Francouzský prezident Emmanuel Macron začátkem února oznámil, že Francie zpřísní svou jadernou doktrínu a navýší počet jaderných hlavic. Počátkem března pak Macron nabídl jaderný deštník i dalším evropským zemím.

Iniciativa dostala název „pokročilé odstrašení“ a s Francií už o ní jednají například Německo, Polsko, Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Švédsko či Řecko.

Česko stranou

Podle ministra zahraničí Petra Macinky se zatím Česko nemá kam připojovat, protože není jadernou mocností. Zároveň ale pro Seznam Zprávy uvedl, že v rámci NATO probíhá „bezpečnostní shift“, v rámci kterého se tlačí na větší soběstačnost Evropy.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček je ostře proti Macronově nabídce. „Dávám přednost americkému deštníku. Je skutečným pilířem NATO a roztříštěnost Západu by opravdu nebyla dobrou cestou,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Finská cesta

Krok směrem k možnému jadernému vyzbrojení udělalo na začátku března Finsko. Ministr obrany Antti Häkkänen oznámil, že země zruší zákaz rozmístění jaderných hlavic na svém území.

Uvedl, že zákaz plynoucí z legislativy 80. let už je zastaralý a nereflektuje aktuální potřeby Finska. Obranná politika Finska se výrazně změnila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Do té doby bylo vojensky neutrální, po ruské agresi ale vstoupilo společně se Švédskem do NATO. Nyní to vypadá, že boří další tabu.

Rusko se zlobí

Finsko sdílí 140 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, které se aktuálními kroky svého souseda cítí ohroženo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Ruters konstatoval, že Finsko tímto rozhodnutím Rusko ohrožuje.

„Toto prohlášení ještě víc zvyšuje zranitelnost Finska. Faktem je, že rozmístěním jaderných zbraní na svém území nám Finsko začíná vyhrožovat. A pokud nám Finsko vyhrožuje, přijmeme odpovídající opatření,“ citovala Peskova ruská státní tisková agentura TASS.

Amerika už není jistota

Aktuální kroky Francie a Finska ukazují na důležitý trend. A tím je odklon spojenců od Spojených států a jeho jaderného deštníku. Ten přitom po desetiletí představoval pohodlné řešení.

Umožňoval nejen evropským státům, aby se spoléhaly na ochranu Washingtonu a vyhnuly se vlastnímu vývoji jaderných zbraní. Debata o jaderném odstrašení se tak podle magazínu The Coversation znovu vrací do centra pozornosti, tentokrát ale s mnohem větší mírou nejistoty než kdy dřív.

"Pochybnosti o spolehlivosti amerických bezpečnostních garancí přitom nejsou novinkou a sahají ještě před éru Donalda Trumpa," píše v článku pro The Conversation vojenská expertka a profesorka Univerzity Notre Dame Amy McAuliffeová. "Aktuálně ale znovu zesílily. Hlavně kvůli kritice NATO ze strany amerických představitelů, tlaku na vyšší podíl spojenců na obraně a nejednoznačným postojům USA k válce na Ukrajině," dodává McAuliffeová.

Jaderné ambice

Právě tyto faktory podle ní nutí evropské státy přehodnocovat dosavadní strategii. V zákulisí se čím dál častěji mluví o tom, že by si některé země mohly začít pohrávat s vlastními jadernými ambicemi. Seznam potenciálních „nových hráčů“ v této oblasti tak podle Amy McAuliffeové nenápadně roste.

Evropské státy cítí potřebu alternativy i kvůli tomu, že začátkem února přestala platit smlouva Nový START mezi Ruskem a Spojenými státy, která omezovala počet jaderných hlavic a jejich nosičů na svém území. Generální tajemník OSN Antonio Guterres konec smlouvy označil za katastrofu, která nemohla přijít v horší čas, jelikož nyní hrozí od obou zemí nekontrolované zbrojení.

Slovo papeže

Ruský prezident Vladimir Putin navrhnul ještě loni v září smlouvu o rok prodloužit, což jeho americký protějšek Donald Trump označil za dobrý nápad. Nicméně podle agentury AFP k žádným konkrétním jednáním nedošlo. Do debaty se dokonce zapojil i papež Lev XIV., který řekl, že obě strany musí udělat cokoliv, aby zabránily novému závodu ve zbrojení.

Rusko a Spojené státy dohromady kontorlují přibližně 80 % světových jaderných hlavic. Napětí kolem nich v posledních letech výrazně roste a ilustrují to i konkrétní kroky těchto mocností. Už v roce 2019 Spojené státy a Rusko odstoupily od přelomové Smlouvy o likvidaci střel krátkého a středního doletu.

Další posun přišel v roce 2023, kdy Putin podepsal zákon, kterým Moskva zrušila ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných testů. Rusko sice zároveň uvedlo, že bude nadále dodržovat moratorium na jaderné testy, samotný krok ale vyvolal obavy z další eskalace.

Ať si netroufnou

Proto se i evropské země snaží přizpůsobit možným hrozbám. Z českých sousedů je velmi aktivní Polsko, které vede s Francií už pokročilá jednání o jaderném odstrašování.

„Vyzbrojujeme se s našimi spojenci, aby se nás naši nepřátelé nikdy neodvážili napadnout,“ napsal začátkem března polský premiér Donald Tusk na sociální síť X.