, že by Jana Maláčová spolu s Lubomírem Zaorálkem měli ve vedení sociálních demokratů setrvat a obklopit se novými tvářemi. Sám nad kandidaturou do vedení strany uvažuje.

„Během kampaně se opět prokázalo, že Mladí sociální demokraté jsou nejaktivnější složkou našeho sociálnědemokratického hnutí, a měli bychom tedy mít větší podíl na jeho řízení. Já osobně vážně uvažuji nad touto kandidaturou. Stejně tak rádi podpoříme i naše veterány, bývalé členy Mladých sociálních demokratů, kterým už je dnes nad 35 let, pokud budou mít tyto ambice,“ uvedl.

Nové vedení by podle něj mělo nabídnout voličům to, co žádná jiná strana nenabízí. „A to konkrétně radikálně levicovou politiku po vzoru Die Linke, Jeana-Luca Mélenchona nebo Jeremyho Corbyna. Tímto směrem bychom jako mladí stranu rádi směřovali,“ dodal pro Bold News předseda Mladých SocDem.