Před téměř deseti lety vyvolala obvinění bývalého producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního obtěžování celosvětovou vlnu MeToo. Ta zasáhla kromě Západu také Čínu. Téma, které do té doby bylo v komunistické zemi tabu, začaly zvedat feministické aktivistky, díky kterým se problematika sexuálního násilí dostala i do povědomí tamní veřejnosti.

Na Západě si už na feministickou vlnu skoro nikdo nevzpomene, v Číně se ale tamní aktivistky stále snaží na sexuální násilí upozorňovat.

Tamní vláda se chlubí, že země dosáhla v oblasti práv žen historického pokroku, a tvrdí, že bude nadále posilovat rovnost žen i ochranu před sexuálním násilím. Podle britského deníku The Guardian se ale režim snaží hlavně aktivistky umlčet. Ty tak musí své aktivity často skrývat nebo je prezentovat třeba jako "uměleckou činnost".

Utajování akcí

Když v Pekingu kdysi aktivní členka hnutí MeToo Jasmine pod záminkou kulturní nebo umělecké události pořádá feministické akce, nemůže je úplně tak, jak by chtěla, propagovat na sociálních sítích. Informace o nich místo toho sdílí soukromě ve svém okolí.

„Pokud chcete uspořádat veřejnou akci, cokoli, co se otevřeně týká feminismu nebo LGBT témat, v podstatě to není možné, alespoň ne v Pekingu. Pokud akci takto propagujete, hrozí, že bude zrušena. Obvykle ji proto prezentujeme neutrálněji a neříkáme přímo, že se týká genderu nebo společenských otázek. Jakmile ale akce začne, můžeme o těchto tématech stále diskutovat,“ řekla Jasmine Guardianu .

Feminismus v soukromí

V Číně se tak feminismus stal v podstatě soukromou záležitostí. Hnutí, které se inspirovalo globální hashtagovou kampaní proti sexuálnímu zneužívání a obtěžování, se z veřejného prostoru stáhlo.

Na čínských sociálních sítích lidé, kteří sexuální obtěžování zažili, sice zveřejňují své zkušenosti i informace o úspěšných soudních případech, aktivisté ale tvrdí, že jsou podobné příspěvky z čínského internetu prakticky všechny mazány.

Smazaná minulost

Čínské feministky se tak dnes snaží co nejkreativněji vyhnout cenzuře a vymýšlí nové výrazy tak, aby zabránily blokování svých příspěvků.

„Je to skutečně hra na kočku a myš. Mnoho mladších feministek, které vyrostly v digitálním prostředí, toho o předchozích feministických bojích z nedávné minulosti příliš neví, a to kvůli jejich záměrnému potlačování ze strany státu,“ říká Eva Liu, která se na univerzitě v Ohiu zabývá čínským feminismem a digitálními médii.

Cenzura výrazů

Čínské úřady mají k dispozici seznam feministických slov, která jsou zakázaná. Zároveň ho stále doplňují o nové výrazy, které na internetu feministky používají. Některé výrazy, které mezi feministkami ještě ani nejsou příliš rozšířené, už na tomto seznamu figurují.

„Čínská komunistická strana považuje jakoukoli mobilizaci veřejnosti a hnutí požadující změny ze strany vlády za hrozbu. Feministické hnutí tyto charakteristiky jednoznačně má,“ říká čínská investigativní novinářka a odbornice na feminismus Li Sipan.

Odsouzení za články

V půlce září byla z vězení propuštěna novinářka Sophia Chuang Süe-čchin, která se právě čínskému hnutí MeToo ve svých článcích věnovala. Ta díky příběhům o lidech, kteří zažili sexuální obtěžování, pomohla dostat hnutí MeToo do povědomí širší čínské veřejnosti.

Zároveň za to ale byla čínskými orgány potrestána. V roce 2021 byla ve městě Kuang-čou den před plánovaným odjezdem z Číny zatčena. A v roce 2024 byla společně s aktivistou za práva pracujících Wang Ťien-pingem odsouzena za podněcování k podvracení státní moci.

V době odsouzení byla navíc Chuang Süe-čchin potrestána čtyřletým "odejmutím politických práv". Organizace na ochranu lidských práv uvedly, že jí tento trest může zabránit v pokračování novinářské práce nebo v cestování do zahraničí.

Čína se chválí

Přátelé o Chuang Süe-čchin neměli během jejího věznění téměř žádné informace a nemají je ani nyní po jejím propuštění. „Přestože byla propuštěna z vězení, nikdo z nás se s ní nedokázal spojit ani od ní získat jakékoli informace. Nevíme také, kde se nachází. Jsme nervózní a máme obavy o její současný stav kvůli možnému intenzivnímu dohledu, kterému čelí,“ uvedli přátelé novinářky v prohlášení.

Čínská vláda ovšem navzdory represím tvrdí, že země dosáhla v oblasti práv žen historického pokroku. Prezident Si Ťin-pching ve svém loňském projevu zmínil zlepšení v oblasti zdravotnictví, zaměstnanosti a ekonomického zapojení žen.

Čínská vláda uvádí, že bude dále posilovat rovnost žen a mužů a ochranu před sexuálním obtěžováním a sexuálním násilím. Za rovnost žen a mužů a proti obtěžování tak v Číně, zdá se, může bojovat jen vláda. Nebo o tom aspoň hlasitě mluvit. Ostatní musejí bojovat hodně potichu.